Ceny benzinu a nafty poskočily vzhůru. Nejvíc zaplatí řidiči v Praze a na Vysočině

Pohonné hmoty zdražily v Česku v uplynulém týdnu o dvě desítky haléřů. Cena benzinu Natural 95 stoupla o 22 haléřů na 30,48 koruny za litr a cena nafty o 21 haléřů na 29,52 koruny. Vyplývá to z údajů firmy CCS. Zdražování tak zrychlilo po minulých týdnech, kdy ceny stagnovaly nebo rostly jen o jednotky haléřů.

Z jednotlivých regionů mají nejvyšší průměrné ceny paliv stejně jako před týdnem Praha a Vysočina. Praha má z celého Česka nejdražší benzin, řidiči koupí ve městě litr v průměru za 31,08 koruny. Vysočina má zase nejdražší naftu s 30,25 koruny za litr.

Benzin se dostal kromě Prahy nad 31 korun už právě jen na Vysočině, kde stojí 31,02 koruny. Nafta stojí přes 30 korun kromě Vysočiny také v Praze, kde přijde na 30,19 koruny, a v Plzeňském kraji, kde stojí 30,09 koruny.

Nejlevnější je naopak benzin v Ústeckém kraji a nafta v Královéhradeckém kraji. Litr Naturalu 95 koupí motoristé v Ústeckém kraji za 30,02 koruny a litr nafty v Královéhradeckém kraji za 29,05 koruny.

Otázka vývoje ropy

Podle analytiků bude růst cen u tuzemských čerpacích stanic pokračovat i v nejbližších týdnech. „Ceny pohonných hmot by měly v nejbližších dvou týdnech mírně růst. Poté mohou začít klesat, pokud se nevyhrotí situace na Blízkém východě,“ řekl ČTK hlavní analytik BH Securities Martin Vlček.

Ceny paliva totiž ovlivňuje cena ropy a v současnosti panuje napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem, což jsou přední členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), zároveň Saúdskou Arábií o víkendu otřásl protikorupční zátah, v rámci něhož byli pozatýkáni princové, současní i bývalí ministři a vlivní podnikatelé.

Ohledně vývoje cen pohonných hmot je pak méně optimistický analytik Finlord Boris Tomčiak. „V nejbližším týdnu předpokládáme další růst cen pohonných hmot až o 20 haléřů na litr. Cena ropy Brent vyskočila nad 62 dolarů za barel a je možné, že v listopadu bude atakovat i více než 65 dolarů za barel,“ uvedl.

Podle Tomčiaka ropa zdražuje především kvůli informacím, že na listopadovém zasedání kartelu OPEC se s největší pravděpodobností schválí prodloužení limitu na její těžbu, který odsouhlasila před rokem a se kterým se nyní počítá jenom do března příštího roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 7 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 17 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled