Z nového programového prohlášení v oblasti zdravotnictví vypadla ta část, že vláda otevře diskuzi o možnostech zavedení připojištění na služby, které by nebyly hrazené ze zdravotního pojištění. Za komerční připojištění se však přimlouvají i různé kapacity v oboru, jako třeba známý chirurg Pavel Pafko. A ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (nestr. za ANO) v Otázkách Václava Moravce připustil, že diskuzi na toto téma chce znovu otevřít bez ohledu na to, že v novém programovém prohlášení tento bod není.
Podle ministra v demisi Vojtěcha není programové prohlášení bible, a dá se tak určitě udělat něco nad jeho rámec: „Budeme diskutovat s ČSSD a dalšími stranami, jak si představují do budoucna zajištění finanční stability systému českého zdravotnictví, jaké mají návrhy.“
Takových pacientů, kteří by si rádi skutečně připlatili, jsou podle něho tisíce, což vyplývá z průzkumů, které ministerstvo realizovalo. Naposledy se o komerčním připojištění mluvilo v éře exministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09).
První Babišova menšinová vláda s tím ještě v programovém prohlášení počítala, ve druhém prohlášení však tato pasáž byla vypuštěná – výměnou za podporu budoucí vlády komunisty.
Přední český chirurg a emeritní přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol Pavel Pafko před třemi měsíci v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že objem financí ve zdravotnictví nestačí a perspektivně ani stačit nebude. A je tak třeba hledat nové zdroje, které by systému pomohly. „A jedním z nich je nepochybně i komerční připojištění, mají to všechny země na západ od nás,“ zdůraznil.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich v Otázkách připomínal, že se nejdřív musí určit ty úkony, které nebudou z veřejného pojištění hrazené. „Pokud bych měl garanci, že v případě povodně mi dům plně opraví stát, no tak si přeci neuzavřu havarijní nebo jinou pojistku. Nejprve se musíme shodnout, jaká část zdravotní péče, a zatím to jistě budou okrajové části, by neměla být hrazena z veřejného zdravotního pojištění,“ konstatuje. A na tuto část už by bylo podle něho celkem snadné připravit komerční pojištění.
„Mrzí mě, že se diskuze odkládá,“ říká Friedrich a dodává, že je potřeba začít tam, kde končil poslední pokus exministra zdravotnictví Leeoše Hegera.
S Friedrichem souhlasí i předsedkyně Asociace nemocnic ČR Jaroslava Kunová. „Připojišťovat se může, pokud se bude vědět, co je hrazené a co ne.“ Teď třeba není možné, aby si pacient legálně připlatil za lepší protézu.
Podle Vojtěcha budou některé nemocnice poskytovat jen základní péči
Ministr zdravotnictví v demisi také uvedl, že se bude specializovanější péče koncentrovat do větších nemocnic, kde pracují zkušenější lékaři. Tento trend je ale podle ministra Vojtěch běžný i v zahraničí. Budou tak podle něho nemocnice, které budou poskytovat základní péči, a pak ty, které budou poskytovat tu specializovanou.
„Chceme, aby i v menších nemocnicích fungovala nějaká možnost urgentních příjmů, které budou zajišťovat určitou kvalitu péče, ale když je závažný stav, tak je nutné, aby systém fungoval tak, aby pacient směřoval rovnou do většího centra, kde jsou erudovanější lékaři,“ vysvětlil Vojtěch.
Chystá se tak podle něho projekt podpory urgentních příjmů – v rámci nich by sloužili praktiční lékaři, což by mělo vést k tomu, že by nebyly nemocnice tolik přetížené. Často totiž pacienti rovnou směřují do nemocnice, i když by nemuseli, ale nemají jinou možnost, protože jejich praktičtí lékaři už nemají ordinační hodiny.
Zdravotní sestry by mohly mít podobné výsluhy jako vojáci či policisté
Nemocnice i další lůžková zařízení si opakovaně stěžují, že jim chybí zdravotní sestry. Podle posledních údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky jich chybí asi 3500. Česká asociace sester proto přišla s návrhem, aby měly obdobné výsluhy jako příslušníci armády či policie, což má řešit nedostatek sester ve směnném provozu.
Sestry, které by měly odpracovaných 20 až 30 let, by tak mohly podle Vojtěcha dostávat pět tisíc korun měsíčně. Podle prvotních výpočtů by to stát vyšlo asi na tři až čtyři miliardy korun.
„Nyní ministerstvo náklady propočítává. Dotazníkovým šetřením zjišťuje od jednotlivých poskytovatelů, kolik mají takových pracovníků a jak dlouho už u nich pracují. Z těch prvních informací, které máme, se zdá, že by to mohlo být snesitelné pro rozpočet, že ty peníze nejsou tak obrovské,“ řekl v pořadu Otázky Václava Moravce Vojtěch.
Výsluhový příspěvek pobírají například bývalí policisté, vojáci, hasiči nebo celníci. Nárok na něj vzniká po skočení služebního poměru trvajícího minimálně 15 let. U policistů jsou náklady na výsluhy tři až čtyři miliardy, obdobné náklady by podle Vojtěcha měly být i v tomto případě. „To by za to stálo, protože zajištění zdravotní péče je základ pro fungování státu,“ dodal.
