ČNB zlepšila odhad vývoje veřejných financí. Klesnout by měl i vládní dluh

Česká národní banka (ČNB) pro letošek zlepšila odhad vývoje veřejných financí. Nově očekává přebytek 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je o desetinu procentního bodu lepší odhad než v květnu. Podle odhadů centrální banky by měl klesnout i celkový vládní dluh – na 32,4 desetiny procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci.

Video Studio ČT24
video

ČNB očekává nově přebytek 1,6 procenta HDP

Pro příští rok nechala ČNB odhad na 1,5 procenta HDP a pro rok 2020 čeká přebytek 1,7 procenta.

„Je to dáno primárně dobrým vývojem ekonomiky. Na straně druhé stále určitou neschopností vlády výrazněji rozjet investice financované z evropských fondů. Tato kombinace vede k tomu, že se českému rozpočtu daří. V tuto chvíli výhled ČNB počítá s lepším výhledem než ministerstvo financí,“ vysvětlil Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Celkový vládní dluh by podle odhadů ČNB měl letos klesnout na 32,4 procenta HDP z loňských 34,7 procenta HDP. Příští rok by měl dluh dále klesnout na 30,4 procenta HDP a v roce 2020 na 28,1 procenta HDP. Odhad centrální banka ovšem proti květnové prognóze pro letošní i příští rok mírně zhoršila. Podle kritérií pro přijetí eura by vládní dluh neměl překročit 60procentní hranici.

Podle odhadů ministerstva financí by měl být letos přebytek veřejných financí 1,5 procenta HDP. „Nárůst spotřeby vládních institucí by měl být kompenzován vyššími daňovými příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení,“ uvedl tento týden úřad.

ČNB zároveň v nové prognóze, kterou představila ve čtvrtek, zhoršila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,2 procenta z předchozích 3,9 procenta. Pro příští rok nechala odhad na 3,4 procenta. „Myslím, že se nejedná o zásadní změny v prognóze,“ uvedl Bureš. „Česká ekonomika se přehřívá, roste několikátým rokem v řadě velice svižně. A to, že tempo je o něco pomalejší, na věci nic nemění.“

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.