Praha - ČNB zahájila intervence, a to poprvé od roku 2002. Cílem je oslabit korunu a uvolnit tak měnové podmínky. Kurz chce držet blízko hranice 27 Kč/EUR. Podle prvních reakcí pro portál ČT24 a komentáře Ľuboše Mokráše z České spořitelny budou dopady na ekonomiku omezené, kroky ČNB spíše mírně přibrzdí růst a zvýší inflaci. Koruna okamžitě reagovala pádem a guvernér Miroslav Singer následně dodal, že je banka schopna intervenovat na devizovém trhu s cílem oslabit kurz koruny neomezeně.
ČNB zasahuje, chce oslabit korunu a daří se jí to
Ihned po oznámení intervencí koruna oslabila na 26,63 Kč/EUR, přičemž dopoledne přešlapovala okolo 25,80 Kč/EUR. Koruna je tak na nejslabších úrovních od června 2009. „Pokud koruna zůstane takto slabá, můžeme velmi brzy čekat zdražování pohonných hmot, dovážených výrobků i služeb (včetně dovolených), jejichž ceny se odvozují od zahraničních cen,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.
Miroslav Singer, guvernér ČNB:
„Jsme schopni intervenovat neomezeně proti koruně. To znamená, že jsme připraveni intervenovat tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty kurzu koruny, a tím i k hladkému plnění dvouprocentního inflačního cíle.“
„Ukončíme intervenční režim, až si budeme velmi, ale opravdu velmi jistí, že nebudeme muset intervence zahajovat v dohledném období znovu, nebo vracet úrokové sazby zpět na nulu.“
Česká koruna oslabuje k euru až na 26,92 CZK/EUR, k americkému dolaru až na 20,22 CZK/USD. Euro (po oznámení ECB) k americkému dolaru prolomilo směrem dolů 1,3300 USD/EUR až na 1,3298, uvedl před třetí hodinou odpolední server Patria Online.
Naposledy centrální banka přistoupila k devizovým intervencím před jedenácti lety. Tehdy bylo ovšem cílem intervencí stabilizovat kurz koruny, který až do léta 2002 prudce posiloval, a to za existence nenulových sazeb.
Nyní jsou však úrokové sazby na technické nule, a intervence tak mají prostřednictvím oslabení koruny za cíl dále uvolnit měnové podmínky. O tom, že dalším případným nástrojem uvolnění měnové politiky po dosažení nulové spodní hranice úrokových sazeb bude kurz koruny, rozhodla bankovní rada už loni na podzim.
„Inflace je pod inflačním cílem a hrozilo, že by šla ještě níž,“ dodal Mokráš s tím, že ČNB tak chtěla zamezit riziku deflace. ČNB následně bude intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. „Je to trochu nad naším cílem 26,50 a tuto hladinu bude ČNB pravděpodobně držet do doby, než začne inflace výrazněji růst,“ vysvětlil Mokráš.
Radost exportérů
Navíc odpověď na otázku, kdo by dále mohl ze slabší koruny těžit, se přímo nabízí. „Obavy z výrazného podstřelení inflačního cíle však zjevně převážily. Krátkodobě to znamená negativní dopad na spotřebitele. Pokud bude oslabení koruny trvalejší, pak to bude pozitivní pro české exportéry,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Rozhodnutí ČNB intervenovat na devizovém trhu a držet českou měnu kolem úrovně 27 korun za euro podniky vítají. Pokles kurzu české měny by se prý mohl projevit v tvorbě nových pracovních míst. „Rozhodnutí ČNB přišlo v pravý čas. Jde o razantní a odvážný krok, který by měl pomoci českým exportérům a celému národnímu hospodářství,“ uvedl prezident Asociace exportérů ČR Jiří Grund.
Co a jak bude zdražovat?
Podle analytiků nejdříve zdraží pohonné hmoty, a to zhruba o 50 haléřů na litr, poté se zvýší ceny dovážených produktů a dovolených. Na předvánočním trhu tak zdraží elektronika a další zboží o tři až čtyři procenta.
„Druhé přijdou na řadu potraviny, kde ale nebude situace tak jednoznačná. Některé položky zdraží viditelně, u jiných nebudou změny patrné vzhledem k sezonní kolísavosti cen,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Ceny zahraničních zájezdů pořádaných tuzemskými cestovními kancelářemi by se nicméně kvůli prudkému oslabení koruny bezprostředně zvýšit neměly. „Ceny zájezdů na léto by to ovlivnit nemělo i vzhledem ke konkurenci na trhu,“ uvedla tajemnice Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Petříčková.
Analytik Patria Finance David Marek na základě rozhodnutí ČNB přehodnotil odhad růstu HDP pro příští rok z 1,6 procenta na 2 procenta. Marek se domnívá, že díky devizovým intervencím by mělo vzniknout zhruba 10 000 pracovních míst.
Úrokové sazby centrální bankéři nechali narozdíl od Evropské centrální banky beze změny, měnového zasedání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann prohlásil, že centrální banka nebude otázku devizových intervencí dále komentovat.
ČNB je k letošnímu vývoji ekonomiky optimističtější
ČNB ve své nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, očekává pokles HDP o 0,9 procenta. Pro příští rok odhad naopak zhoršila, nově čeká růst o 1,5 procenta. Banka zároveň vypracovala alternativní scénář počítající právě s devizovými intervencemi, letos v něm očekává pokles o 0,9 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta. V srpnové předpovědi předpokládala banka letos pokles o 1,5 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta.
Exprezident Klaus s intervencemi nesouhlasí
Bývalý prezident Václav Klaus považuje zahájení devizových intervencí Českou národní bankou za chybný a riskantní krok. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“ jako zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu.
Centrální banka zůstává obětí módní, ale zcela mylné doktríny cílování inflace, uvedl Klaus, který všechny nynější členy bankovní rady ještě jako prezident jmenoval.
„Odvolávat se na to, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je nesmyslné. Tento cíl si dali naši bankéři sami, to není žádná shůry posvěcená hodnota. Potřebujeme systémovou změnu v ekonomice, rozumnou rozpočtovou politiku a návrat k normální parlamentní politice. Nepotřebuje devizovou intervenci,“ napsal Václav Klaus.