Členské země EU musejí být schopny se daleko rychleji a efektivněji vzájemně informovat o případných problémech s potravinami, shodli se unijní ministři na schůzce svolané kvůli letní aféře s toxickými vejci. Eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis po jednání prohlásil, že v každém státě by měla například existovat jedna konkrétní osoba odpovědná za takové případy.
„Ne všechny členské státy to mají jako třeba Česká republika, kde máme jasně vymezeno, kdo systém spravuje,“ řekl český ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Lépe by podle něj měla být koordinována také následná opatření.
„Ukázalo se, že ne všechny státy postupovaly, řekněme, adekvátně s důrazem,“ poznamenal český ministr a připomněl nejen předávání informací, ale také zadržování zboží, u něhož existují pochybnosti.
Pro Českou republiku se systém varování podle ministra měnit nemusí, zodpovídá za něj Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „Jako Státní veterinární správa jsme provedli zhruba 370 kontrol jednotlivých šarží, kde ty výrobky mohly být teoreticky vyrobeny z šarží, které přišly ze zahraničí, ale v žádném vzorku jsme rezidua neobjevili,“ řekl ministr.
Podle Jurečky by bylo dobré, aby země EU mohly v budoucnu lépe sledovat hlavní pohyby výrobků a jejich zpracovaných variant po Unii. „Abychom věděli, kde se šarže toho zboží pohybují. Abychom byli schopni na celém území EU poměrně rychle to zboží zastavit a po prošetření případně rozhodli o dalším uvolnění do prodeje,“ vysvětlil.
Země vyburcovala aféra vajec s jedovatým insekticidem
Úterní bruselskou schůzku svolal komisař Vytenis Andriukaitis kvůli letnímu skandálu s vejci a vaječnými produkty kontaminovanými insekticidem fipronil. Na trhu v zemích, jako je Belgie, Nizozemsko a Německo, se tehdy objevily miliony vajec obsahujících fipronil.
Případ, který postupně zasáhl 26 členských zemí EU a 19 dalších států, ukázal nedostatky unijního informačního systému rychlého varování před nebezpečnými potravinami. Kauza dopadla také na unijní export a podle Andriukaitise měla potenciál ohrozit důvěru evropských spotřebitelů ve vlastní potravinářský průmysl.
Česká republika zavedla na začátku září novou povinnost pro všechny dovozce ze států EU, musí nechávat vajíčka a výrobky z nich vyrobené prověřit na své náklady právě na fipronil. V řádu týdnů by se situace podle Jurečky měnit neměla.
Fipronil je látka, která bývá součástí přípravků proti blechám, vším a klíšťatům. V EU se ale nesmí podávat hospodářským zvířatům, která produkují potraviny. Světová zdravotnická organizace jej považuje za mírně toxický; jeho vysoké dávky vedou k pocitu nevolnosti a závratí.
Kauza ukázala problémy především na straně Belgie a Nizozemska. V České republice by se podle Jurečky nemohlo stát, aby odpovědné orgány důrazně nepostupovaly v případě, že mají určité indikace o použití zakázané látky. „To je i předmětem trestního řízení v těch státech, aby se zjistila konkrétní zodpovědnost za konkrétní pochybení lidí,“ dodal Jurečka.
