Dostavba Temelína, nebo Dukovan? Na stole jsou všechny varianty, říká ministryně průmyslu

Nahrávám video

Nad plány na dostavbu dvou jaderných elektráren v Česku visí otazník. Vládní plán rozvoje jaderné energetiky počítá s tím, že se v obou českých atomových elektrárnách postaví po jednom novém bloku. Přitom ale tendr, který ČEZ zrušil už v dubnu 2014, předpokládal dokončení dvou temelínských bloků. Teď je spíš ve hře dostavba Dukovan, kterým dříve skončí životnost. O tématu v pořadu Události, komentáře debatovala ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (nestr. za ANO) a poslanec Jan Zahradník (ODS).

Je atomová energie ta, o kterou se bude i v budoucnu opírat česká energetika? A pokud ano, dočká se nových bloků jaderná elektrárna v Temelíně, nebo Dukovanech? Nebo obě? Ještě před pár lety měla k dostavbě blíže nakročeno temelínská elektrárna. Pak se ale výběrové řízení zastavilo. Oficiálním důvodem bylo, že česká vláda neposkytla na stavbu státní garance. A také se vedla polemika, co bude znamenat pro Česko dostavba ruskou, nebo západní společností.

Nyní se hraje spíše o zachování provozu dukovanské elektrárny. Současné dukovanské bloky totiž mají skončit po 50 letech, nejspíš to bude kolem roku 2035. „To, že byl v roce 2014 zrušen tendr na dostavbu Temelína, považuji za velkou chybu,“ uvedl v Událostech, komentářích České televize místopředseda výboru pro životní prostředí a poslanec ODS Jan Zahradník, který byl dříve hejtmanem Jihočeského kraje.

Sám je názoru, že nejvhodnější variantou je dostavba dvou bloků v Temelíně. „Jsou tam daleko lepší podmínky, jak co do perspektivy, co do budoucnosti, tak i daleko lepší napojení na zdroj vody, který je zásadní pro provoz jaderné elektrárny,“ řekl Zahradník.

Podle ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové (nestr. za ANO) ale odborníci analyzují podmínky pro dostavbu v obou elektrárnách – jak v Temelíně, tak Dukovanech. „Řeší i otázky vodních zdrojů, řeší otázky dopravní infrastruktury a řeší i veškeré technologické podmínky, které by pro tu dostavbu připadaly v úvahu,“ řekla ministryně ve vysílání České televize.

A ve hře jsou podle ní všechny varianty. „Zatím se nebavíme ani o konkrétním dodavateli, který také může ovlivnit to, jestli se bude jednat o Dukovany a Temelín, nebo jenom o Temelín, nebo jenom o Dukovany, protože všechny varianty jsou ve hře,“ dodala Nováková.

Klíčové podle jejích slov bude nalézt finanční model, jak ufinancovat vůbec jakoukoliv z těchto variant. „Protože ono ani s tou vodou v tom Temelíně ve vztahu k Dukovanům to není úplně takto jednoznačné, navíc do každé této elektrárny může přijít jiná velikost jaderného reaktoru, s tím souvisí dopravní podmínky a další věci,“ poukázala na různorodost podmínek dostavby s tím, že je v tuto chvíli možná jak dostavba jednoho či dvou bloků v Temelíně, tak i v Dukovanech.

„V okamžiku, kdy budeme mít model financování, už se budeme bavit o podmínkách tendru a pak se můžeme bavit o tom, která ta varianta bude vhodnější,“ dodala.

Podle poslance Zahradníka je ale celý proces „velmi zdlouhavý“. „Evropská unie nám neustále hrozí různými klimatickými balíčky, odstavením tepelné energetiky, to je na pořadu dne,“ řekl ve vysílání České televize s tím, že nevidí jinou cestu než „jádro“. „Obnovitelné zdroje, myslím si, že ty nám dostatek energie nevyrobí,“ dodal Zahradník.

Podle něj ať „tendr vyhraje kdokoliv, nakonec to budou stavět čeští dělníci a budou je řídit čeští inženýři a ta schopnost vlézt v gumovkách do stavební jámy se pomalu začíná vytrácet,“ je přesvědčený poslanec za ODS. Stát by podle něj také neměl prohospodařit náklonnost obyvatel obou krajů k dostavbě elektráren.

„Po technologické stránce není moc co urychlovat. Tady je zapotřebí skutečně vzít konečně do rukou politickou odpovědnost a to rozhodnutí udělat,“ oponovala ministryně průmyslu.

„Máme i pracovní skupinu, která řeší geopolitickou bezpečnost dostavby nového jaderného bloku. To znamená i tam budeme dostávat odpovědi na otázky, co je skutečně pro naši zemi vhodné,“ dodala závěrem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 23 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 14 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 17 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
včera v 06:00

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
včera v 05:33

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
1. 7. 2026Aktualizováno1. 7. 2026

Evropský pohled