KSČM podpoří rozpočet, chce ale víc peněz na regionální školy nebo opravy silnic

Komunisté chtějí v podrobné sněmovní debatě o rozpočtu na příští rok posílit výdaje na sociální služby, regionální školství a zdravotnictví a opravy silnic nižších tříd. Po takových úpravách je pak KSČM ochotná rozpočet podpořit. Vyplývá to z pátečního jednání širšího vedení strany.

Návrh rozpočtu sice podle KSČM předpokládá mírný nárůst výběru daní, jeho autoři se ale odmítli „zabývat návrhy na spravedlivější rozdělení daňového břemene, zejména progresivní zdanění velkých peněz“, kritizuje strana.

„Návrh však zároveň vykazuje i některé pozitivní rysy, především zvyšuje platy a valorizuje řadu důležitých sociálních výdajů,“ uvádí stanovisko, o jehož schválení informovala mluvčí Helena Grofová. Koncepčně už podle komunistů rozpočet připravený končící vládou ČSSD, ANO a KDU-ČSL kvůli času změnit nelze. Schválen by měl být do konce prosince.

obrázek
Zdroj: ČT24

Komunisté chtějí prosadit v rozpočtu zvýšení prostředků na platy v sociálních službách, dotace do vybavení regionálního školství, finance na opravy silnic nižších tříd i výdaje na regionální nemocnice nebo sociálně-právní ochranu dětí. Pokud se jí podaří prosadit tyto změny, je KSČM připravena pro návrh hlasovat. O další úpravy bude KSČM usilovat během roku podle průběžných výsledků hospodaření.

Sněmovna v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok v úterý. Jde o jeho příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navrhovaný schodek má proti letošnímu schválenému schodku klesnout o deset miliard korun na 50 miliard korun. Pro vrácení rozpočtu vládě k přepracování hlasovalo devět poslanců z klubů TOP 09 a STAN. Naopak pro schválení základních parametrů rozpočtu hlasovalo 116 poslanců stran vládní koalice, tedy ČSSD, KDU-ČSL a ANO, a také SPD. Piráti a komunisté se zdrželi, proti hlasovali poslanci ODS, TOP 09 a STAN.

Nyní budou moci poslanci navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu, celkové údaje už měnit nemohou. Závěrečné schvalování návrhu mají poslanci v plánu v týdnu od 18. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny mléka i másla spadly nejníž za několik let. I díky čínským clům

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.
před 5 hhodinami

Obnovte tranzit ropy, nebo zablokujeme protiruské sankce, hrozí Maďarsko Kyjevu

Maďarsko zablokuje dvacátý balík protiruských sankcí, který připravuje Evropská unie, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy do země. Ve videopříspěvku to v neděli na facebooku řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Budapešť z toho důvodu bude blokovat i unijní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Tranzit suroviny ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byl přerušen koncem ledna.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou dle Havlíčka čtyři miliardy, možná víc

Na dotační program Nová zelená úsporám letos podle vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) mohou jít čtyři miliardy korun, možná i víc. Vláda počítá s úvěry, záručními instrumenty a bude možné vyřídit i zatím nevypořádané žádosti podle starších pravidel, uvedl v Otázkách Václava Moravce. O nových pravidlech čerpání dotací na energetické modernizace domů bude v pondělí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) hovořit po svém jmenování nastupující ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky rozebrali vládní hospodářskou strategii

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o vládou schválené nové hospodářské strategii, podle níž má česká ekonomika v příštích letech růst díky soukromým firmám a podnikatelům. Stát se má zaměřit na vzdělávání, trh práce, inovace, infrastrukturu a podnikatelské prostředí. Téma rozebrali generální ředitel pražské burzy Petr Koblic a Pavel Neset ze Škody Auto Vysoké školy. O přípravě na krizové situace posléze hovořili ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení GŘ HSZ ČR Dušan Uhlík a předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Pořad se věnoval také investicím obcí do udržitelnosti a platformě OBEC 2030, kterou přiblížil předseda sdružení místních samospráv ČR Petr Halada. Debatou provázely Nina Ortová a Hana Vorlíčková.
před 17 hhodinami

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
21. 2. 2026

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
21. 2. 2026Aktualizováno21. 2. 2026

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
21. 2. 2026
Načítání...