Špicar: Můžeme se stát svědky jedné z nejhorších obchodních válek v moderní historii

Pokud by obchodní válka mezi Spojenými státy, Ruskem a Čínou nadále eskalovala, mohla by vyústit v jeden z největších sporů svého druhu v moderní historii. V Událostech ČT to uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar. Taková obchodní válka by vzhledem k otevřenosti tuzemské ekonomiky výrazně zasáhla i Česko, zejména pokud by se dotkla automobilového průmyslu.

„Pokud by se nad rámec oceli a hliníku měla (obchodní válka) týkat i tak citlivých sektorů, které tvoří páteř mnoha národních ekonomik, jako je automobilový průmysl, potom bychom se skutečně mohli stát svědky jedné z nejhorších obchodních válek v moderní historii,“ upozornil Špicar.

Připomněl také, že takový spor by mohl výrazně dopadnout i na Česko, neboť tuzemská ekonomika patří mezi pět nejotevřenějších ekonomik na světě a je závislá nejen na importu, ale především na exportu.

„Naštěstí z 84 procent exportujeme do Evropské unie. Nicméně na odbytiště, jakým jsou Spojené státy, jsme velmi silně navázáni přes reexporty, a to především přes Německo,“ vysvětlil Špicar.

Česko je z pohledu odborníků pátou zemí, kterou rozpoutání obchodní války ohrožuje nejvíc.

Ekonomiky nejvíce ohrožené obchodní válkou
Zdroj: ČT24

Cla na auta by znamenala miliardové ztráty

Špicar zdůraznil i význam automobilového průmyslu pro Česko. Americký prezident Donald Trump totiž hrozí zavedením dvacetiprocentní přirážky na dovážená auta.

„Jedna třetina našeho exportu jde do Německa a jenom v automobilovém průmyslu to dělá objem exportu za tři sta miliard korun. Kdyby německý export – pokud by se sankce týkaly i automobilů – byl ohrožen a padal kvůli americkým dovozním clům, byl by těžce postižen i český průmysl a počítali bychom ztráty minimálně v řádech jednotek miliard korun, případně desítek miliard,“ doplnil Špicar.

Automobilky v Česku osobní vozy do Spojených států sice příliš nevyváží, ztráty by ale zavedení cel – a tím pádem prodražení dovozu aut do USA – přineslo výrobcům autodílů a součástek. Automobilový průmysl zaměstnává v Česku 150 tisíc lidí a představuje dvacet procent průmyslové výroby i exportu.

Špicar: Hrozí nám tvrdá lekce v podobě recese

Podle Špicara nemají obchodní války nikdy vítěze, ale jen poražené. „Ukazuje se ale, že někteří politici ve škole nedávali pozor nebo málo četli. To co je, jak doufáme, donutí změnit názor, je tlak výrobců jak v Evropě, tak ve Spojených státech. A předpokládám, že se to týká i čínských výrobců,“ domnívá se Špicar. 

„Pokud toto nepomůže, doufám, že budou poslouchat spotřebitele, protože ta cla velmi brzo pocítí na ceně svého zboží. A pokud nepomůže ani to, politici a s nimi i my všichni dostaneme velmi tvrdou lekci v podobě recese,“ uzavřel viceprezdient Svazu průmyslu a dopravy ČR.

  • V březnu americký prezident Donald Trump zavedl cla ve výši 25 procent na dovoz oceli a deseti procent na dovoz hliníku, která od června platí i pro Evropskou unii, Kanadu a Mexiko.
  • Na to Unie i další země zareagovaly vlastními odvetnými opatřeními: 22. června začaly uplatňovat clo ve výši 25 procent na dovoz některého zboží z USA. Terčem nových cel jsou výrobky z oceli a hliníku, zemědělské produkty a různé další zboží, mimo jiné motocykly, džíny nebo whisky.
  • Americký prezident Donald Trump pohrozil Evropské unii zavedením 20procentního cla na dovoz automobilů, pokud Evropa brzy nezruší svá ochranná opatření proti americkým firmám.
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 40 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 2 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 4 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.