ČNB zasahuje, chce oslabit korunu a daří se jí to

Praha - ČNB zahájila intervence, a to poprvé od roku 2002. Cílem je oslabit korunu a uvolnit tak měnové podmínky. Kurz chce držet blízko hranice 27 Kč/EUR. Podle prvních reakcí pro portál ČT24 a komentáře Ľuboše Mokráše z České spořitelny budou dopady na ekonomiku omezené, kroky ČNB spíše mírně přibrzdí růst a zvýší inflaci. Koruna okamžitě reagovala pádem a guvernér Miroslav Singer následně dodal, že je banka schopna intervenovat na devizovém trhu s cílem oslabit kurz koruny neomezeně.

Ihned po oznámení intervencí koruna oslabila na 26,63 Kč/EUR, přičemž dopoledne přešlapovala okolo 25,80 Kč/EUR. Koruna je tak na nejslabších úrovních od června 2009. „Pokud koruna zůstane takto slabá, můžeme velmi brzy čekat zdražování pohonných hmot, dovážených výrobků i služeb (včetně dovolených), jejichž ceny se odvozují od zahraničních cen,“ upozornil analytik ČSOB Petr Dufek.

Miroslav Singer, guvernér ČNB:

„Jsme schopni intervenovat neomezeně proti koruně. To znamená, že jsme připraveni intervenovat tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty kurzu koruny, a tím i k hladkému plnění dvouprocentního inflačního cíle.“

„Ukončíme intervenční režim, až si budeme velmi, ale opravdu velmi jistí, že nebudeme muset intervence zahajovat v dohledném období znovu, nebo vracet úrokové sazby zpět na nulu.“

Česká koruna oslabuje k euru až na 26,92 CZK/EUR, k americkému dolaru až na 20,22 CZK/USD. Euro (po oznámení ECB) k americkému dolaru prolomilo směrem dolů 1,3300 USD/EUR až na 1,3298, uvedl před třetí hodinou odpolední server Patria Online.

Naposledy centrální banka přistoupila k devizovým intervencím před jedenácti lety. Tehdy bylo ovšem cílem intervencí stabilizovat kurz koruny, který až do léta 2002 prudce posiloval, a to za existence nenulových sazeb.

Česká koruna
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Nyní jsou však úrokové sazby na technické nule, a intervence tak mají prostřednictvím oslabení koruny za cíl dále uvolnit měnové podmínky. O tom, že dalším případným nástrojem uvolnění měnové politiky po dosažení nulové spodní hranice úrokových sazeb bude kurz koruny, rozhodla bankovní rada už loni na podzim.

„Inflace je pod inflačním cílem a hrozilo, že by šla ještě níž,“ dodal Mokráš s tím, že ČNB tak chtěla zamezit riziku deflace. ČNB následně bude intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. „Je to trochu nad naším cílem 26,50 a tuto hladinu bude ČNB pravděpodobně držet do doby, než začne inflace výrazněji růst,“ vysvětlil Mokráš.

Radost exportérů

Navíc odpověď na otázku, kdo by dále mohl ze slabší koruny těžit, se přímo nabízí. „Obavy z výrazného podstřelení inflačního cíle však zjevně převážily. Krátkodobě to znamená negativní dopad na spotřebitele. Pokud bude oslabení koruny trvalejší, pak to bude pozitivní pro české exportéry,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Rozhodnutí ČNB intervenovat na devizovém trhu a držet českou měnu kolem úrovně 27 korun za euro podniky vítají. Pokles kurzu české měny by se prý mohl projevit v tvorbě nových pracovních míst. „Rozhodnutí ČNB přišlo v pravý čas. Jde o razantní a odvážný krok, který by měl pomoci českým exportérům a celému národnímu hospodářství,“ uvedl prezident Asociace exportérů ČR Jiří Grund.

Co a jak bude zdražovat?

Podle analytiků nejdříve zdraží pohonné hmoty, a to zhruba o 50 haléřů na litr, poté se zvýší ceny dovážených produktů a dovolených. Na předvánočním trhu tak zdraží elektronika a další zboží o tři až čtyři procenta.

„Druhé přijdou na řadu potraviny, kde ale nebude situace tak jednoznačná. Některé položky zdraží viditelně, u jiných nebudou změny patrné vzhledem k sezonní kolísavosti cen,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Ceny zahraničních zájezdů pořádaných tuzemskými cestovními kancelářemi by se nicméně kvůli prudkému oslabení koruny bezprostředně zvýšit neměly. „Ceny zájezdů na léto by to ovlivnit nemělo i vzhledem ke konkurenci na trhu,“ uvedla tajemnice Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Petříčková.

Analytik Patria Finance David Marek na základě rozhodnutí ČNB přehodnotil odhad růstu HDP pro příští rok z 1,6 procenta na 2 procenta. Marek se domnívá, že díky devizovým intervencím by mělo vzniknout zhruba 10 000 pracovních míst.

Úrokové sazby centrální bankéři nechali narozdíl od Evropské centrální banky beze změny, měnového zasedání rady se zúčastnilo všech sedm členů. Mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann prohlásil, že centrální banka nebude otázku devizových intervencí dále komentovat.

ČNB je k letošnímu vývoji ekonomiky optimističtější

ČNB ve své nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, očekává pokles HDP o 0,9 procenta. Pro příští rok odhad naopak zhoršila, nově čeká růst o 1,5 procenta. Banka zároveň vypracovala alternativní scénář počítající právě s devizovými intervencemi, letos v něm očekává pokles o 0,9 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta. V srpnové předpovědi předpokládala banka letos pokles o 1,5 procenta a příští rok růst o 2,1 procenta.

Exprezident Klaus s intervencemi nesouhlasí

Bývalý prezident Václav Klaus považuje zahájení devizových intervencí Českou národní bankou za chybný a riskantní krok. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“ jako zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu.

Centrální banka zůstává obětí módní, ale zcela mylné doktríny cílování inflace, uvedl Klaus, který všechny nynější členy bankovní rady ještě jako prezident jmenoval.

„Odvolávat se na to, že měnová politika musí plnit inflační cíl, je nesmyslné. Tento cíl si dali naši bankéři sami, to není žádná shůry posvěcená hodnota. Potřebujeme systémovou změnu v ekonomice, rozumnou rozpočtovou politiku a návrat k normální parlamentní politice. Nepotřebuje devizovou intervenci,“ napsal Václav Klaus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 11 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...