Analytici bedlivě sledují, jak se vyvíjí jednání o nové vládě, případně jaké budou její ekonomické priority. Bojí se zhoršení vztahů s Evropskou unií – hlavně v případě, že by se dohodlo hnutí ANO s Okamurovou SPD.
Hlavním poraženým voleb je euro, míní ekonomové
Vsadit si na konkrétní podobu nové vlády je nyní podle analytiků těžké vzhledem k velkému počtu stran (devíti), které se do sněmovny dostaly. „Volby sice mají jasného vítěze, nicméně zdaleka není jisté, zda se snadno podaří sestavit koalici, jež bude disponovat výraznou většinou a která bude dlouhodobě stabilní a v programové shodě,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Stejně tak podle něho otevřenou otázkou zůstávají priority budoucí vlády i v zahraniční politice, zejména zda výsledek voleb bude mít nějaké podstatné dopady na vztahy mezi Českou republikou a Evropskou unií. „To je samo o sobě opět velmi důležité i pro českou ekonomiku jako takovou,“ zdůraznil Jáč.
Komplikací podle Jakuba Seidlera z ING Bank budou při sestavení vlády zejména prohlášení lídrů ostatních stran, že nejsou ochotni spolupracovat s vítězným hnutím. „Velmi pravděpodobně si však některé strany uvědomí, že odmítání spolupráce s hnutím ANO by mohlo vést ke vzniku více populistické a antisystémové vlády, což by bylo pro směřování země v konečném důsledku horší než spolupráce s ANO,“ doplnil hlavní ekonom ING Bank.
Jako nejpravděpodobnější řešení tak podle Seidlera bude vznik středo-levicové vlády na obrysech současné koalice. „Povolební ekonomické směřování Česka by se tak výrazněji nelišilo od toho v posledních letech. Z předvolební rétoriky napříč stranami je zřejmé, že by mělo po volbách dojít k mírnému snížení daňové zátěže, což by mělo dále podpořit již tak příznivý spotřebitelský sentiment domácností,“ uvedl pro web ČT24 Seidler.
obrázek
Korunu by zřejmě nepotěšila spolupráce ANO s SPD, míní analytička Horská
Podle analytičky Raiffeisenbank Heleny Horské by korunu zřejmě nejméně potěšila spolupráce ANO s SPD. „Menšinová vláda ANO s tichou podporou SPD představuje riziko nestability a zároveň, s ohledem na názory SPD, riziko zhoršení vztahů s EU. U takové vlády by naši podnikatelé dost tvrdě narazili, pokud by chtěli uvolnit pravidla pro zaměstnávání cizinců,“ konstatuje.
Hlavním poraženým voleb je ale podle některých ekonomů jednotná měna euro. „Strany, které se pro jeho přijetí zřetelněji vyslovovaly, zejména TOP 09 a ke konci kampaně také ČSSD, zaznamenaly znatelný propad. Pokud se tedy nezmění postoj hnutí ANO, jehož předseda Babiš euro označil za ,krachující podnik‘, nelze očekávat přijetí eura před rokem 2025,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Zatím nejpravděpodobnější je podle analytičky Horské spolupráce na půdorysu staré koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Tato koalice ale může vznikat velmi dlouho, protože si koaliční partneři mohou klást přísné podmínky spolupráce. „Taková koalice by ale více než jiná podporovala procyklickou fiskální politiku, tedy další růst sociálních výdajů a podpory rodin navzdory příznivému vývoji ekonomiky a nízké nezaměstnanosti,“ míní Horská.
Trh by pak asi nejvíce nadchla spolupráce ANO s ODS. ODS však vládu s ANO zatím odmítá. Podle Horské by se však vláda ANO a ODS mohla shodnut na snižování některých daní a pojistného, růstu vládních investic například do infrastruktury, zvyšování platů učitelů, podpoře vzdělávání a odložení rozhodnutí přijmout euro.
obrázek
Pavel Sobíšek z UniCredit Bank souhlasí, že ANO by mohlo sestavit pohodlnou koalici s druhou ODS, případně za tiché podpory Starostů a nezávislých.
„Taková koalice by nejspíš usilovala o úsporný a efektivně fungující stát se snahou omezit přerozdělování prostředků z daní. Na pořad by mohlo přijít snížení zdanění práce, i když významnějšímu posunu by bránily dopady politiky dosavadní vlády,“ uvedl Sobíšek.
