České firmy stále častěji vydávají dluhopisy. Investorům v průměru nabízejí výnos přes 7 procent

Nahrávám video

Místo půjčky od banky zkoušejí menší firmy v Česku získat peníze na další rozvoj i jiným způsobem – vydávají dluhopisy. Přes specializovaný portál si ročně vypůjčí přes půl miliardy korun. Pro investory, kteří si podnikové dluhopisy pořídí, jde o zajímavé zhodnocení peněz. Emitenti nabízejí v průměru více než sedmiprocentní roční výnos.

Firmy hledají v emitování dluhopisů alternativní zdroj peněz. Firma Štěpánek Auto prodává ojeté vozy přes dvacet let, ale teprve před třemi roky se rozhodla vydávat dluhopisy, aby se nemusela spoléhat jenom na půjčky od bank. Touto cestou chce pokračovat dál.

„Z celkového objemu našeho financování plánujeme zhruba tak dvacet až třicet procent financovat dluhopisy,“ přiblížil majitel Petr Štěpánek. Právě pomocí dluhopisů by rádi zajistili nákup dalších vozů, a rozšířili tak skladové zásoby.

Dluhopisy zvolili i ve firmě Zoot, která se zabývá prodejem módy a plánuje si najít více zákazníků i za hranicemi. „Emisi jsme začali vydávat někdy na začátku prázdnin. Celkový objem byl 150 milionů korun,“ přiblížil finanční ředitel Petr Ladžov.

Firmy nabízejí i desetiprocentní roční výnos. Odborníci ale radí ověřit situaci firmy

Firem, které vydávají dluhopisy a půjčují si tím peníze na rozvoj podnikání, přibývá. A roste i zájem investorů. Vliv má zhodnocení, které podnikové dluhopisy nabízejí. „Úroky emitentů se nejčastěji pohybují v rozmezí 6 až 10 procent,“ přiblížil spolumajitel specializovaného portálu Dluhopisy.cz Jiří Mesároš.

Průměrný úrok firemních dluhopisů
Zdroj: ČT24

Oproti akciím přinášejí dluhopisy předem stanovený výnos za konkrétní dobu splácení. Před nákupem je podle odborníků dobré si ověřit, v jaké situaci se firma, která je vydává, nachází.

„Rozhodně se vyhnout těm nejrizikovějším, tedy paradoxně nejvýnosnějším dluhopisům,“ podotknul investiční makléř společnosti Conseq David Kufa. „A obecně platí nedávat všechna vajíčka do jednoho košíku,“ zopakoval poučku o diverzifikaci.

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa upozorňuje na to, že většina Evropy zaostává za rozvinutějším trhem s firemními dluhopisy v USA. „Tento rozdíl je však do značné míry dán velikostí firem. Například podíl firem s méně než deseti zaměstnanci je v USA kolem poloviny, zatímco v Evropě je to kolem 90 procent. A právě pro malé firmy je vydání dluhopisů většinou relativně nákladnější než pro obří koncerny s armádami právníků a účetních,“ dodal.

Sám pokládá tento segment z pohledu investora za spíše rizikovější. „Nejsou příliš dobře prošlapány příslušné administrativní a právní cesty v případě, že dlužník není schopen nebo ochoten řádně splácet,“ vysvětlil Skořepa.

Na nabídku dluhopisů by nicméně mohlo mít vliv zvýšení základní úrokové sazby centrální bankou. ČNB je zvedla začátkem srpna. Šlo o první zvýšení domácích úrokových sazeb od února 2008, zároveň se ČNB stala první centrální bankou v EU, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla k tomuto kroku. Nově vydané dluhopisy by tak mohly být pro investory výnosnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěNedělní debata o rozpočtu i krocích ke snižování deficitu

Hlavním tématem Nedělní debaty je schodek státního rozpočtu, možnosti legislativních kroků ke snižování deficitu či ceny pohonných hmot a energií. Pozvání přijali ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Diskusi moderuje Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát bude příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, a druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 3 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 16 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 17 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
před 22 hhodinami

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.