České firmy stále častěji vydávají dluhopisy. Investorům v průměru nabízejí výnos přes 7 procent

Nahrávám video

Místo půjčky od banky zkoušejí menší firmy v Česku získat peníze na další rozvoj i jiným způsobem – vydávají dluhopisy. Přes specializovaný portál si ročně vypůjčí přes půl miliardy korun. Pro investory, kteří si podnikové dluhopisy pořídí, jde o zajímavé zhodnocení peněz. Emitenti nabízejí v průměru více než sedmiprocentní roční výnos.

Firmy hledají v emitování dluhopisů alternativní zdroj peněz. Firma Štěpánek Auto prodává ojeté vozy přes dvacet let, ale teprve před třemi roky se rozhodla vydávat dluhopisy, aby se nemusela spoléhat jenom na půjčky od bank. Touto cestou chce pokračovat dál.

„Z celkového objemu našeho financování plánujeme zhruba tak dvacet až třicet procent financovat dluhopisy,“ přiblížil majitel Petr Štěpánek. Právě pomocí dluhopisů by rádi zajistili nákup dalších vozů, a rozšířili tak skladové zásoby.

Dluhopisy zvolili i ve firmě Zoot, která se zabývá prodejem módy a plánuje si najít více zákazníků i za hranicemi. „Emisi jsme začali vydávat někdy na začátku prázdnin. Celkový objem byl 150 milionů korun,“ přiblížil finanční ředitel Petr Ladžov.

Firmy nabízejí i desetiprocentní roční výnos. Odborníci ale radí ověřit situaci firmy

Firem, které vydávají dluhopisy a půjčují si tím peníze na rozvoj podnikání, přibývá. A roste i zájem investorů. Vliv má zhodnocení, které podnikové dluhopisy nabízejí. „Úroky emitentů se nejčastěji pohybují v rozmezí 6 až 10 procent,“ přiblížil spolumajitel specializovaného portálu Dluhopisy.cz Jiří Mesároš.

Průměrný úrok firemních dluhopisů
Zdroj: ČT24

Oproti akciím přinášejí dluhopisy předem stanovený výnos za konkrétní dobu splácení. Před nákupem je podle odborníků dobré si ověřit, v jaké situaci se firma, která je vydává, nachází.

„Rozhodně se vyhnout těm nejrizikovějším, tedy paradoxně nejvýnosnějším dluhopisům,“ podotknul investiční makléř společnosti Conseq David Kufa. „A obecně platí nedávat všechna vajíčka do jednoho košíku,“ zopakoval poučku o diverzifikaci.

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa upozorňuje na to, že většina Evropy zaostává za rozvinutějším trhem s firemními dluhopisy v USA. „Tento rozdíl je však do značné míry dán velikostí firem. Například podíl firem s méně než deseti zaměstnanci je v USA kolem poloviny, zatímco v Evropě je to kolem 90 procent. A právě pro malé firmy je vydání dluhopisů většinou relativně nákladnější než pro obří koncerny s armádami právníků a účetních,“ dodal.

Sám pokládá tento segment z pohledu investora za spíše rizikovější. „Nejsou příliš dobře prošlapány příslušné administrativní a právní cesty v případě, že dlužník není schopen nebo ochoten řádně splácet,“ vysvětlil Skořepa.

Na nabídku dluhopisů by nicméně mohlo mít vliv zvýšení základní úrokové sazby centrální bankou. ČNB je zvedla začátkem srpna. Šlo o první zvýšení domácích úrokových sazeb od února 2008, zároveň se ČNB stala první centrální bankou v EU, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla k tomuto kroku. Nově vydané dluhopisy by tak mohly být pro investory výnosnější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 8 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 11 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled