Turecká centrální banka zvedla úrokové sazby navzdory Erdoganovým výzvám

Turecká centrální banka zvýšila úrokové sazby o 6,25 procentního bodu na 24 procent. Učinila tak navzdory výzvám tureckého prezidenta Erdogana, který chce, aby se sazby snížily. Banka přitom nyní uvedla, že v případě potřeby přikročí k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Centrální banka zvýšila úrokové sazby v době, kdy se země potýká s nejvyšší mírou inflace od konce roku 2003 a poklesem kurzu domácí měny. Spotřebitelské ceny v Turecku se v srpnu ve srovnání se stejným obdobím loni zvýšily o 17,9 procenta. 

Zvýšení úroků podpořilo kurz turecké liry a podle analytiků by mohlo zmírnit obavy investorů z Erdoganova vlivu na měnovou politiku. Současná hlava státu se staví proti růstu sazeb – jejich zvyšování totiž považuje za spouštěč inflace, nikoli nástroj na její zmírnění. Podle něj je vysoká inflace v Turecku důsledkem špatných kroků centrální banky.

„Turecká centrální banka v pozitivním smyslu trhy překvapila. Zvýšila totiž základní úrokovou sazbu více, než trhy očekávaly. Ty měly ještě v živé paměti červencové šokující rozhodnutí centrální banky navzdory dramaticky zrychlující inflaci ponechat sazby beze změny. Nyní však centrální banka prokázala naopak větší než předpokládanou razanci,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Turecko tak podle něj učinilo dosud nejrazantnější krok k potlačení hrozící měnové krize a potenciálně i recese. „Rozhodnutí tamní centrální banky by mohlo pomoci nejen turecké ekonomice, ale i rozvíjejícím se trhům jako celku, které se ocitly pod výprodejním tlakem, jenž mimo jiné stahoval i českou korunu,“ dodal.

Alarmující pokles důvěry v turecké ekonomice

Kovanda přitom upozornil na to, že poslední srpnové údaje signalizovaly pád důvěry napříč tureckou ekonomikou. „Meziměsíční pokles důvěry postihl všechny klíčové segmenty, od maloobchodu přes služby až ke stavebnictví. Celkově klesla nejníže od března 2009, tedy za poslední takřka desetiletí. To už je docela alarmující,“ podotkl.

Rapidně se horšící nálada řadových Turků podle něj může vést ke změně Erdoganova jednání. „Jde totiž o jeho voliče,“ řekl Kovanda. 

Hrubý domácí produkt Turecka se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 5,2 procenta, avšak analytici v době zveřejnění dat uváděli, že jde o poslední solidní růstový údaj. Ve druhé části roku se čeká zpomalení hospodářství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...