Energetický regulační úřad (ERÚ) slovy své předsedkyně Aleny Vitáskové nedoporučuje zásadní změny tarifů elektřiny do doby, než 30 procent odběratelů s nízkým napětím bude mít vlastní zdroj, aktuálně ho má půl procenta odběratelů.
Nyní by podle ní změny přenesly tíhu nákladů na domácnosti. Nová tarifní struktura měla podle původních představ platit od příštího roku, už v březnu Vitásková uvedla, že její spuštění by se mělo odložit o dva roky.
K zavedení nového systému tarifů Vitásková uvedla také další dvě podmínky. Nezaváděla by ho předtím, než s ním budou zkušenosti z dvou třetin zemí EU a než budou v Česku zavedeny takzvané chytré sítě, které umožňují optimalizovat využívání energie. Původně navržená tarifní struktura zohledňovala velikost jističe. „Z poznatků veřejnosti jsme ale usoudili, že jistič je především bezpečnostní prvek,“ řekla.
Původně navržená tarifní struktura zohledňovala velikost jističe. ERÚ ale už v dubnu navrhl, aby se plánované nové tarify podle velikosti jističe nepočítaly, protože by to přeneslo náklady zejména na malé odběratele. „Pokud by nová tarifní struktura byla zavedena bez dalších úprav, došlo by k podstatné redistribuci nákladů směrem k běžným domácnostem, hrozila by energetická chudoba,“ uvedla Vitásková.
Návrh tarifních změn navázaný na velikost jističe, který předložil ERÚ, odmítl mimo jiné premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministerstvo průmyslu a obchodu už dříve uvedlo, že s novou podobou tarifů není důvod spěchat a měla by být sociálně únosná.
Plánované změny tarifní struktury se týkají výhradně tzv. regulovaných cen, které právě ERÚ každoročně stanovuje. Zahrnují například platby za přenos a distribuci. Na takzvanou silovou složku ceny, kterou stanovují jednotliví dodavatelé, nemá mít změna žádný vliv.
Rozhodnutí Vitáskové není podle analytiků překvapivé
Hlavní investiční stratég Cyrrus Marek Hatlapatka si myslí, že stanovisko předsedkyně ERÚ není překvapivé. „Obzvlášť vezmeme-li v úvahu, co vše se kolem nového systému tarifů v posledním půlroce událo. To, že bude návrh nového tarifního systému přepracován, je nyní vítězství především spotřebitelů s nízkou a nepravidelnou spotřebou elektrické energie,“ uvedl. Budoucí podoba tarifního systému bude podle něj nesporně více akcentovat dopady na tyto spotřebitele, byť je třeba, aby zůstal na zřeteli cíl co nejspravedlivějších příspěvků spotřebitelů podle toho, jaké představují pro systém náklady.
Bohumil Trampota, analytik J&T Banky říká, že návrh není stále konečný. „Respektive návrh konečný je, ale je k němu mnoho připomínek a s největší pravděpodobností se bude měnit,“ uvedl. Podle Radka Škody z Českého vysokého učení technického systém výroby a distribuce elektřiny směřuje od „fungujícího československého socialistického modelu k pseudotržní, evropskými směrnicemi a dotacemi pokřivené, neefektivní pasti na spotřebitele. Kde lobbystické skupiny krátkodobě válcují dlouhodobý zájem státu“.
Analytik BH Securities Martin Vlček říká, že Vitásková změnu posunula o několik let. „A to tím, jaké podmínky k zavedení nového systému tarifů zmínila. Stanovením podmínek prakticky změnu odsunula o mnoho let, protože současně tyto podmínky zcela jistě nebudou splněny minimálně po několik let,“ řekl a dodal, že rozhodnutí změnu odložit pomůže zejména domácnostem a menším odběratelům, kteří by nesly značnou část tíhy změny tarifů směrem k vyšší fixní složce a nižší variabilní. „Čili jde o politicky velmi citlivé rozhodnutí, které by speciálně před volbami rozhodně voliči nepřijali pozitivně. Rozhodnutí má tedy i silnou politickou rovinu,“ popsal.
