České domácnosti budou i v příštím roce dále utrácet a investice porostou, na druhou stranu hrozící obchodní válka mezi Evropskou unií a USA a varianta „tvrdého“ brexitu, tedy žádná dohoda o volném obchodu mezi státy EU a Velkou Británii, mohou českou ekonomiku výrazně poznamenat. Vyplývá to z nejnovější prognózy České bankovní asociace (ČBA). Česká ekonomika tak sice podle jejího odhadu dále poroste, zřejmě už ale ne tak rychle.
Česká ekonomika si nadále povede dobře, míní bankéři. Rizika nicméně sílí
Česká ekonomika si nadále povede dobře, míní bankéři (zdroj: ČT24)
Nová prognóza České bankovní asociace je viditelně opatrnější oproti posledním platným odhadům renomovaných tuzemských i zahraničních institucí – České národní banky (ČNB), ministerstva financí (MF) nebo OECD. Podle aktuálních čísel ČBA hrubý domácí produkt reálně poroste letos o 3,3 procenta a v roce 2019 o 2,9 procenta.
Odhady růstu reálného HDP
Celkově tak přetrvává relativně příznivý výhled vývoje hospodářství. Nicméně, stejně jako v minulé prognóze dojde v roce 2019 oproti letošnímu roku k mírnému zpomalení růstu. „Základním scénářem tak zůstává postupné ochlazování ekonomického výkonu, nikoliv jeho skoková či šoková korekce,“ vyplývá z odhadu.
Rizika rostou
Externí šok by v horizontu prognózy mohl přijít v případě eskalace současného napětí v mezinárodním obchodě, způsobené protekcionistickými opatřeními USA, zejména v případě zatížení dovozu automobilů z EU prohibitivními cly. A ještě vážnější riziko pak prognóza bankovní asociace spatřuje v „tvrdém“ brexitu.
U domácností pak podle ní dojde sice v příštím roce ke zpomalení mzdového nárůstu z rekordní úrovně roku 2018, avšak jeho dynamika zůstane nadále na úrovni, která stále více bude promlouvat do konkurenceschopnosti firem.
Dynamiku soukromé spotřeby zase posílí rychlý růst reálných příjmů domácností, který je podpořený nízkou nezaměstnaností a optimistickým sentimentem. V investicích se po jejich výrazném růstu o 6,5 procenta v roce 2018 projeví v roce příštím střízlivější pohled na perspektivu dalšího vývoje . Z toho plyne pravděpodobně i menší chuť firem investovat.
ČBA odhaduje, že český hrubý domácí produkt poroste letos o 3,3 procenta (zdroj: ČT24)
„Podniky musí bojovat na straně jedné se silnější korunou, na straně druhé s rostoucími cenami vstupů. Rychle se zvyšují mzdové náklady, nahoru jdou i ceny energií a dalších surovin,“ upozorňuje hlavní analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
Vládní spotřeba bude podle prognózy v roce 2018 nicméně dynamičtější, než předpokládala dubnová prognóza. Vliv na to mohou mít i blížící se komunálními volby, připomíná Česká bankovní asociace.
„České veřejné finance jsou však aktuálně na příjmové straně zcela závislé na vysokých tempech ekonomického růstu, zatímco na výdajové straně přetrvává vysoký objem takzvaných mandatorních výdajů, které v případě poklesu ekonomické dynamiky a výpadku příjmů nebude jednoduché upravovat směrem dolů k udržení rozumné rozpočtové stability,“ říká analytik České bankovní asociace Miroslav Zámečník.
Prognóza ekonomického vývoje ČBA v číslech
Přesto podle studie zůstane vládní rozpočtové hospodaření v souhrnu mírně přebytkové, i když po odeznění tohoto faktoru bude růst vládní spotřeby v roce 2019 mírnější.
