Přebytek státního rozpočtu ke konci září stoupl na 17,4 miliardy korun ze srpnových 15,6 miliardy korun. Loni v září skončil rozpočet s přebytkem 82,3 miliardy korun. Státní dluh za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 3,3 miliardy korun na 1,61 bilionu korun. Je tak podle ministerstva financí nejnižší od roku 2011.
Za meziročním zhoršením přebytku rozpočtu stojí především nižší příjmy z EU, informovalo ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.
Příjem peněz z EU klesl ke konci září meziročně o zhruba 84 miliard korun. Především v první polovině loňského roku byly propláceny relativně vysoké objemy unijních peněz. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet letos ke konci září v přebytku jedna miliarda korun a loni ke konci září ve schodku 7,2 miliard korun, uvedlo MF.
Ke konci září příjmy rozpočtu meziročně klesly o 25 miliard na 940,1 miliardy korun. Výdaje stouply o 39,8 miliardy na 922,7 miliardy korun. Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 30,1 miliardy na 500,9 miliardy korun.
Ekonom Komerční banky Marek Dřímal očekává, že státní rozpočet letos skončí ve schodku zhruba 45 miliard korun proti naplánovaným 60 miliardám. „Konečný výsledek bude záležet především na tom, jestli se konečně podaří rozjet veřejné investice. Plánované vyšší běžné výdaje (zvýšení platů ve veřejném sektoru) by mohl ještě letos pokrýt vyšší výběr daní, především DPH, na konci roku díky výraznému růstu spotřeby,“ uvedl.
- Příjmy: 1314,5 miliardy korun
- Výdaje: 1364,5 miliardy korun
- Zdroj: MF ČR
Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba desetinu na 190,3 miliardy korun. Za posledních šest měsíců roste podle MF inkaso DPH dvojciferným tempem, a to přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností je zhruba šest procent. Vyšší tempo růstu výběru DPH je tak podle úřadu důsledkem hlavně loňského zavedení kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb (EET).
MF dále informovalo, že celkový dopad EET na inkaso DPH za leden až srpen bylo na úrovni veřejných rozpočtů 2,7 miliardy korun. Celoroční plán přitom počítá se 4,3 miliardy korun. „Na základě dosavadního vývoje odhadujeme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne více než pět miliard korun,“ uvedlo MF.
Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o 3,3 miliardy na 113,6 miliardy korun. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 88,2 miliardy korun, což znamenalo meziroční pokles o 0,7 miliardy korun.
Nejvíce peněz je v rámci běžných výdajů každoročně vynakládáno na sociální dávky. Koncem září na ně šlo 396,7 miliardy korun, což je meziroční růst o 13,9 miliardy korun. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o zhruba 12,3 miliardy korun.
Státní dluh letos ke konci září klesl na 1,61 bilionu korun
Státní dluh za tři čtvrtletí letošního roku klesl o 3,3 miliardy korun na 1,61 bilionu korun. Podle úřadu se tak podle očekávání vyrovnal krátkodobý nárůst státního dluhu v průběhu letošního roku.
V průběhu roku ministerstvo využívalo příznivých podmínek na trhu a prodávalo krátkodobě státní dluhopisy, někdy i za záporný úrok. To znamená, že investoři v podstatě platí státu za to, že mu půjčují peníze.
Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 152 000 korun.
Na konci června státní dluh činil ještě 1,789 bilionu korun. „Plánovaný krátkodobý nárůst státního dluhu způsobený zvýšenou emisí státních pokladničních poukázek přinesl dodatečné příjmy ve výši 611 milionů korun, které byly navíc v rámci řízení likvidity státní pokladny dále investovány a úročeny,“ uvedlo MF.
- Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu.
- Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
- Zdroj: ČTK
Ekonom Dřímal již dříve upozornil, že MF docílilo snížení dluhu tak, že naplánovalo pro druhé a třetí čtvrtletí velmi nízké emise státních dluhopisů. „Zároveň všechny pokladniční poukázky (velmi krátkodobé dluhopisy), ze kterých ministerstvo profitovalo díky záporným výnosům, byly prodávány jen se splatnostmi do konce září,“ uvedl.
MF nyní eviduje státní dluhopisy a přijaté úvěry, se kterými nejsou a nebudou spojeny žádné úrokové výdaje, za 276,3 miliardy korun. To je 17,2 procenta státního dluhu. Na konci roku to bylo 12 procent.
V průběhu letošního roku MF prodalo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy za 144,5 miliardy korun, z toho více než polovina nebude spojena s úrokovými výdaji.
Ve zbytku roku bude muset MF podle Dřímala prodej dluhopisů zrychlit. V listopadu bude totiž muset stát splatit starý dluhopis za 70 miliard korun. Navíc se podle něj pro MF nevyvíjí příznivě výnosy dluhopisů. „Výnos desetiletého dluhopisu v posledních dnech vystoupal až na 1,30 procenta, nejvyšší hodnotu od srpna 2014,“ upozornil.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
