Výstavbu nového jaderného bloku v Česku by bylo jednodušší uskutečnit pomocí mezivládní dohody než tendru, řekl v pondělí ředitel útvaru výstavby jaderných elektráren ČEZ Petr Závodský. Vláda loni v červnu schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v druhé tuzemské jaderné elektrárně v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.
Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller v srpnu uvedl, že jednání s možnými dodavateli technologie pro stavbu nového dukovanského bloku teprve začínají. Osloveni podle něj byli dodavatelé v šesti zemích – ve Francii, Rusku, USA, Japonsku, Jižní Koreji a v Číně. Celkem má jít o deset projektů firem, některé z toho jsou mezinárodní.
„V souladu se seznamem, který odsouhlasila vláda, ČR oslovila deset společností. Zájem poskytnout informace jich projevilo šest a s nimi v současné době jednáme,“ uvedl pak v říjnu bez bližší specifikace mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba. Potvrdil, že odpovědi od jednotlivých společností, které se budou týkat technického řešení stavby, česká strana očekává do konce října.
Závodský řekl, že ve veřejné zakázce zadané podle zákona je mnoho omezení. „Ve chvíli, kdy běží tendr a například se změní atomový zákon nebo nějaká jaderná vyhláška, tak již nesmíte změnit zadání. Nemůžete do něj dát nové požadavky, které by měl například Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) nebo které by vyšly z mezinárodních norem. Mezivládní dohoda je lepší i v tom, že v sobě může pokrýt financování a další oblasti než čistě jen dodávku jaderného bloku,“ uvedl.
Ve veřejné zakázce podle něj navíc nemůže být konkretizován požadavek na zapojení českého průmyslu do stavby. „To je zásadní nedostatek,“ dodal.
Čínské firmy mají zájem
Nedávno Hospodářské noviny uvedly, že Číňané požadují po české vládě slib, že některá z tamních firem dostane zakázku na dostavbu jaderného bloku v Česku automaticky, bez výběrového řízení.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) pak k tomu pro agenturu ČTK uvedl: „O tom, že by to mělo být bez výběrového řízení, nevím. Rozhodně na to nejsme připraveni.“ Ministr zároveň řekl, že čínské firmy mají zájem podílet se na dostavbě Jaderné elektrárny Dukovany.
Mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba později doplnil, že při jednáních, která vede Štuller, podobný požadavek od čínské strany nezazněl. Resort podle něj očekává, že vláda rozhodne o investičním modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině roku 2017.
Jak na to šlo Maďarsko
Mládek připustil, že teoreticky postup bez výběrového řízení možný je. Podle něj se tímto způsobem staví například elektrárna Paks v Maďarsku. Dostavbu tamní jaderné elektrárny provádí ruská společnost Rosatom.
Projekt je zčásti financován prostřednictvím výhodné ruské půjčky deset miliard eur (270 miliard Kč). Evropská komise nyní mimo jiné zkoumá, zda postup vlády v Budapešti neporušuje unijní pravidla o poskytování státní pomoci.
Skupina ČEZ je zhruba ze 70 procent vlastněna státem. Její akcie jsou kotovány na burzách v Česku, Polsku a Německu.
