Evropská komise představila ve středu plán na zajištění čisté mobility, podle kterého mají mít nové osobní automobily a dodávky v roce 2030 o třicet procent nižší emise než v roce 2021. Nově už tak nebude cíl definován v absolutní hodnotě oxidu uhličitého na kilometr. Návrh, kolem kterého se v posledních dnech výrazně lobbovalo, ale nakonec neobsahuje konkrétní kvótu na počet elektromobilů či vozů na vodíkový pohon.
Kvóty na elektromobily neprošly: Brusel chce u nových aut o třetinu nižší emise
Horizont ČT24: Jak Němci lobbovali (zdroj: ČT24)
„Dnešní sada návrhů nastavuje pro evropské výrobce podmínky tak, aby světový energetický přechod vedli a nebyli ve vleku ostatních. Pobídne je k výrobě nejlepších, nejčistších a konkurenceschopných aut,“ uvedl místopředseda EK pro energetickou unii Maroš Šefčovič.
Zdůraznil, že auta byla v Evropě vynalezena a nyní je podle něj čas na to, udělat to znovu. Komise varuje, že by evropské automobilky mohly o své světové prvenství snadno přijít v souboji s firmami z USA, Japonska, Jižní Koreje nebo Číny, a to právě v segmentu nízkoemisních vozů.
Jenže výsledný kompromis se dočkal kritiky z obou stran. Podle ochránců životního prostředí je málo ambiciózní, podle automobilek zase příliš přísný. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) kritizuje skutečnost, že EK navrhuje přísnější požadavky na emise už na rok 2025. „Neposkytuje to dost času k uskutečnění technických a designových změn u automobilů,“ píše ACEA ve svém vyjádření.
Stanovené cíle prý bude obtížné splnit, navíc budou evropské automobilky znevýhodněny oproti zahraniční konkurenci.
Nákup ekologického auta – úspory za palivo
Komise přišla s návrhem předpokládajícím, že průměrné emise nově registrovaných osobních aut a dodávek budou muset být v roce 2025 o 15 procent nižší než v roce 2021. V roce 2030 pak mají být nižší už o 30 procent.
Evropské sdružení automobilek považuje cíl pro rok 2030 za mimořádně náročný a doporučuje snížení emisí pouze o 20 procent. Toho lze podle sdružení dosáhnout při „vysokých, ale přijatelných nákladech“.
Cíl už také nebude definován v absolutní hodnotě oxidu uhličitého na kilometr. Bude ovšem mezi výrobce rozdělen na základě testů emisí všech nových aut a dodávek v jejich flotile. Tato měření navíc budou založena na přesnější metodě označované zkratkou WLTP. Pokud výrobce emisní cíl přesáhne, může od komise dostat pokutu.
Ilustrační foto
Naopak výrobci, kteří dosáhnou vyššího podílu bezemisních či nízkoemisních aut, než je 15, respektive 30 procent, budou „odměněni“ méně přísným celkovým cílem snižování emisí CO2.
Komise předpokládá, že zvýšené náklady na ekologičtější automobily budou dostatečně vyváženy úsporami na palivu při jejich používání. V roce 2025 by měla být u nově pořízeného vozu úspora asi 600 eur (téměř 16 tisíc korun), v roce 2030 pak asi 1500 eur (téměř 40 tisíc) a platit to má i pro auta koupená z druhé ruky.
Přesto by tento vývoj neměl vést ke konci osobních aut se spalovacími motory. Podle komise bude takový motor mít v roce 2030 v EU stále asi 80 procent automobilů.
Česko se bude podílet na výstavbě dobíjecích stanic
Vedle Evropské komise se snaží nákup nízkoemisních aut nebo elektromobilů podporovat i jednotlivé státy. Ani Česko není v tomto ohledu výjimkou. Letos v září uzavřela Sobotkova vláda se zástupci automobilového průmyslu memorandum, kde se počítá například s výstavbou sítě rychlonabíjecích stanic, na které se bude finančně podílet i vláda.
„Kromě mixu veřejné podpory a soukromých peněz pro výstavbu dobíjecích stanic je potřeba pracovat například na legislativě, která by mohla přispět k rozvoji nových technologií,“ uvedl prezident Sdružení automobilového průmyslu Bohdan Wojnar.
obrázek
Česko je navíc v Evropě významnou tranzitní zemí, i z tohoto důvodu je síť dobíjecích stanic nezbytná. Teď je zde asi jen 300 veřejných dobíjecích stanic. Pro srovnání: klasických čerpacích stanic jsou asi čtyři tisíce.
