Venezuela chce zavést virtuální měnu, která zemi pomůže bojovat proti „finanční blokádě“ ze strany Spojených států. Uvedl to podle agentury AFP venezuelský prezident Nicolás Maduro. Nová kryptoměna s názvem „petro“ má být podle něj kryta venezuelskými rezervami ropy a dalších přírodních zdrojů.
Obranu proti finanční blokádě má kolabující Venezuele zajistit nová virtuální měna petro
Washington na konci srpna uvalil na Venezuelu tvrdé hospodářské sankce, jejichž cílem je mimo jiné znemožnit zemi přístup na finanční trhy v USA. Postihy jsou namířeny „proti diktatuře ve Venezuele“ a omezují například nákup dluhopisů venezuelské vlády.
Venezuela se již čtyři roky potýká s hospodářskou recesí způsobenou selháním socialistického řízení ekonomiky a propadem globálních cen ropy. Trpí tím i většina obyvatel země, kteří mají omezený přístup k potravinám a lékům kvůli jejich nedostatku nebo kvůli tomu, že si je nemohou dovolit. Oficiální venezuelskou měnou je bolívar, jehož hodnota v důsledku hospodářské krize prudce klesá.
Podle venezuelské opozice ale bude vláda pro vytvoření takovéto kryptoměny potřebovat souhlas tamního Kongresu a ten zdaleka není jistý. Pokud by se emise „petra“ Venezuele podařila, stala by se první zemí na světě s národní kryptoměnou.
O vlastní digitální měně sní Čína i USA
Vlastní kryptoměnu nyní vyvíjí Čína, která tak chce oslabit vliv bitcoinu a dalších virtuálních měn, nad kterými nemá kontrolu. V listopadovém vydání to uvedl rakouský deník Der Standard.
Oficiálně ale čínská centrální banka hovoří o boji proti praní špinavých peněz a krácení daní. Virtuální měna pod kontrolou státu ale podle odborníků odporuje myšlence zakladatele bitcoinu. Tato měna vznikla právě z protestu proti státní kontrole měny.
Zmínky o vytvoření vlastní digitální měny však zazněly koncem listopadu také od prezidenta Federální rezervní banky v New Yorku Williama Dudleyho. Sice zmínil úvahy americké centrální banky o vytvoření vlastní digitální měny, sám však právě bitcoin považuje za „spekulativní aktivitu“ a nikoli za stabilní prostředek pro uchování hodnoty.
Vzpruha pro bitcoin
Hlavním představitelem nově vzniklých kryptoměn je právě bitcoin, který vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky. Poslední bitcoiny se mají dostat do oběhu kolem roku 2140.
V pátek americká Komise pro termínové obchodování s komoditami (CFTC) oznámila, že povolí burzovním operátorům CME Group a CBOE Global Markets obchodování s termínovými kontrakty na bitcoin.
Operátoři podle CFTC prokázali, že navrhované termínové kontrakty splňují nezbytné regulační požadavky. CME a CBOE se tak mohou stát prvními tradičními burzovními operátory v USA, kteří zahájí obchodování s finančními kontrakty spojenými s bitcoinem, uvedla agentura Reuters. Obchodování s termínovými kontrakty na bitcoin zahájí 18. prosince.
Předseda CFTC Christopher Giancarlo ale investory upozornil, že trh s bitcoiny zůstává převážně neregulovaný a mimo rámec působnosti jeho úřadu. „Investoři by si měli být vědomi případné vysoké úrovně cenového kolísání a rizika při obchodování s těmito kontrakty,“ prohlásil.
Kryptoměny a Evropa
Téměř polovina peněz získaných z nově vydaných kryptoměn v posledních letech přitekla do Evropy. Podniky se sídlem v Evropě získaly od roku 2014 prostřednictvím primární nabídky mincí (ICO) 1,76 miliardy dolarů (37,8 miliardy Kč), což je zhruba 46 procent z celkové částky získané v rámci ICO. Vyplývá to z průzkumu, který koncem listopadu zveřejnila společnost Atomico, jedna z předních evropských firem zabývající se rizikovým kapitálem.
Vydávání nových kryptoměn se stalo zlatým dolem pro podnikatele v oblasti digitálních měn. Prudký růst hodnoty kryptoměn v letošním roce však vyvolává obavy, že jde o klasickou bublinu, která může brzy prasknout.