Hypotéky budou od dubna o něco méně dostupné než dřív. ČNB totiž doporučuje bankám půjčovat jen klientům, kteří už mají něco naspořeno. Strop hypotéky se tak sníží na 90 procent a v rozmezí od 80 do 90 procent budou banky smět půjčit 15 procent úvěrů. A to se zřejmě projeví na ceně hypoték. Záleží ale, jak k tomu přistoupí samotní jejich poskytovatelé. Jedno z možných opatření je i to, že zvýší úrokovou sazbu, uvedl v Devadesátce ČT24 generální ředitel Hypoteční banky Jan Sadil.
Česká národní banka (ČNB) již od loňského října doporučila hypotečním bankám neposkytovat stoprocentní úvěry. Od letošního dubna by banky podle ČNB měly poskytovat maximálně 90procentní úvěry. Úvěry nad 80 procent hodnoty zástavy by navíc měly tvořit maximálně 15 procent portfolia. A to podle generálního ředitele Hypoteční banky Jana Sadila ovlivní nejvíce.
Na to, že možnosti poskytovat stoprocentní hypotéku víceméně padly, už banky klienty připravily. „Ale rozmezí, kdy úvěr činí 80–90 procent hodnoty nemovitosti, tak v tomto pásmu se odhaduje, že na trhu je zhruba třicet procent nově poskytnutých hypoték. A pokud to doporučení říká, že jich může být jen patnáct procent, to znamená, že polovina klientů v tomto pásmu skutečně na hypotéku z nějakého důvodu nedosáhne,“ konstatuje Sadil.
Banky pak mají několik možností, jak na takovou situaci zareagovat. Jednou z nich je zvýšit úrokovou sazbu.
„Ne každý klient si pak vyšší úrokovou sazbu vezme. Dalším opatřením ale mohou být i požadavky na příjmy klienta, na jeho bonitu. Těch možností, jak si banky na trhu ošetří to, aby naplnily doporučení ČNB, je mnoho,“ dodává. Ovšem pochybuje o tom, že by tento krok vedl k tomu, že lidé začnou upřednostňovat nájemní bydlení před pořízením vlastní nemovitosti. „Ale může se stát to , že někteří lidé, kteří šli do vlastního bydlení velmi záhy, bez vlastních naspořených prostředků, půjdou na nějakou dobu do nájemního bydlení. Ale já si nemyslím, že na tom je něco zásadně špatně,“ míní.
- 2016: 218,3 miliardy korun
- 2015: 184,3 miliardy korun
- 2014: 143,4 miliardy korun
- 2013: 149,3 miliardy korun
- 2012: 121,6 miliardy korun
- 2011: 119 miliard korun
- 2010: 84,8 miliardy korun
- 2009: 73,9 miliardy korun
- 2008: 120 miliard korun
- 2007: 142,3 miliardy korun
- Zdroj: ministerstvo pro místní rozvoj/ČTK
Podle ministerstva pro místní rozvoj poskytly tuzemské banky vloni lidem rekordních 112 tisíc hypoték za 218,3 miliardy korun. V roce 2015 daly 102 tisíc hypoték za 184,3 miliardy korun.
V posledních měsících jdou úrokové sazby mírně nahoru. Od loňského listopadu, kdy zdražování hypoték začalo, zvýšilo své sazby 13 z 15 bank. Konkrétně průměrná úroková nabídka vzrostla o pět setin procentního bodu, kdy zatímco v listopadu a prosinci byla na minimu 1,77 procenta, v lednu mírně stoupla na 1,82 procenta. A to i v souvislosti s novým zákonem o spotřebitelském úvěru, kdy velké banky v této souvislosti ohlásily růst sazeb.
Podle Sadila je to zdražení dokonce viditelnější, nicméně i tak se sazby podle něho drží svých historických minim a i nadále se zřejmě držet budou a porostou spíše jen mírně. Vliv na to může mít několik faktorů. Jedním z důvodů je cena zdrojů.
„Tak jak nám možná poroste inflace, porostou i úrokové sazby. Dobrá zpráva ale je, že pak by měly růst sazby i na depozitních produktech,“ říká Sadil. „Dalším z důvodů zdražení je i zákon o spotřebitelském úvěru, který umožnuje klientům poměrně benevolentně splácet hypoteční úvěr, což všechny banky musí promítnout do ceny zdrojů a započítat do té úrokové sazby jakousi opci, tj. právo klienta na předčasnou splátku, to se dá nacenit,“ vysvětluje.
Vzhledem k novým pravidlům banky počítají i s tím, že budou muset lépe prověřovat zájemce o hypotéky. Moc by se nemělo měnit dokládání podkladů, které se týkají samotné nemovistoti. Sadil však připouští, že se mění podklady, které banka vyžaduje u doložení příjmu. „Zrušily se například bezpříjmové hypotéky. To je to, kdy klient pouze deklaroval jaký má příjem. Povinností bank je však od prosince mít doložené příjmy klienta,“ vysvětluje.
Další velké očekáváné téma příštích měsíců je ukončení intervencí. Sadil však nepředpokládá, že by tento krok měl jakýkoliv zásadnější dopad na hypoteční trh. „Likvidity v bankách je dostatek. A prostředky proto, aby se hypotéky poskytovaly za velmi atraktivních úrokových sazeb i nadále jsou, hypotéky tak budou atraktivní i v následujících měsících,“ míní Sadil.
Pět let a dva miliony korun rozdíl v kupní ceně nemovitosti
Rozdíl v ceně za pořízení nemovitosti, pokud porovnáme roky 2012 a 2017 činí zhruba dva miliony korun. Podle Sadila se přesto trh neutváří špatným směrem. Také pro další roky očekává, že zdravý růst cen nemovitostí bude pokračovat, byť se někomu může zdát, že už i ty současné ceny vyšplhaly poměrně vysoko. Jak moc tedy ještě mohou růst?
„Zjednodušeně se dá říci, že jestliže poptávka, která je v Praze poměrně vysoká a nabídka ani nepřibývá, jak by byla potřeba, tak že ceny nemovitostí ještě nějakou dobu porostou. Vidíme meziroční nárůst v jednotkách až desítkách procent, tak si nemyslím, že bychom se řítili do nějaké nemovitostní cenové bubliny,“ konstatuje Sadil.
Nejžádanější jsou přitom podle něho v nemovitostech tak zvané secondhandy, tedy starší nemovisti. Nových bytů se kvůli komplikacím při povolování staveb totiž dost nestaví, aby stačily pokrýt poptávku. Developeři odhadují, že i ve střednědobém výhledu jich bude stále spíše nedostatek.
