Ministr zdravotnictví Vojtěch chce znovu otevřít diskuzi o komerčním připojištění

Z nového programového prohlášení v oblasti zdravotnictví vypadla ta část, že vláda otevře diskuzi o možnostech zavedení připojištění na služby, které by nebyly hrazené ze zdravotního pojištění. Za komerční připojištění se však přimlouvají i různé kapacity v oboru, jako třeba známý chirurg Pavel Pafko. A ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (nestr. za ANO) v Otázkách Václava Moravce připustil, že diskuzi na toto téma chce znovu otevřít bez ohledu na to, že v novém programovém prohlášení tento bod není.

Podle ministra v demisi Vojtěcha není programové prohlášení bible, a dá se tak určitě udělat něco nad jeho rámec: „Budeme diskutovat s ČSSD a dalšími stranami, jak si představují do budoucna zajištění finanční stability systému českého zdravotnictví, jaké mají návrhy.“

Takových pacientů, kteří by si rádi skutečně připlatili, jsou podle něho tisíce, což vyplývá z průzkumů, které ministerstvo realizovalo. Naposledy se o komerčním připojištění mluvilo v éře exministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09). 

První Babišova menšinová vláda s tím ještě v programovém prohlášení počítala, ve druhém prohlášení však tato pasáž byla vypuštěná – výměnou za podporu budoucí vlády komunisty.

Přední český chirurg a emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol Pavel Pafko před třemi měsíci v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že objem financí ve zdravotnictví nestačí a perspektivně ani stačit nebude. A je tak třeba hledat nové zdroje, které by systému pomohly. „A jedním z nich je nepochybně i komerční připojištění, mají to všechny země na západ od nás,“ zdůraznil.

Programové prohlášení
Zdroj: ČT24

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich v Otázkách připomínal, že se nejdřív musí určit ty úkony, které nebudou z veřejného pojištění hrazené. „Pokud bych měl garanci, že v případě povodně mi dům plně opraví stát, no tak si přeci neuzavřu havarijní nebo jinou pojistku. Nejprve se musíme shodnout, jaká část zdravotní péče, a zatím to jistě budou okrajové části, by neměla být hrazena z veřejného zdravotního pojištění,“ konstatuje. A na tuto část už by bylo podle něho celkem snadné připravit komerční pojištění.

„Mrzí mě, že se diskuze odkládá,“ říká Friedrich a dodává, že je potřeba začít tam, kde končil poslední pokus exministra zdravotnictví Leeoše Hegera. 

S Friedrichem souhlasí i předsedkyně Asociace nemocnic ČR Jaroslava Kunová. „Připojišťovat se může, pokud se bude vědět, co je hrazené a co ne.“ Teď třeba není možné, aby si pacient legálně připlatil za lepší protézu. 

Podle Vojtěcha budou některé nemocnice poskytovat jen základní péči

Ministr zdravotnictví v demisi také uvedl, že se bude specializovanější péče koncentrovat do větších nemocnic, kde pracují zkušenější lékaři. Tento trend je ale podle ministra Vojtěch běžný i v zahraničí. Budou tak podle něho nemocnice, které budou poskytovat základní péči, a pak ty, které budou poskytovat tu specializovanou. 

„Chceme, aby i v menších nemocnicích fungovala nějaká možnost urgentních příjmů, které budou zajišťovat určitou kvalitu péče, ale když je závažný stav, tak je nutné, aby systém fungoval tak, aby pacient směřoval rovnou do většího centra, kde jsou erudovanější lékaři,“ vysvětlil Vojtěch.

Chystá se tak podle něho projekt podpory urgentních příjmů – v rámci nich by sloužili praktiční lékaři, což by mělo vést k tomu, že by nebyly nemocnice tolik přetížené. Často totiž pacienti rovnou směřují do nemocnice, i když by nemuseli, ale nemají jinou možnost, protože jejich praktičtí lékaři už nemají ordinační hodiny.

Zdravotní sestry by mohly mít podobné výsluhy jako vojáci či policisté

Nemocnice i další lůžková zařízení si opakovaně stěžují, že jim chybí zdravotní sestry. Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky jich chybí asi 3500. Česká asociace sester proto přišla s návrhem, aby měly obdobné výsluhy jako příslušníci armády či policie, což má řešit nedostatek sester ve směnném provozu.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Sestry, které by měly odpracovaných 20 až 30 let, by tak mohly podle Vojtěcha dostávat pět tisíc korun měsíčně. Podle prvotních výpočtů by to stát vyšlo asi na tři až čtyři miliardy korun. 

„Nyní ministerstvo náklady propočítává. Dotazníkovým šetřením zjišťuje od jednotlivých poskytovatelů, kolik mají takových pracovníků a jak dlouho už u nich pracují. Z těch prvních informací, které máme, se zdá, že by to mohlo být snesitelné pro rozpočet, že ty peníze nejsou tak obrovské,“ řekl v pořadu Otázky Václava Moravce Vojtěch.

Chybí zdravotnický personál
Zdroj: ČT24

Výsluhový příspěvek pobírají například bývalí policisté, vojáci, hasiči nebo celníci. Nárok na něj vzniká po skočení služebního poměru trvajícího minimálně 15 let. U policistů jsou náklady na výsluhy tři až čtyři miliardy, obdobné náklady by podle Vojtěcha měly být i v tomto případě. „To by za to stálo, protože zajištění zdravotní péče je základ pro fungování státu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
včera v 06:40

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...