Předseda Asociace elektromobilového průmyslu Jaromír Marušinec
ovšem nedávno v pořadu Devadesátka ČT24 upozorňoval, že s postupným zlepšováním výkonu baterií bude naopak význam nabíjecích stanic klesat. Podle něj se totiž vývoj baterií nezastaví a dojezd elektromobilů překoná tisíc kilometrů na jedno nabití.
Běžní řidiči dotaci od státu nedostanou
Další komplikací je při nákupu elektromobilu vysoká pořizovací cena oproti vozům se spalovacím motorem. Dnes se dá v Česku pořídit nové auto v nižší střední třídě a s trochu lepší výbavou za zhruba 400 tisíc korun. Stejně vybavený elektromobil ovšem stojí kolem 900 tisíc. Jak firmy, tak i běžní zákazníci proto zatím s nákupem takovýchto vozů otálejí.
Průzkum agentury Median pro Českou televizi naznačil, že více než polovina lidí by byla ochotna o nákupu elektromobilu uvažovat, kdyby na něj dostala od státu příspěvek.
Preference elektromobilu s příspěvkem státu
Výmluvná jsou i čísla za loňský rok: počet registrací elektromobilů v Česku totiž klesl o čtvrtinu – na 271 vozů. A podle odborníků mohl být loňský pokles způsoben odloženou poptávkou části firem a obcí, které čekaly na vypsání dotací ministerstvy průmyslu a obchodu a životního prostředí.
Ministerstvo životního prostředí sice dříve zvažovalo dotace na nákup elektromobilů i pro občany, nakonec však od toho ustoupilo a doufá, že s bonusy přijdou samy automobilky. „My na toto počkáme, protože to jsou peníze daňových poplatníků, které dotačně rozdáváme. Chceme přenést významnou část toho závazku na výrobce, protože si s tím budou muset poradit,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
obrázek
Stát chce ale finančně motivovat obce a kraje, mezi které rozdělí dalších 100 milionů. Dotace na elektromobil se navíc zvyšuje z 220 tisíc na 250 tisíc za nový elektromobil.
Celkem si majitelé podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže za posledních pět let v Česku zaregistrovali 1067 elektromobilů. Nejsilnější byl přitom už rok 2015. Letošní rok by ale mohl rekord překonat.
Zákaz prodeje spalovacích motorů zvažuje i Čína
Jiné země jsou v podpoře alternativních pohonů u aut ještě mnohem dál. Velká Británie a Francie nedávno oznámily, že do roku 2040 plánují úplně zakázat prodej automobilů, které jezdí na benzin či naftu.
Němečtí zelení chtějí prodej takových aut zakázat už v roce 2030 a Norsko dokonce v roce 2025, i když tam nejde o zákaz prodeje, ale spíše o cíl, kam by země měla směřovat. Výhledově pak plánuje tento zákaz rovněž Čína, která je největším automobilovým trhem na světě.
Určitě k tomu přispěl emisní skandál automobilky Volkswagen, jejíž auta na dieselové motory obsahovaly software, který umožňoval podvádět při emisních testech. S tím souvisí i stále častější boj velkých aglomerací se znečištěným ovzduším a smogem. Velká města proto už omezují vjezd starších aut do centra a v budoucnu se počítá s úplným zákazem vjezdů dieselů.
obrázek
První elektromobil už představila i Škoda
Tento tlak si uvědomují i samy automobilky, které sázejí na vozy s alternativním pohonem stále častěji. Třeba koncern Volkswagen, kam patří i česká Škoda, počítá s tím, že bude mít v roce 2030 ke každému modelu alternativu na elektrický pohon.
Už v roce 2025 by měl mít elektrický pohon jeden ze čtyř vyrobených vozů v automobilkách skupiny, což představuje tři miliony vyrobených elektromobilů ročně.
GALERIE
Autosalon Auto Shanghai umožňuje nahlédnout do budoucnosti značky prostřednictvím první čistě elektricky poháněné studie ŠKODA VISION E
Samotná Škoda na autosalonu v Šanghaji oznámila, že s prvním elektromobilem přijde na trh v roce 2020. O pět let později pak chce mít Škoda pět modelů na elektrický nebo hybridní pohon. Zároveň přestane automobilka do menších modelů montovat dieselové motory.
Koncern Mercedes Benz chce mít u každé řady model na elektřinu za pět let. Celkem plánuje kolem 50 variant elektrických vozů. Mini vozy Smart pak mají být první značkou, která kompletně přejde ze spalovacích motorů na elektromotory. Dojít by k tomu mělo v roce 2020.