Konec naší Odyssey se blíží, slíbil Tsipras Řekům. Země je po osmi letech bez záchranného programu

Nahrávám video
Konec naší Odyssey se blíží, slíbil Tsipras Řekům
Zdroj: ČT24

Řecko má dobrý důvod věřit, že po formálním opuštění záchranného programu má před sebou lepší časy. Prohlásil to řecký premiér Alexis Tispras. Řecko oficiálně opustilo poslední ze tří záchranných programů v pondělí.

„Dnes v naší zemi začíná nový, historický den,“ prohlásil Tsipras. „Naše země znovu získala právo utvářet si vlastní budoucnost,“ citovala premiéra agentura Reuters.

Opatření, která s sebou nesla úspory, recesi a měnila zemi v sociální pustinu, jsou nyní u konce. Naše země znovu získává právo určit si svůj vlastní osud a budoucnost: jako normální evropská země, bez pokynů ze zahraničí, bez vydírání, bez dalších obětí pro naše obyvatelstvo.
Alexis Tsipras
řecký premiér

Tsipras si pro svůj projev zvolil ostrov Ithaka, jako symbol konce moderní Odyssey, kterou podle něj Řecko od roku 2010 prožívalo. Homérův epos Odyssea vypráví o návratu ithackého krále Odyssea z trojské války zpět domů, tato cesta mu trvala deset let.

Analogii s Odysseem použil již bývalý řecký premiér Jorgos Papandreu, který v dubnu 2010 požádal své evropské partnery a Mezinárodní měnový fond (MMF) o první záchranný úvěr. Tehdy řekl, že Řecko a Řeky čeká nová Odyssea.

Na tvrdou lekci nezapomeneme, řekl premiér

Tsipras v úterý prohlásil, že konec této Odyssey se přiblížil. Úspory a škrty, které Řecko muselo provést a které zemi ještě čekají, přiroval k útrapám ithackého hrdiny.

Řecký premiér si pro svůj projev vybral kopec s výhledem na zátoku. V neformálním oblečení, bílé rozepnuté košili a volných tmavých kalhotách, a se zádumčivým výrazem ve svém proslovu často použil analogii s Odysseou, ve které se hlavní hrdina musel vypřádat s kyklopy, sirénami a nepoctivými nápadníky, kteří chtěli zaujmout jeho místo. Byl to odkaz na opoziční stranu Nová demokracie, která nyní vede v průzkumech veřejného mínění. Volby se v Řecku uskuteční příští rok. 

Tsipras také upozornil, že Řecko by nikdy nemělo zapomenout na tvrdou lekci pod přísným finančním dohledem věřitelů. „Nikdy nezapomeneme na příčiny nebo na lidi, kteří vedli naši zemi k pomoci,“ dodal.

Řecko je dnes z nejhorší krize venku. „Ale pro konkrétní Řeky zůstává situace složitá i teď, nezaměstnanost a míra chudoby jsou nadále vysoko. Řecko má stále problémy s nízkou konkurenceschopností. Dluh, který si z krize nese, je tak velký, že nelze vyloučit opakování krize třeba za pět, sedm let,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Nahrávám video
Ekonom Bureš: Na podobnou krizi, jako byla ta řecká, se dá připravit jen těžko
Zdroj: ČT24

Tři záchranné balíky za 289 miliard eur

Řecko je teď normální země. Znamená to, že už není žádný program. Nebudeme v budoucnu monitorovat řecké reformy, nebudeme jim nutit žádná opatření. Řecko může definovat vlastní ekonomickou politiku.
Pierre Moscovici
evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti

Řecko obdrželo od roku 2010 celkem tři záchranné úvěry od svých evropských partnerů a MMF v celkové výši téměř 289 miliard eur (7,4 bilionu Kč). Půjčky však doprovázely přísné podmínky. Od vypuknutí krize řecká ekonomika klesla o čtvrtinu, třetina obyvatel se propadla do chudoby a tisíce lidí odešly do zahraničí. Země také zůstala vysoce zadlužená, její dluh dosahuje 180 procent hrubého domácího produktu (HDP). 

„Zůstává otázkou, nakolik Řecko zasáhla přímo rozhodnutí věřitelů. Jakou roli sehrály evropské investiční domy, banky a fondy. Dluh země se za tuto dekádu zdvojnásobil a novináři se dnes ptají, zda ponese někdy někdo odpovědnost za špatná rozhodnutí, která řeckou ekonomiku dál zbrzdila,“ upozornil spolupracovník ČT v Řecku Thomas Kulidakis.

Nahrávám video
Kulidakis: Otázka je, jakou měrou zavinili propad Řecka sami věřitelé
Zdroj: ČT24

Řecko po opuštění třetího záchranného programu sice nemusí přijímat další bolestivé reformy, země by ale v následujících letech měla udržovat přebytek primárního rozpočtu, tedy bez zahrnutí splátek dluhu. Na příští rok je naplánováno další snížení penzí.

Až do splacení posledních peněz ze záchranného úvěru, tedy do roku 2060, budou zemi také dál čtvrtletně navštěvovat experti. Jejich úkolem je prověřit, že země plní dohodnuté cíle v oblasti veřejných financí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...