Rozpočet na rok 2017 schválili poslanci v prvním čtení. Opozice neuspěla se snížením schodku

Události ČT: První čtení má rozpočet za sebou. Pravicová opozice se schodkem 60 miliard nepohla (zdroj: ČT24)

Poslanci ve středu schválili základní parametry státního rozpočtu na příští rok, který vláda navrhla se schodkem 60 miliard korun. V prvním čtení se řešily příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání.

Státní rozpočet na příští rok má první kolo v Poslanecké sněmovně za sebou. Z přítomných 165 poslanců jich pro rozpočet hlasovalo 95 z řad vládní koalice, ke kterým se přidal i Jiří Štětina (Úsvit) a nezařazený Petr Adam. Komunisté, klub TOP 09 a Starostů, ODS i většina klubu Úsvitu hlasovali proti schválení základních parametrů rozpočtu.

Pravicová opozice tak neuspěla s návrhem, aby vláda seškrtala výdaje i deficit nejméně o 30 miliard korun. Po úvodním kole už budou možné jen případné přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Jeho konečné schvalování čeká dolní komoru v první polovině prosince.

  • V navrhovaném rozpočtu představují celkové příjmy 1249,3 miliardy korun a celkové výdaje 1309,3 miliardy korun.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl novinářům, že rozpočet podle něj zajistí bezpečnost občanů, podpoří zdravotnictví a školství.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) uvedla, že 14 miliard představuje nejvyšší navýšení podpory školství po roce 1989. Zmínila například miliardu pro sportování dětí.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) z rozpočtu zdůraznila zejména valorizaci důchodů o 300 korun a růst platů v sociálních službách. 

Rozpočet
Zdroj: ČT24

Premiér také uvedl, že „pokud se nám podaří vyčerpat EU fondy, reálně spustit projekty v příštím roce… tak to může být pozitivní impuls k hospodářskému růstu, a pak je šance, že i ten plánovaný schodek 60 miliard bude nakonec nižší“. 

Babiš: Záleží na výsledku

Návrh rozpočtu se schodkem 60 miliard na příští rok hodnotí ministr financí Andrej Babiš jako kompromis. Uvedl, že někteří navrhovali schodek 80 miliard, on sám by byl pro vyrovnaný rozpočet. Důležitý podle něj bude až skutečný výsledek ročního hospodaření.

K očekávanému růstu počtu státních zaměstnanců řekl, že nepůjde o úředníky na ministerstvech, ale o učitele v regionech, vojáky, policisty a pracovníky finančních úřadů. 

Je nutné zdůraznit, že rozpočet je koncipován jako nepřekročitelný plán a jsem přesvědčen, že jeho aktuální plnění bude lepší, stejně jako tomu bylo v roce loňském a bude v roce letošním.
Andrej Babiš
designovaný premiér ČR

K vývoji letošního státního rozpočtu uvedl, že skončí v přebytku. Očekává dokonce, že výsledek bude nejlepší za dobu existence České republiky. Naposledy měla Česká republika přebytkový rozpočet před 21 roky. Nejvyššího přebytku pak země dosáhla v roce 1994. 

Pokud letos státní rozpočet skončí v plusu, bude to podle analytika z Next Finance Jiřího Cihláře především zásluhou příznivého ekonomického vývoje. „Pokud by totiž šlo vše podle vládního plánu, máme letos schodek ve výši 70 miliard korun. Jenže růst české ekonomiky nafouknul daňové příjmy,“ upozornil.

Ekonom Komerční banky Viktora Zeisela přitom mnoho kladů na přebytkovém rozpočtu nevidí. „Vláda dosahuje přebytků z velké části kvůli neschopnosti investovat. Chybí zvláště investice do infrastruktury. Ty mají podle mě dlouhodobě silnou návratnost pro celou ekonomiku, a tím i pro vládní příjmy. Infrastruktura zvyšuje ekonomický růst a ekonomický růst generuje vyšší daňové příjmy. Při současných velmi nízkých úrocích by podle mě nevadilo, kdyby se vláda zadlužila trochu více a investovala s vyšší návratností. Tato návratnost je právě příležitost, která vládě v tuto chvíli uniká. Podobná situace nastává i v některých krajích a městech,“ řekl Zeisel.