Zásadně se však nebudou měnit hodnoty inflace. Cenový růst má v letošním roce dosáhnout 2,2 procenta a v roce následujícím dvou procent. „Oslabení kurzu koruny z posledního období se jeví jako přechodná záležitost související s pohledem mezinárodních finančních trhů na měny rozvíjejících se trhů,“ ukazuje studie.
Růst úrokové sazby ČNB rovnou o půl procentního bodu?
V roce 2019 tak bude podle bankovní asociace koruna mírně posilovat. To může souviset s tím, že nadále trvá předpoklad o dalším zpřísňování měnové politiky ČNB.
Prognóza počítá se zvýšením základní sazby do roku 2019 v souhrnu až o jeden procentní bod. Přitom možnost zvýšení měnově politických sazeb ECB prognóza nevidí jako velmi pravděpodobnou, a pokud by ke zvýšení dojít mělo, pak až v závěru roku 2019. Trhem se tak čím dál víc šíří podezření, že příští zvýšení signálních úrokových sazeb České národní banky nebude jen o čtvrt, ale rovnou o půl procentního bodu.
„Poslední vyjádření hned několika představitelů ČNB tyhle úvahy legalizují. To už není tak docela kosmetické zdražení úvěrů, to už by mnoha dlužníkům dokázalo zkomplikovat život. Nemyslím si sice, že by to bylo tak docela rozumné, ale současně připouštím, že bankovní rada ČNB na to může mít jiný názor,“ míní ředitelka Next Finance Markéta Šichtařová. Podle ní je tak skutečně pravděpodobné, že se v Česku velmi brzy zdraží úvěry.
Dobrá kondice českého hospodářství spolu se slabou korunou vytvářejí prostor pro další svižný růst úrokových sazeb.
Konkrétní vyčíslení rizik není podle ekonomů prakticky možné, ale jejich dopady by rozhodně nemusely být malé, zdůrazňují bankéři. Například „tvrdý“ brexit nebo cla na evropské automobily v USA by se záhy promítly ve vývozu, případně v odkládání investic.
A velkou otázkou je také to, jak se bude dále vyvíjet podnikatelská nálada v Německu a jaký bude dopad na očekávání v Česku. Index Ifo, který německou náladu sleduje, totiž v červenci opět, byť nepatrně, poklesl na 101,7 bodu ze 101,8 bodu za červen. A podle Šichtařové je však tento ukazatel jedním z nejvíce sledovaných ekonomických ukazatelů vůbec. Vykazuje totiž až překvapivě výborné predikční schopnosti.
„Dá se statisticky dokázat velmi silná korelace mezi současným Ifo indikátorem a budoucím celoevropským hospodářským vývojem, nejen německým, ačkoliv Ifo je průzkumem očekávání mezi německými firmami. Protože je ale Německo nejsilnější evropskou ekonomikou, tak kam směřuje Německo, tam směřuje také většina ostatních zemí,“ vysvětluje Šichtařová.
obrázek
Důvodem červencového poklesu indexu byl každopádně právě strach z evropsko-americké obchodní války, i když zatím jen „akademicky“, tedy preventivně – protože cla ještě technicky spuštěna nejsou, mají být uvalena až od září – připomíná Šichtařová.
„Jenomže přesně tyhle spekulace mají značný sebenaplňující se potenciál. To je ostatně jeden z důvodů, proč Ifo tak dobře funguje. Když si manažer velké automobilky přečte, že jeho kolegové z jiných automobilek mají obavy, raději také stejně jako oni přiškrtí investice, tak nějak pro jistotu. Ale přiškrcení investic je právě tím, co v konečném důsledku hospodářský růst zpomaluje. Takže z preventivních očekávání se pak stávají podložená očekávání,“ vysvětluje Šichtařová.
Dobrá zpráva na druhou stranu je, že ve skutečnosti se čekalo zhoršení indexu větší, než k jakému došlo. „Minimálně německá ekonomika tedy stále roste, byť pomalejším tempem. V nejbližších týdnech se tedy nemusíme na celoevropské úrovni obávat žádného velkého nárazu,“ uzavírá Šichtařová.