Státní kasa zhoršila odhad růstu ekonomiky pro letošek i příští rok. A koruna vůči euru bude sílit pomalu

I přes odhady by měla přetrvávat příznivá ekonomická situace (zdroj: ČT24)

Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 3,2 procenta a příští rok na 3,1 procenta. I tak by ale měla přetrvávat příznivá ekonomická situace, uvedlo ministerstvo financí. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal růst o 3,6 procenta a příští rok o 3,3 procenta.

Výkon ekonomiky by přitom měla podle státní kasy táhnout spotřeba domácností, a to díky růstu mezd a nízké nezaměstnanosti. Investice by měly být podpořeny nejen penězi z fondů EU, ale i potřebou firem inovovat technologické vybavení právě kvůli nedostatku lidí na trhu práce.

Průměrnou míru inflace letos ministerstvo financí očekává 2,2 procenta. V dubnu úřad počítal s 2,1 procenta. Loni byla průměrná inflace 2,5 procenta. Inflaci nad dvěma procenty ministerstvo očekává i v roce 2019 – 2,3 procenta.

„Česká ekonomika má s největší pravděpodobností svůj vrchol v tomto hospodářském cyklu už za sebou. Vláda by proto měla být nyní maximálně zdrženlivá při navyšování mandatorních výdajů, aby se nemusela v horších časech příliš zadlužovat a zbylo jí i na podporu ekonomiky prostřednictvím investic,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

Dodala, že červencová predikce MF je první predikcí, kterou z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění posoudí Výbor pro rozpočtové prognózy. „Jednání desetičlenného týmu ekonomů, jemuž předsedá hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek, je naplánováno na středu 8. srpna, a bude se řídit Jednacím řádem, který dnes schválila vláda,“ uvedl mluvčí rady Janis Aliapulios.

Proti dubnové prognóze by mělo dojít také k pomalejšímu posilování kurzu koruny vůči euru. Letos by měl být v průměru 25,6 Kč/EUR a příští rok 25,2 Kč/EUR. V dubnu přitom počítalo ministerstvo s posílením koruny až pod 25 korun za euro.

Růst ekonomiky se podle ministerstva příznivě promítá do vývoje veřejných financí. Loni skončily v přebytku 1,6 procenta HDP, letos je nadále očekáván v prognóze přebytek 1,5 procenta. „Nárůst spotřeby vládních institucí by měl být kompenzován vyššími daňovými příjmy včetně příspěvků na sociální zabezpečení,“ uvedl úřad.

Rizikem jsou podle MF vyhrocené vztahy mezi USA, Čínou a EU

Tuzemské hospodářství by podle úřadu mohl nepříznivě ohrozit vývoj v zahraničí i v ČR. Hlavním rizikem je podle úřadu vyhrocování vzájemných obchodních vztahů mezi USA, Čínou a EU. Českou ekonomiku by mohla ovlivnit i případná eskalace problémů italského bankovního sektoru.

V rámci Česka zase představuje hrozbu nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací. Problémem může být i pokračování rychlého růstu úvěrů na bydlení a cen nemovitostí. „V případě investic pak bude klíčové, zda se podaří obnovit investiční cyklus spojený s programovým obdobím Evropské unie pro roky 2014 až 2020,“ uvádí ministerstvo.

ČNB odhaduje letošní růst o 3,9 procenta, OECD o 3,8

Česká bankovní asociace minulý týden uvedla, že letos očekává růst ekonomiky o 3,3 procenta a příští rok o 2,9 procenta. Česká národní banka v květnových odhadech čeká letos růst ekonomiky o 3,9 procenta a příští rok o 3,4 procenta.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje letošní růst české ekonomiky na 3,8 procenta. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu česká ekonomika letos stoupne o 3,7 procenta. Příští rok by měl růst zpomalit na 3,2 procenta.

Růst ekonomiky zpomalil v eurozóně i v celé EU

Podle odhadu statistického úřadu Eurostat došlo ve druhém čtvrtletí ke zpomalení ekonomiky celé eurozóny – z 2,5 procenta v prvním kvartálu na 2,1 procenta. V Evropské unii pak růst zvolnil z 2,4 procenta na 2,2 procenta.

V mezičtvrtletním srovnání se HDP eurozóny ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,3 procenta. Růst tak zaostal za očekáváním analytiků, kteří v průzkumu agentury Reuters předpokládali, že si udrží tempo 0,4 procenta z prvního kvartálu.

I evropskou ekonomiku totiž poznamenává napětí v mezinárodních obchodních vztazích. Evropská komise tento měsíc zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie na 2,1 procenta. V jarním výhledu předpokládala, že růst bude v obou případech činit 2,3 procenta.

„Obchodní nejistota měla zřejmě výrazný dopad na ekonomiku eurozóny již ve druhém čtvrtletí,“ uvedl analytik Bert Colijn ze společnosti ING. Upozornil, že tato nejistota zatím pravděpodobně příliš nezasáhla export, ale podkopala důvěru. „Prostřednictvím nižší důvěry mezi podniky a spotřebiteli tato nejistota pravděpodobně vyústila ve slabší růst domácí poptávky,“ dodal. 

Vydáno pod