Podobně mluví i analytik České spořitelny Michal Skořepa. „Smysluplné zlepšování dopravní infrastruktury, podpora investic, posílení platů učitelů a podobné výdaje investičního rázu dnes jistě dávají smysl i za cenu deficitu. Podmínkou je samozřejmě ekonomicky racionální způsob financování takového deficitu. Trend z posledních let směrem ke zkracování doby splatnosti a doby fixace českého státního dluhu rozhodně zdravý není,“ prohlásil.

Po letošním pravděpodobně přebytkovém výsledku hospodaření je tak podle Cihláře plánovaný schodek pro příští rok ve výši 60 miliard silně demotivující. „Problém je také v tom, jakým tempem současná vláda nafukuje své výdaje. Když se navíc podíváme na jejich strukturu, postrádáme v nich výraznější investice do oblastí, ve kterých zaostáváme. Těmi jsou kupříkladu inovace,“ dodal Cihlář.

Návrh kritizovala pravice i levice

Opozice vládní návrh kritizuje – například KSČM už dopředu avizovala, že ho nepodpoří. Podle ní by rozpočtová politika měla být aktivnější a promyšlenější. Strana ale nesouhlasí ani s návrhem opoziční TOP 09, která chtěla, aby kabinet deficit ještě seškrtal, a to o 30 miliard na straně výdajů. Stejně tak se měl snížit deficit.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek kabinetu vyčetl, že podle něho zhoršuje rozpočtovou odpovědnost. „Je to jeden ze základních důvodů, proč je rozpočet špatný a neodpovědný,“ řekl.

Za skutečné priority vlády označil růst počtu státních zaměstnanců a objemu peněz na sociální dávky a na neinvestiční dotace podnikatelským subjektům.

„Vláda něco jiného říká a pak si něco jiného přečtete v těch číslech,“ podotkl předseda TOP 09. Pozastavil se také například nad výší kapitálových výdajů, když řekl, že vláda v roce 2012, kdy byl Kalousek ministrem financí, proinvestovala 113,6 miliardy korun. „Vláda, která tvrdí, že investice jsou její prioritou, plánuje proinvestovat příští rok 103,7 miliardy korun,“ uvedl.

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura avizoval, že se budou při dalším projednávání rozpočtu snažit snížit výdaje přesunem do rozpočtové rezervy. Očekává ale, že vládní koalice odmítne návrhy na úspory ve výdajích.

Letos opět přijdeme se sadou pozměňovacích návrhů, které budou snižovat výdaje. Stejně jako loni je navrhneme přesunout do vládní rozpočtové rezervy, protože jiná možnost už v zásadě není v rámci druhého a třetího čtení.
Zbyněk Stanjura
předseda poslaneckého klubu ODS

Šéf KSČM Vojtěch Filip se škrty nesouhlasí, vláda by se podle něho měla zaměřit zejména na zvýšení příjmů. Mluvil o zavedení daňové progrese. „Nemyslím, že podstatné je více škrtat, ale hledat více zdrojů,“ řekl.

Podle Jiřího Dolejše (KSČM) je rozpočet do značné míry promarněnou příležitostí, protože vláda měla zjednodušenou situaci tím, že ekonomika je v konjunktuře. Tím se vytvořil prostor pro narovnání některých věcí z minulosti, což se podle něj ale nestalo.

Navrhovat schodek v době, kdy ekonomika roste, je nezodpovědnost a amatérismus, uvedl předseda klubu Úsvitu Marek Černoch. „Kdy jindy než právě dnes máme mít vyrovnaný rozpočet?“ ptal se.

Zjednodušit povolovací řízení u staveb

Sněmovna v úvodním kole projednávání podpořila také vládní novelu stavebního zákona, která má zjednodušit povolovací řízení. Umožní sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. Má ulehčit i drobným stavebníkům.

Novela přinese podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (ANO) zjednodušení ve všech etapách přípravy a realizace staveb. Navrhované společné řízení i s posudkem vlivu stavby na životní prostředí pokládá za maximum, kterého bylo možné dosáhnout za nynější organizace veřejné správy.