Dostavba Temelína, nebo Dukovan? Na stole jsou všechny varianty, říká ministryně průmyslu

Nahrávám video
Události, komentáře: Dostavba Temelína, nebo Dukovan? Na stole jsou všechny varianty
Zdroj: ČT24

Nad plány na dostavbu dvou jaderných elektráren v Česku visí otazník. Vládní plán rozvoje jaderné energetiky počítá s tím, že se v obou českých atomových elektrárnách postaví po jednom novém bloku. Přitom ale tendr, který ČEZ zrušil už v dubnu 2014, předpokládal dokončení dvou temelínských bloků. Teď je spíš ve hře dostavba Dukovan, kterým dříve skončí životnost. O tématu v pořadu Události, komentáře debatovala ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (nestr. za ANO) a poslanec Jan Zahradník (ODS).

Je atomová energie ta, o kterou se bude i v budoucnu opírat česká energetika? A pokud ano, dočká se nových bloků jaderná elektrárna v Temelíně, nebo Dukovanech? Nebo obě? Ještě před pár lety měla k dostavbě blíže nakročeno temelínská elektrárna. Pak se ale výběrové řízení zastavilo. Oficiálním důvodem bylo, že česká vláda neposkytla na stavbu státní garance. A také se vedla polemika, co bude znamenat pro Česko dostavba ruskou, nebo západní společností.

Nyní se hraje spíše o zachování provozu dukovanské elektrárny. Současné dukovanské bloky totiž mají skončit po 50 letech, nejspíš to bude kolem roku 2035. „To, že byl v roce 2014 zrušen tendr na dostavbu Temelína, považuji za velkou chybu,“ uvedl v Událostech, komentářích České televize místopředseda výboru pro životní prostředí a poslanec ODS Jan Zahradník, který byl dříve hejtmanem Jihočeského kraje.

Sám je názoru, že nejvhodnější variantou je dostavba dvou bloků v Temelíně. „Jsou tam daleko lepší podmínky, jak co do perspektivy, co do budoucnosti, tak i daleko lepší napojení na zdroj vody, který je zásadní pro provoz jaderné elektrárny,“ řekl Zahradník.

Podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (nestr. za ANO) ale odborníci analyzují podmínky pro dostavbu v obou elektrárnách – jak v Temelíně, tak Dukovanech. „Řeší i otázky vodních zdrojů, řeší otázky dopravní infrastruktury a řeší i veškeré technologické podmínky, které by pro tu dostavbu připadaly v úvahu,“ řekla ministryně ve vysílání České televize.

A ve hře jsou podle ní všechny varianty. „Zatím se nebavíme ani o konkrétním dodavateli, který také může ovlivnit to, jestli se bude jednat o Dukovany a Temelín, nebo jenom o Temelín, nebo jenom o Dukovany, protože všechny varianty jsou ve hře,“ dodala Nováková.

Klíčové podle jejích slov bude nalézt finanční model, jak ufinancovat vůbec jakoukoliv z těchto variant. „Protože ono ani s tou vodou v tom Temelíně ve vztahu k Dukovanům to není úplně takto jednoznačné, navíc do každé této elektrárny může přijít jiná velikost jaderného reaktoru, s tím souvisí dopravní podmínky a další věci,“ poukázala na různorodost podmínek dostavby s tím, že je v tuto chvíli možná jak dostavba jednoho či dvou bloků v Temelíně, tak i v Dukovanech.

„V okamžiku, kdy budeme mít model financování, už se budeme bavit o podmínkách tendru a pak se můžeme bavit o tom, která ta varianta bude vhodnější,“ dodala.

Podle poslance Zahradníka je ale celý proces „velmi zdlouhavý“. „Evropská unie nám neustále hrozí různými klimatickými balíčky, odstavením tepelné energetiky, to je na pořadu dne,“ řekl ve vysílání České televize s tím, že nevidí jinou cestu než „jádro“. „Obnovitelné zdroje, myslím si, že ty nám dostatek energie nevyrobí,“ dodal Zahradník.

Podle něj ať „tendr vyhraje kdokoliv, nakonec to budou stavět čeští dělníci a budou je řídit čeští inženýři a ta schopnost vlézt v gumovkách do stavební jámy se pomalu začíná vytrácet,“ je přesvědčený poslanec za ODS. Stát by podle něj také neměl prohospodařit náklonnost obyvatel obou krajů k dostavbě elektráren.

„Po technologické stránce není moc co urychlovat. Tady je zapotřebí skutečně vzít konečně do rukou politickou odpovědnost a to rozhodnutí udělat,“ oponovala ministryně průmyslu.

„Máme i pracovní skupinu, která řeší geopolitickou bezpečnost dostavby nového jaderného bloku. To znamená i tam budeme dostávat odpovědi na otázky, co je skutečně pro naši zemi vhodné,“ dodala závěrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 58 mminutami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 16 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026
Načítání...