Výběr hotovosti v obchodech už nebude limitován útratou. Prodejny se děsí nájezdu šetřílků

Už deset let si lidé nemusí chodit pro peníze jen k bankomatu, ale můžou si je vybrat i při nákupu a platbě kartou v některých prodejnách. Až dosud však byla služba cash back svázána limitujícími podmínkami. Nyní nově odpadá podmínka nákupu alespoň ve výši tři sta korun a zdvojnásobuje se částka výběru na tři tisíce Kč. Ze změny však mají některé malé prodejny obavy. Bojí se, že si z nich někteří můžou udělat soukromé bankomaty, bez poplatku za výběr.

V Česku je teď za deset let fungování systému cash back zhruba deset tisíc obchodů, které tuto službu nabízejí. Pro lidi na vesnici je to často jediná možnost, jak vůbec peníze v hotovosti ze svého účtu získat – jinak se musí vypravit často do několik desítek kilometrů vzdáleného většího města za bankomatem.

Výhodou je, že člověk si hotovost vybere ještě levněji, než když by si peníze šel vybrat do bankomatu jiné banky – a někdy i té své vlastní – to už záleží, co má v podmínkách účtu. Standardem na trhu je totiž poskytovat cash back zdarma, oproti tomu klienti bank obvykle platí právě zmíněný poplatek za výběr z bankomatu.

A to je právě to, čeho se obchodníci na menších městech obávají. „Žijeme ve standardním ekonomickém prostředí, kde je každá služba logicky zpoplatněna či nahrazena jiným vhodným profitem. Tak to dělají banky, které umístí bankomat a chtějí své poplatky za výběr či vklad hotovosti, anebo výběr zdarma, ale je zakomponován do zpoplatnění vedeného účtu,“ říká Vladimír Stehno, předseda družstva COOP HB, které provozuje především na venkově přes dvě stovky malých prodejen.

Vysvětluje, že doposud tím profitem byla povinnost nákupu zboží v hodnotě tři sta korun a realizovaná marže. „Nyní je tento jediný profit zrušen,“ konstatuje.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

A zmiňuje i možné důsledky. Zákazník navštíví malou prodejnu v městečku, aby si zakoupil třeba sušenky v akci za 5,90, což ho opravňuje k výběru hotovosti ve výši tří tisíc korun. Následně pak odchází si udělat nákup do vedlejšího supermarketu, kde utratí polovinu z této částky. Důvod? Ušetří za poplatek při výběru z bankomatu či výběr hotovosti v bance, zvláště pokud jde o bankomat cizí banky.

„Prodejna v malé obci s obratem 250 tisíc korun za měsíc udělá v pondělí na začátku měsíce tržbu ve výši devět tisíc korun. Přijdou čtyři zákazníci a požadují výběr hotovosti. Neposkytnout hotovost je možné ve výjimečných případech, zejména když není dostatek hotovosti. Uspokojíme tímto vysvětlením zákazníky? Je to totéž, jako kdyby banka řekla, že tu sice máme bankomat, ale omlouváme se, že nelze vybrat peníze, protože je nemáme. Pokud takovouto službu poskytuji, zákazník očekává, že bude uspokojen,“ vysvětluje.

Zdeněk Juračka, předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

„Určitě budeme hledat cesty, jak upravit nová pravidla cash backu tak, aby byla pro tradiční maloobchod vstřícnější a snesitelnější. Soustavně uplatňovat vůči malým nezávislým obchodníkům další administrativní zátěž je neúnosné a povede to pouze k dalšímu zavírání venkovských prodejen. V konečném důsledku budou ale nejvíce poškozeni právě zákazníci,“ dodává k tomu předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO) Zdeněk Juračka. A jak pro web ČT24.cz uvedl, možnosti jsou v podstatě dvě.

„První je návrat do původního formátu, tedy minimální útrata alespoň 300 korun. Druhou je náš návrh starý deset let, tzn. dělit se s bankou o poplatky, které banka účtuje klientovi za využití cash backu,“ navrhuje Juračka.