Ať tak či onak, sestavování nové vlády, zformování hospodářsko-politických priorit a jejich následné uvádění do praxe je běh na delší trať. „To znamená, že i jakýkoliv dopad výsledku voleb na ekonomiku se dostaví se zpožděním, pokud tedy vůbec bude tento dopad nějak výrazněji patrný,“ říká Jáč.
Zesílí tlak na čerpání prostředků z EU
Podle Kovandy i Jáče lze očekávat tlak na zefektivnění čerpání prostředků z fondů EU z běžícího programového období. „Jejich efektivnější čerpání totiž pomůže tlumit nepříznivý dopad ekonomického útlumu, který Česko v příštích čtyřech letech pravděpodobně čeká,“ míní Kovanda.
Jáč předpokládá, že budoucí vláda si bude vědoma významu Evropské unie pro českou ekonomiku, a tak prioritou budou korektní vztahy mezi Prahou a Bruselem. A dále i to, že se bude i nadále respektovat hranice pro schodek veřejných financí na úrovni tří procent hrubého domácího produktu, což je součást pravidel v rámci Evropské unie. „Stabilizovaný vývoj veřejných financí je však především v zájmu české ekonomiky jako takové,“ připomíná Jáč.
Do třetice zůstane podle Jáče charakteristickým rysem české ekonomiky z její podstaty výrazná orientace na exporty. „Na tom volby nic nezmění,“ konstatuje.
obrázek
Rychlejší reakce se může dostavit na finančních trzích. Historická zkušenost nicméně ukazuje, že reakce koruny na vnitropolitické faktory obvykle nebývá nějak výrazná a dlouhodobá. „Minulý týden koruna k euru mírně posilovala, pokud by v pondělí mírně oslabila, více bych to přisuzoval normálnímu tržnímu vývoji než reakci na volby,“ konstatuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Trhy se nejvíce bojí v tomto ohledu podle něho patových stavů, ale tentokrát mají volby jasného vítěze i prostor pro vznik několika koalic.
„Navíc vítěz voleb Andrej Babiš se snažil po volbách zdůraznit proevropskou a prozápadní orientaci ANO. Jediným rizikovým faktorem je velká roztříštěnost sněmovny, ale na druhou stranu v poslední době k tomuto došlo u řady evropských voleb a nejde tedy o nějaké překvapení či výstřelek,“ dodává Sklenář.
Krátkodobý dopad na korunu a české dluhopisy by tak měl být zanedbatelný, jelikož vítěz voleb nezpochybňuje členství Česka v mezinárodních organizacích typu EU či NATO. „Investory tedy resumé voleb neznejistí, naopak by mohli vítat poměrně zřetelné vítězství hnutí ANO, které snižuje pravděpodobnost sáhodlouhého a znejišťujícího povolebního vyjednávání,“ míní rovněž Kovanda.
Jakkoliv by mohlo tedy další posilování koruny v nejbližších dnech vypadat v kontextu zmíněných politických nejistot paradoxně, je třeba si podle analytiků uvědomit, že na korunu působí řada dalších faktorů, zejména pak měnová politika ČNB. „Zde se očekává, že česká centrální banka počátkem listopadu zvýší svoje úrokové sazby, což je pro korunu samo o sobě příznivým faktorem, jenž hovoří pro její posilování,“ vysvětluje Jáč.
Koruna by tak měla dále podle analytiků posilovat na úroveň 25,50 koruny za euro ke konci roku. A porostou i výnosy dluhopisů.
Změny by mohly čekat ČEZ
Analytici v kontextu zmíněných faktorů neočekávají ani výraznější dopad voleb na pražskou burzu. „Výhledově dopad se může dotknout polostátní firmy ČEZ, protože Andrej Babiš opakovaně kritizoval vedení firmy a vazby na další politické strany. Ale ani zde nejde o žádný konkrétní návrh, ale spíše riziko personálních změn ve vedení firmy někdy v budoucnu,“ vysvětlil Sklenář.
Analytička Raiffeisenbank nevylučuje, že vzhledem k dlouhým jednáním bude muset Česko začátkem roku hospodařit podle rozpočtového provizoria. „To by ale dobře rozjetou ekonomiku nemělo zastavit,“ dodává Helena Horská.