V nezaměstnanosti Česko vyniká mezi státy EU. Jenom u mladých je lepší Německo

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii i v eurozóně zůstala v březnu na nejnižších hodnotách od roku 2008. V celé EU činila 7,1 procenta, což je nejméně od září 2008. V zemích eurozóny pak byla nejníže od prosince 2008 a dosáhla 8,5 procenta. Data zveřejnil statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost z členských zemí Unie vykazuje Česká republika.

Ve 28 zemích Unie bylo v březnu bez práce 17,481 milionu lidí, z toho 13,824 milionu v eurozóně. Proti únoru počet nezaměstnaných v Unii klesl o 94 tisíc a v zemích s eurem o 83 tisíc.

Z jednotlivých členských zemí měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to 2,2 procenta. Dál se navíc v tuzemsku snížila z únorových 2,3 procenta. Za Českem je Malta, kde nezaměstnanost činila 3,3 procenta, a Německo s 3,4 procenta.

Nezaměstnanost v EU v březnu 2018
Zdroj: Eurostat

Naopak nejvyšší nezaměstnanost má Řecko, kde je bez práce více než pětina práceschopných obyvatel, a pak Španělsko, kde je míra nezaměstnanosti 16,1 procenta.

8 minut
Ekonom Křeček: Česko má devětkrát nižší nezaměstnanost, než je v Řecku
Zdroj: ČT24

„V míře nezaměstnanosti je Česká republika premiantem Evropské unie. Oproti unijnímu průměru máme třikrát nižší nezaměstnanost. Oproti Řecku jsme na tom devětkrát lépe,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

  • Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v březnu klesla na 3,5 procenta z únorových 3,7 procenta a počet registrovaných uchazečů o práci byl nejnižší od listopadu 1997. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.

Nezaměstnanost se zhoršuje jenom v Estonsku

Meziročně míra nezaměstnanosti klesla v EU o 0,8 procentního bodu a v měnové unii o 0,9 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti se snížila ve všech členských zemích, ze kterých jsou údaje k dispozici, vyjma Litvy, kde zůstala beze změny, a Estonska, kde se zvýšila. Největší pokles zaznamenaly Kypr a Řecko.

Míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let sice opět výrazně klesla, nadále však zůstává vysoká. V EU činila 15,6 procenta a v eurozóně 17,3 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila 6,1 procenta, a Česká republika s 6,8 procenta. Největší je naopak v Řecku, Španělsku a v Itálii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...