Venezuela chce zavést virtuální měnu, která zemi pomůže bojovat proti „finanční blokádě“ ze strany Spojených států. Uvedl to podle agentury AFP venezuelský prezident Nicolás Maduro. Nová kryptoměna s názvem „petro“ má být podle něj kryta venezuelskými rezervami ropy a dalších přírodních zdrojů.
Washington na konci srpna uvalil na Venezuelu tvrdé hospodářské sankce, jejichž cílem je mimo jiné znemožnit zemi přístup na finanční trhy v USA. Postihy jsou namířeny „proti diktatuře ve Venezuele“ a omezují například nákup dluhopisů venezuelské vlády.
Venezuela se již čtyři roky potýká s hospodářskou recesí způsobenou selháním socialistického řízení ekonomiky a propadem globálních cen ropy. Trpí tím i většina obyvatel země, kteří mají omezený přístup k potravinám a lékům kvůli jejich nedostatku nebo kvůli tomu, že si je nemohou dovolit. Oficiální venezuelskou měnou je bolívar, jehož hodnota v důsledku hospodářské krize prudce klesá.
Podle venezuelské opozice ale bude vláda pro vytvoření takovéto kryptoměny potřebovat souhlas tamního Kongresu a ten zdaleka není jistý. Pokud by se emise „petra“ Venezuele podařila, stala by se první zemí na světě s národní kryptoměnou.
O vlastní digitální měně sní Čína i USA
Vlastní kryptoměnu nyní vyvíjí Čína, která tak chce oslabit vliv bitcoinu a dalších virtuálních měn, nad kterými nemá kontrolu. V listopadovém vydání to uvedl rakouský deník Der Standard.
Oficiálně ale čínská centrální banka hovoří o boji proti praní špinavých peněz a krácení daní. Virtuální měna pod kontrolou státu ale podle odborníků odporuje myšlence zakladatele bitcoinu. Tato měna vznikla právě z protestu proti státní kontrole měny.
Zmínky o vytvoření vlastní digitální měny však zazněly koncem listopadu také od prezidenta Federální rezervní banky v New Yorku Williama Dudleyho. Sice zmínil úvahy americké centrální banky o vytvoření vlastní digitální měny, sám však právě bitcoin považuje za „spekulativní aktivitu“ a nikoli za stabilní prostředek pro uchování hodnoty.
Vzpruha pro bitcoin
Hlavním představitelem nově vzniklých kryptoměn je právě bitcoin, který vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky. Poslední bitcoiny se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.
V pátek americká Komise pro termínové obchodování s komoditami (CFTC) oznámila, že povolí burzovním operátorům CME Group a CBOE Global Markets obchodování s termínovými kontrakty na bitcoin.
Operátoři podle CFTC prokázali, že navrhované termínové kontrakty splňují nezbytné regulační požadavky. CME a CBOE se tak mohou stát prvními tradičními burzovními operátory v USA, kteří zahájí obchodování s finančními kontrakty spojenými s bitcoinem, uvedla agentura Reuters. Obchodování s termínovými kontrakty na bitcoin zahájí 18. prosince.
Předseda CFTC Christopher Giancarlo ale investory upozornil, že trh s bitcoiny zůstává převážně neregulovaný a mimo rámec působnosti jeho úřadu. „Investoři by si měli být vědomi případné vysoké úrovně cenového kolísání a rizika při obchodování s těmito kontrakty,“ prohlásil.
Kryptoměny a Evropa
Téměř polovina peněz získaných z nově vydaných kryptoměn v posledních letech přitekla do Evropy. Podniky se sídlem v Evropě získaly od roku 2014 prostřednictvím primární nabídky mincí (ICO) 1,76 miliardy dolarů (37,8 miliardy Kč), což je zhruba 46 procent z celkové částky získané v rámci ICO. Vyplývá to z průzkumu, který koncem listopadu zveřejnila společnost Atomico, jedna z předních evropských firem zabývající se rizikovým kapitálem.
Vydávání nových kryptoměn se stalo zlatým dolem pro podnikatele v oblasti digitálních měn. Prudký růst hodnoty kryptoměn v letošním roce však vyvolává obavy, že jde o klasickou bublinu, která může brzy prasknout.
