Ruský ústavní soud rozhodl, že rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) z roku 2014 nařizující ruské vládě odškodnit akcionáře zaniklého ropného koncernu Jukos za vyvlastnění firmy částkou 1,87 miliardy eur (50,5 miliardy korun), není vykonatelný.
Svůj verdikt zdůvodnil ruský soud tím, že splnění rozsudku ESLP není možné vykonat s ohledem na ruskou ústavu.
Stát je podle nejvyššího justičního orgánu země „oprávněn provést na základě dobré vůle určité platby bývalým akcionářům společnosti poškozeným protiprávním jednáním vedení“, a sice pouze z nově identifikovaných aktiv společnosti.
Štrasburský soud v červenci 2014 rozhodl o odškodném pro akcionáře, protože Rusko nezajistilo spravedlivý postup při zacházení s Jukosem, porušilo právo na majetek a tři články konvence o lidských právech. V prosinci téhož roku soud zamítl také odvolání Ruska. Moskva ale už tehdy uvedla, že v případě Jukosu bude vycházet „z nezbytnosti hájit svrchované zájmy země“.
Na ústavní soud se s žádostí o posouzení souladu rozsudku štrasburského soudu s ruským základním zákonem, a tedy jeho vykonatelnosti, obrátilo loni v říjnu ruské ministerstvo spravedlnosti. Negativní stanovisko k verdiktu ESLP se všeobecně očekávalo.
Jukos byl svého času největší soukromou ropnou společností v Rusku s tržní hodnotou až 40 miliard dolarů. Hlavním vlastníkem byl oligarcha a oponent Kremlu Michail Chodorkovskij. Ten býval nejbohatším člověkem v Rusku, v roce 2003 byl však zatčen a o dva roky později odsouzen ke čtrnáctiletému vězení za daňové úniky a zpronevěru. Společnost Jukos pak byla rozdělena a zestátněna, většinu majetku získala polostátní společnost Rosněfť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin. Jukos pak v srpnu 2006 vyhlásil bankrot.
Putin udělil v prosinci 2013 Chodorkovskému po deseti letech ve vězení milost. Podle stoupenců Chodorkovského byl celý proces politicky motivovaný, prý šlo o pomstu Kremlu za politické ambice podnikatele. Ten v současnosti žije na Západě, ve vlasti byl na něj znovu vydán zatykač.
