Zadlužená kladenská huť Poldi půjde do konkurzu. Dlužníkovi se nepodařilo zajistit další financování, výroba podniku už měsíce stojí. Zhruba stovka zbývajících zaměstnanců nedostává výplaty. Usnesení o přeměně reorganizace podniku v konkurz bude vyhlášeno v blízké době, řekla na jednání u Krajského soudu v Praze soudkyně Jitka Sobková.
Soud pošle kladenskou Poldi do konkurzu. Propouštění čeká 150 zaměstnanců
„Označit to za konec Poldi bych nechtěl, protože pokud se podaří ji prodat jako celek, tak může pod novým investorem pokračovat. A o to se budeme snažit,“ řekl insolvenční správce Adam Sigmund. O koupi podniku se podle něj předběžně zajímala jedna německá firma.
„Budeme s tímto zájemcem v kontaktu. Doufáme, že se objeví i další zájemci a že se nám podaří dosáhnout co nejvyšší ceny,“ uvedl. O způsobu prodeje podniku rozhodnou věřitelé. „Budeme se snažit postupovat co nejrychleji, ale odhadoval bych to v řádech měsíců,“ řekl Sigmund.
Souhrnná výše pohledávek za Poldi i její sesterskou společnost Poldi Trade, která míří rovněž do konkurzu, je podle insolvenčního správce 1,1 miliardy korun. Podmínkou reorganizace povolené letos na jaře bylo mimo jiné splacení pohledávek, které vznikly v době, než se Poldi dostala do úpadku. Na posledním jednání soudu byla lhůta pro plnění reorganizace prodloužena do 11. prosince. Podle insolvenčního správce se však od minulého jednání nic nezměnilo k lepšímu a reorganizační plán stále není naplňován.
Podle soudkyně Sobkové byla nynější situace předvídatelná, protože dlužník neplnil povinnosti vyplývající z reorganizačního plánu, a stanovil si dokonce opatrovníka. Podle státního zástupce se s plněním reorganizačního plánu vůbec nezačalo. Financování podniku se mělo řešit před povolením reorganizace, uvedl.
Zbývajících 149 zaměstnanců firem Poldi a Poldi Trade pak čeká zřejmě propouštění. Sigmund poukázal na to, že budou mít nárok na odstupné a náhradu mzdy za výpovědní dobu. „Tyto pohledávky jsou přednostní. Navíc zaměstnanci mají ochranu čili mohou uplatnit své nároky u úřadu práce a ten je vyplatí. A pak se místo nich přihlásí do insolvence,“ uvedl správce.
Předseda odborové organizace Jozef Kónya postup soudu přivítal, protože se podle něj dlouho nic nedělo a zaměstnanci nedostávají ani 80 procent platu, na něž mají nárok. Věří, že přijde investor, který výrobu obnoví. Lidé, kteří odešli, jsou podle něj ochotní se vrátit.
Poldi patřila k největším firmám v zemi, problémy začaly už po roce 1989
Kladenská huť Poldi bývala pýchou českého průmyslu, slavná ocelárna patřila k největším firmám v zemi. V současnosti na její tradici navazuje společnost, která se již několik let potýká s vážnými problémy.
Areál Poldi Kladno na snímku z roku 2005
Podle obchodního rejstříku patří společnost Poldi skupině Rucarto Limited zapsané na Kypru, jejím jednatelem je Ital Adriano Zambon. Podnik tvoří provozy ocelárny, kovárny, dokončující výroby a tepelného zpracování.
Problémy Poldi Kladno ale začaly už po roce 1989, kdy se nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením domácí průmyslové výroby. Privatizoval ji podnikatel Vladimír Stehlík, pod jehož vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu.
- Huť Poldi založil 18. května 1889 Karl Wittgenstein, jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby, který byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti. Poldi založil jako svoji soukromou společnost, pojmenoval ji na počest manželky Leopoldiny.
- Huť se rychle prosazovala jako výrobce ušlechtilých ocelí a záhy se zařadila mezi přední světové výrobce a průkopníky v oboru. Poldi byla prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě. Už roku 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku.
- Po roce 1918 představovala Poldina huť monopolního výrobce ušlechtilých ocelí v Československu.
- Po roce 1945 byla Poldina huť znárodněna a v roce 1946 spojena se sousední hutí Pražské železářské společnosti v národní podnik Spojené ocelárny. Jméno Poldi zůstalo pro huť vyrábějící nástrojové a ušlechtilé oceli, ale i čistý titan a speciální slitiny.
- Po roce 1989 byl koncern, který dával práci 20 tisícům lidí, ztrátový a pracoval na zlomek kapacity. V únoru 1992 se státní podnik přeměnil na akciovou společnost holdingového typu. Zhoršující se ekonomická situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby oceli a vláda hledala východisko v urychlené privatizaci.
- Vítězem v soutěži o 66 procent akcií Poldi Ocel se v září 1993 stala společnost Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, který s oborem neměl žádné zkušenosti a chyběl mu i potřebný kapitál. Pod Stehlíkovým vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu. V dalších letech se do opuštěných hal výroba vrátila, byť v menším měřítku. Hutní výrobu začala provozovat společnost Poldi Hütte (dceřiná společnost německého koncernu Scholz) a Třinecké železárny (sochorová válcovna).
- V polovině roku 2009 Poldi Hütte dokončila rozsáhlou investici a zahájila provoz nových výrobních zařízení v ocelárně, žíhárně, dokončující výrobě a zcela nové kovárně. Od podzimu 2012 funguje Poldi Hütte pod jménem POLDI s. r. o. s novou vlastnickou a manažerskou strukturou. Podle obchodního rejstříku patří společnost se základním kapitálem 200 tisíc korun firmě Rucarto Limited zapsané na Kypru.
- Poldi se už v roce 2014 potýkala s problémy, především s opožděnými výplatami. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. V rámci insolvenčního řízení soud loni v červnu povolil reorganizaci, o kterou zažádal nový investor, kterého zastupuje italský jednatel Adriano Zambon.