  • Staré podmínky
    - Nakoupit alespoň za 300 korun
    - Vybrat může na pokladně maximálně hotovost ve výši 1500 korun 
  • Nové podmínky
    - Nakoupit alespoň za korunu
    - Vybrat může na pokladně hotovost maximálně ve výši 3000 korun

Přestože služba funguje už zmíněných deset let, zájem o ni je v Česku minimální. V minulém roce si Češi z bankomatů vybrali více než šest set šedesát miliard korun. Prostřednictvím cash backu pak pouze jednu tisícinu. Možnost výběru přitom nabízí i některé velké řetězce – Albert, Coop, Globus, Penny, Žabka, Teta anebo čerpací stanice EuroOil.

  • Klienty obchodníci o nabídce služby informují obvykle u vstupu do prodejny nebo u pokladny nějakým nápisem/označením.

„Objem, který je realizovaný cash backem, je v současné době realizovaný v řádech promilí,“ potvrzuje ředitel Sdružení pro bankovní karty (SBK) Roman Kotlán. Jenže právě proto se představitelé karetních asociací a provozovatelé terminálů a bank dohodli, že tuto službu zatraktivní a zpřístupní více lidem a také o ní dají vědět – na podzim připravují kampaň, která bude veřejnost informovat.

Kotlán také zdůrazňuje, že taková služba je v zahraničí naprosto běžná a vůbec tam podobné problémy neřeší. A navíc je podle něj tato služba primárně určena právě do míst, kde mají lidé větší dojezdovou vzdálenost k bankomatu, a ne tam, kde možnost výběru z něho je.

„Jen u nás je taková situace, že lidé kvůli dvacetikorunovému poplatku bankomat obejdou. Venku je běžné, že si jde člověk nakoupit za dvě eura a k tomu si vybere tak deset až patnáct euro v hotovosti, aby měl nějaké drobné v kapse na zmrzlinu či kafe,“ dodává Kotlán.

Každopádně však zdůrazňuje, že nic z toho není pro obchodníky povinnost. „Nikdo nenutí obchodníka, aby cash back měl. Je to na něm, aby to vyhodnotil, zda to poskytovat chce,“ zdůrazňuje.

Na návrh vrátit se opět k třistakorunové útratě, jak navrhuje Juračka, říká jen to, že třistakorunová útrata se ukázala podle různých průzkumů být poměrně velkým omezením, a právě proto se rozhodlo, že se zruší. „Nechme to teď být, ať se to usadí a uvidí se,“ uzavírá.

  • - Zajít do obchodu, který službu nabízí
  • - Debetní platební kartu u banky, která službu nabízí (jsou to vesměs všechny na trhu)
  • - Vloží platební kartu do terminálu (cash back jde udělat jen kontaktním způsobem, a proto na cash back nejde využít platební nálepka nebo chytrý telefon, který umí platit) a musí se zadat PIN

Podle SBK budou jednotliví provozovatelé terminálů a obchodníci postupně nyní během léta službu zavádět – někteří ještě na to musí připravit své pokladní systémy, a tak je možné, že ne všude bude fungovat hned od července, jak bylo domluvené. Během léta by však měli nový systém spustit všichni. A také platí, že karetní společnosti jako je MasterCard či Visa vydají mandát, aby každý nově příchozí provozovatel terminálu už tyto nové podmínky měl ve svém terminálu nastavené.

A pro úplnost – některé banky umožňují svým klientům dostat se k penězům ještě jinak. Například Air Bank kromě služby cash back nabízí možnost vybírat si hotovost i na různých místech Sazky, zejména v trafikách nebo u benzinových pump – míst je více jak tisíc. A není k tomu potřeba ani platební karta.

V internetovém nebo mobilním bankovnictví stačí zadat, kolik má být vybráno, a vytvoří se kód. S tím pak stačí dojít například do trafiky a proti kódu je vyplacena hotovost. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 4 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 5 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 6 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 21 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...