Konec naší Odyssey se blíží, slíbil Tsipras Řekům. Země je po osmi letech bez záchranného programu

Nahrávám video

Řecko má dobrý důvod věřit, že po formálním opuštění záchranného programu má před sebou lepší časy. Prohlásil to řecký premiér Alexis Tispras. Řecko oficiálně opustilo poslední ze tří záchranných programů v pondělí.

„Dnes v naší zemi začíná nový, historický den,“ prohlásil Tsipras. „Naše země znovu získala právo utvářet si vlastní budoucnost,“ citovala premiéra agentura Reuters.

Opatření, která s sebou nesla úspory, recesi a měnila zemi v sociální pustinu, jsou nyní u konce. Naše země znovu získává právo určit si svůj vlastní osud a budoucnost: jako normální evropská země, bez pokynů ze zahraničí, bez vydírání, bez dalších obětí pro naše obyvatelstvo.
Alexis Tsipras
řecký premiér

Tsipras si pro svůj projev zvolil ostrov Ithaka, jako symbol konce moderní Odyssey, kterou podle něj Řecko od roku 2010 prožívalo. Homérův epos Odyssea vypráví o návratu ithackého krále Odyssea z trojské války zpět domů, tato cesta mu trvala deset let.

Analogii s Odysseem použil již bývalý řecký premiér Jorgos Papandreu, který v dubnu 2010 požádal své evropské partnery a Mezinárodní měnový fond (MMF) o první záchranný úvěr. Tehdy řekl, že Řecko a Řeky čeká nová Odyssea.

Na tvrdou lekci nezapomeneme, řekl premiér

Tsipras v úterý prohlásil, že konec této Odyssey se přiblížil. Úspory a škrty, které Řecko muselo provést a které zemi ještě čekají, přiroval k útrapám ithackého hrdiny.

Řecký premiér si pro svůj projev vybral kopec s výhledem na zátoku. V neformálním oblečení, bílé rozepnuté košili a volných tmavých kalhotách, a se zádumčivým výrazem ve svém proslovu často použil analogii s Odysseou, ve které se hlavní hrdina musel vypřádat s kyklopy, sirénami a nepoctivými nápadníky, kteří chtěli zaujmout jeho místo. Byl to odkaz na opoziční stranu Nová demokracie, která nyní vede v průzkumech veřejného mínění. Volby se v Řecku uskuteční příští rok. 

Tsipras také upozornil, že Řecko by nikdy nemělo zapomenout na tvrdou lekci pod přísným finančním dohledem věřitelů. „Nikdy nezapomeneme na příčiny nebo na lidi, kteří vedli naši zemi k pomoci,“ dodal.

Řecko je dnes z nejhorší krize venku. „Ale pro konkrétní Řeky zůstává situace složitá i teď, nezaměstnanost a míra chudoby jsou nadále vysoko. Řecko má stále problémy s nízkou konkurenceschopností. Dluh, který si z krize nese, je tak velký, že nelze vyloučit opakování krize třeba za pět, sedm let,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Nahrávám video

Tři záchranné balíky za 289 miliard eur

Řecko je teď normální země. Znamená to, že už není žádný program. Nebudeme v budoucnu monitorovat řecké reformy, nebudeme jim nutit žádná opatření. Řecko může definovat vlastní ekonomickou politiku.
Pierre Moscovici
evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti

Řecko obdrželo od roku 2010 celkem tři záchranné úvěry od svých evropských partnerů a MMF v celkové výši téměř 289 miliard eur (7,4 bilionu Kč). Půjčky však doprovázely přísné podmínky. Od vypuknutí krize řecká ekonomika klesla o čtvrtinu, třetina obyvatel se propadla do chudoby a tisíce lidí odešly do zahraničí. Země také zůstala vysoce zadlužená, její dluh dosahuje 180 procent hrubého domácího produktu (HDP). 

„Zůstává otázkou, nakolik Řecko zasáhla přímo rozhodnutí věřitelů. Jakou roli sehrály evropské investiční domy, banky a fondy. Dluh země se za tuto dekádu zdvojnásobil a novináři se dnes ptají, zda ponese někdy někdo odpovědnost za špatná rozhodnutí, která řeckou ekonomiku dál zbrzdila,“ upozornil spolupracovník ČT v Řecku Thomas Kulidakis.

Nahrávám video

Řecko po opuštění třetího záchranného programu sice nemusí přijímat další bolestivé reformy, země by ale v následujících letech měla udržovat přebytek primárního rozpočtu, tedy bez zahrnutí splátek dluhu. Na příští rok je naplánováno další snížení penzí.

Až do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, budou zemi také dál čtvrtletně navštěvovat experti. Jejich úkolem je prověřit, že země plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 11 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 14 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.