Turecká centrální banka zvedla úrokové sazby navzdory Erdoganovým výzvám

Turecká centrální banka zvýšila úrokové sazby o 6,25 procentního bodu na 24 procent. Učinila tak navzdory výzvám tureckého prezidenta Erdogana, který chce, aby se sazby snížily. Banka přitom nyní uvedla, že v případě potřeby přikročí k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Centrální banka zvýšila úrokové sazby v době, kdy se země potýká s nejvyšší mírou inflace od konce roku 2003 a poklesem kurzu domácí měny. Spotřebitelské ceny v Turecku se v srpnu ve srovnání se stejným obdobím loni zvýšily o 17,9 procenta. 

Zvýšení úroků podpořilo kurz turecké liry a podle analytiků by mohlo zmírnit obavy investorů z Erdoganova vlivu na měnovou politiku. Současná hlava státu se staví proti růstu sazeb – jejich zvyšování totiž považuje za spouštěč inflace, nikoli nástroj na její zmírnění. Podle něj je vysoká inflace v Turecku důsledkem špatných kroků centrální banky.

„Turecká centrální banka v pozitivním smyslu trhy překvapila. Zvýšila totiž základní úrokovou sazbu více, než trhy očekávaly. Ty měly ještě v živé paměti červencové šokující rozhodnutí centrální banky navzdory dramaticky zrychlující inflaci ponechat sazby beze změny. Nyní však centrální banka prokázala naopak větší než předpokládanou razanci,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Turecko tak podle něj učinilo dosud nejrazantnější krok k potlačení hrozící měnové krize a potenciálně i recese. „Rozhodnutí tamní centrální banky by mohlo pomoci nejen turecké ekonomice, ale i rozvíjejícím se trhům jako celku, které se ocitly pod výprodejním tlakem, jenž mimo jiné stahoval i českou korunu,“ dodal.

Alarmující pokles důvěry v turecké ekonomice

Kovanda přitom upozornil na to, že poslední srpnové údaje signalizovaly pád důvěry napříč tureckou ekonomikou. „Meziměsíční pokles důvěry postihl všechny klíčové segmenty, od maloobchodu přes služby až ke stavebnictví. Celkově klesla nejníže od března 2009, tedy za poslední takřka desetiletí. To už je docela alarmující,“ podotkl.

Rapidně se horšící nálada řadových Turků podle něj může vést ke změně Erdoganova jednání. „Jde totiž o jeho voliče,“ řekl Kovanda. 

Hrubý domácí produkt Turecka se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 5,2 procenta, avšak analytici v době zveřejnění dat uváděli, že jde o poslední solidní růstový údaj. Ve druhé části roku se čeká zpomalení hospodářství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
před 13 hhodinami

Ceny nemovitostí loni vzrostly průměrně o dvanáct procent

Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v celorepublikovém průměru meziročně o dvanáct procent, nájemní bydlení v některých regionech až o deset procent. Aktivitu na realitním trhu táhne Praha, u starší zástavby i Ústecký kraj. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Výbor doporučil sněmovně schválit rozpočet, opoziční úpravy nepodpořil

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil plénu schválení návrhu letošního státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Usnesení podpořili poslanci koalice ANO, SPD a Motoristů, opoziční zákonodárci byli proti nebo se hlasování zdrželi. Výbor nepodpořil žádný ze čtyř podaných opozičních požadavků na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Vládní tábor do výboru žádnou úpravu nepředložil.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Zadlužení Čechů loni stouplo o dvanáct procent, nejvíce od roku 2021

Zadlužení obyvatel Česka loni vzrostlo meziročně o dvanáct procent na 4,05 bilionu korun. Je to nejvyšší růst od roku 2021. Objem nespláceného dluhu meziročně stoupl o 7,5 procenta na 35,2 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací poskytnutých společností CRIF - Czech Credit Bureau.
před 19 hhodinami

Americký přepravní gigant žádá po zrušení Trumpových cel „plnou refundaci“

Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil Nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.
24. 2. 2026

Nejistota ohledně Trumpových cel dopadá i na české firmy

Spojené státy přestanou v úterý vybírat cla, která koncem minulého týdne zrušil americký Nejvyšší soud. Ten je označil za nezákonná. Místo toho ale mají začít platit nová cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na základě jiné právní úpravy v reakci na rozhodnutí soudu. Nepřehledná celní politika dopadá i na české firmy.
24. 2. 2026

USA přestanou v úterý vybírat cla, která soud označil za nezákonná

Americký Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) zastaví v úterý výběr cel uložených na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA). Vyplývá to z oznámení zveřejněného v systému CSMS, což je oficiální komunikační platforma americké celní správy. V pátek Nejvyšší soud USA označil tato cla za nezákonná.
23. 2. 2026Aktualizováno23. 2. 2026

Za protispotřebitelské praktiky rozdal loni ERÚ rekordní pokuty

Energetický regulační úřad (ERÚ) uložil vloni obchodníkům za praktiky, které poškozují spotřebitele, pokuty za 18,5 milionu korun. Jde o rekordní částku za více než dvacetileté fungování úřadu. Za poslední dva roky se objem pokut více než zdvojnásobil. Součástí loňských sankcí byla i zatím nejvyšší samostatná pokuta šest milionů korun pro společnost Elgas Energy. Roste i počet případů takzvaných energošmejdů, informoval v pondělí ERÚ.
23. 2. 2026
Načítání...