Pokud by Čína získala status tržní ekonomiky, stalo by se obtížnějším uvalovat na čínské zboží antidumpingová cla. Čína se stala členem WTO v prosinci 2001. Při svém vstupu přijala na 15 let status netržní ekonomiky a nyní tvrdí, že po vypršení tohoto období v prosinci loňského roku jí automatický přísluší status tržní ekonomiky.
Podle EU a USA však Čína dostatečně neotevřela svou ekonomiku zahraničním investicím a produktům, píše agentura AP. Washington se v tomto sporu oficiálně postavil na stranu Bruselu v dopise předloženém Úřadem obchodního zmocněnce USA, který byl ve čtvrtek zveřejněn.
Americký prezident Donald Trump v minulosti opakovaně kritizoval Peking za nekalou obchodní politiku, která podle něj stojí za vysokým schodkem Spojených států v obchodování s Čínou.
Evropa je opatrná
Například evropští poslanci v polovině listopadu schválili nová pravidla, jejichž cílem je boj proti dumpingovým a subvencovaným dovozům ze třetích zemí. Cílem nařízení je potlačovat nekalé obchodní praktiky třetích zemí, které výraznými hospodářskými zásahy zvyšují konkurenceschopnost svých výrobců.
Změny navrhla Evropská komise loni v reakci na požadavek Číny, aby byla zařazena mezi tržní ekonomiky.
„Konkurovat cenám z trhů, kde do jejich tvorby zasahuje stát svými subvencemi, není možné. A Čína dnes prostě není tržní ekonomikou, která by fungovala podle pravidel volného trhu. Dumpingové ceny nemají ve zdravém konkurenčním prostředí místo,“ uvedla tehdy česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO).
Pro podniky v EU je nesmírně obtížné konkurovat dovozcům ze třetích zemí s nadměrnou výrobní kapacitou a nízkými cenami, které jsou výsledkem státních zásahů do hospodářství a dotování výroby. Týká se to zejména zahraničních producentů v oblasti ocelářství, výroby hliníku, kol, cementu, chemických produktů, keramiky, sklářství, papírenství a solárních panelů.
