Bulharsko o krok blíž k euru. Do června chce vstoupit do přípravného režimu ERM-2

Bulharsko se zapojí do evropského mechanismu úrokových sazeb ERM-2 do letošního června. Oznámil to ministr financí Vladislav Goranov. V tomto režimu musí měna země zůstat alespoň dva roky. Pak může teprve zavádět euro a vstupovat do eurozóny.

Bulharsko nyní půl roku předsedá Unii. „Pro eurozónu v žádném případě nepředstavujeme riziko,“ řekl šéf státní kasy Goranov a poukázal při tom na dvě desetiletí trvající vazbu bulharské měny leva na společnou evropskou měnu, jakož i na silné ekonomické fundamenty země, které jsou v souladu s kritérii pro členství v eurozóně.

Ne všichni členové devatenáctičlenné eurozóny jeho názor sdílejí, jako celek však Unie vstup Bulharska podporuje. Diplomaté i bankéři ale podotýkají, že jakkoli Sofie kritéria pro vstup do eurozóny nominálně splňuje, musí nejprve reformovat ekonomiku. Především je třeba vymýtit korupci a zvýšit životní úroveň na úroveň bohatších členů EU. V 28členném bloku patří k nejchudším a míra korupce k nejvyšším.

Kvůli vstupu do ERM-2 Bulharsko vede řadu jednání s Evropskou centrální bankou a členskými státy a v poslední době je zintenzivnila, pode zdrojů Reuters ale žádné rozhodnutí nepadne, dokud Německo nebude mít novou vládu.

Fakta Společnou evropskou měnu – euro – používá 19 z 28 členských zemí EU

Společnou evropskou měnu – euro – používá 19 z 28 členských zemí EU

Evropská měnová unie (EMU) byla vytvořena na základě Smlouvy o EU 1. ledna 1999, kdy 11 zemí Unie začalo v bezhotovostním styku používat euro. O rok později převzala Evropská centrální banka (ECB) úlohy národních centrálních bank. Od 1. ledna 2002 byly v zemích EMU do oběhu uvedeny první bankovky a mince eura, které se po dva měsíce používaly současně s národními měnami. Jedinou měnou je euro v zemích EMU od 1. března 2002.
EMU má 19 členů: zakládajícími členy jsou Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko. Později přistoupily Řecko (leden 2001), Slovinsko (leden 2007), Kypr a Malta (oba leden 2008), Slovensko (leden 2009), Estonsko (leden 2011), Lotyšsko (leden 2014) a Litva (leden 2015). Euro používá 341 milionů občanů EU.
Euro používají i Kosovo, Černá Hora a na základě smluv s EU také Andorra, Monako, Vatikán a San Marino.
Británie a Dánsko mají výjimku ze Smlouvy o EU, takže se jako jediní dva členové unie k eurozóně připojit nemusí. Zatímco Dánsko je již součástí mechanismu směnných kurzů ERM-2, ve kterém země musí před přijetím eura strávit nejméně dva roky, Británie v roce 2016 odhlasovala v referendu odchod z EU.
Pro vstup do eurozóny musí země EU splnit tzv. kritéria konvergence: mimo jiné deficit rozpočtu veřejných financí nižší než tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), měna země ve směnném mechanismu ERM-2 či veřejný dluh maximálně 60 procent HDP. Tato pravidla a postihy za jejich nedodržování stanoví Pakt stability a růstu z roku 1997.
Pravidla stanovená paktem stability většina zemí léta nedodržovala a místo vynucování disciplíny si státy rozšiřovaly možnosti jak se sankcím vyhnout. I samotné udělení pokuty bylo tak zdlouhavým procesem, že ještě nikdy nebyla udělena, a to přesto, že pravidla porušuje řada zemí EU. V důsledku světové finanční krize byla EU nucena pravidla zpřísnit - přijetím takzvaného Paktu rozpočtové kázně (též fiskální pakt).
Fiskální pakt byl přijat na mimořádném summitu EU 30. ledna 2012; týž rok 2. března ho podepsalo 25 zemí EU, vyjma Británie, ČR a Chorvatska, jež tehdy ještě nebylo členem EU. V platnost vstoupil 1. ledna 2013. Česká vláda schválila přistoupení ČR k fiskálnímu paktu EU až 24. března 2014. Nejedná se o smlouvu, ale jen o mezivládní dohodu, platnou pro země eurozóny. Přistoupit k ní mohou i další země EU, jež ji budou muset dodržovat až s přijetím eura.
Světová finanční krize donutila pět zemí EMU požádat unii o finanční pomoc. Jako první tak učinilo na jaře 2010 Řecko, jež se přitom do eurozóny dostalo díky zfalšovaným statistikám. Později o pomoc požádalo Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr. Jako poslední opustilo záchranný program letos v srpnu Řecko. Kvůli finanční krizi EU zřídila několik překlenovacích fondů (Evropský fond finanční stability, EFSF; Evropský stabilizační mechanismus, ESM).
EU také začala budovat bankovní unii. Ta má stát na třech pilířích: jednotná pravidla pro banky (stran jejich kapitálu, pojištění vkladů aj.), jednotný bankovní dozor (vykonává ECB od loňského listopadu) a jednotný řešící mechanismus (SRM), jehož jádrem je záchranný bankovní fond (SRF). V platnost vstoupil 1. ledna 2016 a podle schváleného opatření bude obsahovat 55 miliard eur (1,49 bilionu Kč).

Balkánská země pokládá svůj vstup do eurozóny za ocenění svého reformního úsilí už od svého připojení k Unii v roce 2007. Bulharská měna je s eurem svázána fixním kurzem 1 euro k 1,95 bulharského leva.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker se v září vyslovil pro to, aby bylo euro zavedeno v celé Unii; připomněl, že kromě dvou států se k tomu země již dříve zavázaly.

Euro bude tématem i pro novou českou vládu. Podle ANO, ODS, SPD nebo KSČM má společná evropská měna problémy a pro Česko by jeho přijetí bylo nevýhodné.

Naopak Bohuslav Sobotka (ČSSD) ještě jako premiér upozornil, že na Slovensku bylo přijetí eura úspěšné. „Stojí za to, abychom o slovenském příběhu přijetí eura více diskutovali a přemýšleli,“ míní.

Rovněž TOP 09 a STAN prosazují, aby Česká republika patřila k tvrdému jádru EU. Šéf Pirátů se nechal v říjnu slyšet, že přijetí eura nedává v současné době ekonomicky smysl, i když vyplývá ze závazku ČR vůči EU a jednou k němu dojde.

Pro přijetí eura je za určitých podmínek také šest z prezidentských kandidátů. Proti zavedení jsou zbývající tři.

Fakta

Maastrichtská kritéria pro zavedení eura

Cenová stabilita – průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu průměrnou roční inflaci tří členských zemí s nejlepšími hodnotami inflace.
Stabilita devizového kurzu – alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojit do ERM II a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci.
Konvergence dlouhodobých úrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 procentní body průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability.
Veřejné finance – výše hrubého veřejného dluhu – podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 procent, deficit veřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 procenta.

Živě

Další z rubriky: Ekonomika