Růst zpracovatelského průmyslu v zemích eura v červenci zpomalil. Ukázaly to konečné výsledky průzkumu společnosti Markit mezi nákupními manažery. Známky prudšího útlumu za hranicemi Německa by mohly zvýšit tlak na Evropskou centrální banku (ECB), aby opět uvolnila svou měnovou politiku, napsala agentura Reuters.
Index PMI pro červenec klesl podle konečných údajů na 52,0 bodu z červnových 52,8 bodu. Těsně tak překonal předběžný údaj růstu aktivity na úrovni 51,9 bodu. Index zůstal nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Mezi jednotlivými trhy ale podle expertů existují výrazné rozdíly.
„Problém je, že růst vypadá stále nerovnoměrněji, což bude znepokojovat činitele a posílí volání po dalším podpůrném opatření od Evropské centrální banky,“ uvedl podle agentury Reuters hlavní ekonom Markitu Chris Williamson.
Zatímco pokračující růst v největší ekonomice eurozóny Německu do velké míry pohání expanze v produkci a zaměstnanosti zpracovatelského sektoru, v Itálii a ve Španělsku se růst téměř zastavil. Ve Francii, druhé největší ekonomice měnového bloku, je stejně jako v Řecku možné pozorovat útlum.
Data naznačují, že podniky téměř nesnižovaly ceny
Z aktuálních údajů by ECB mohla potěšit data o výstupních cenách. Dílčí index těchto cen vzrostl na 49,9 bodu z červnových 49,3 bodu, a dosáhl tak nejvyšší úrovně za necelý rok. Data naznačují, že podniky téměř nesnižovaly ceny.
Podle pátečních dat evropského statistického úřadu Eurostat zrychlila inflace v eurozóně na 0,2 procenta. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům. ECB minulý měsíc svou měnovou politiku nezměnila, nechala ale otevřené dveře dalším opatřením na podporu ekonomiky.
Česko je na tom hůře
Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v červenci dostaly na nejhorší úroveň za 40 měsíců. Index PMI klesl na 49,3 bodu z červnových 51,8 bodu. Index se tak poprvé od dubna 2013 dostal pod úroveň 50 bodů, ta je předělem mezi růstem a poklesem, uvedla společnost Markit Economics. Index sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby.
Podle analytiků přinesl první pobrexitový průzkum výrazné zklamání, výsledek je pod všemi odhady, růst české ekonomiky jako celku by mohl zpomalit.
„Slabý červencový výsledek možná představuje extrémní výkyv, nicméně je
potvrzením situace, že tuzemský zpracovatelský průmysl letos postrádá výraznější prorůstový impulz ze zahraničí,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč.
„Podle červencových výsledků průzkumu PMI čeští výrobci zaznamenali nejhorší měsíc od března 2013. Ekonomický výkon po dlouhé odmlce zbrzdilo hned několik protivětrů,“ uvedl ekonom u společnosti Markit Samuel Agass.
Například objem nových zakázek poklesl poprvé za více než tři roky. Ke zhoršení přispělo i nejmenší zvýšení počtu pracujících za 34 měsíce a první pokles nedokončených prací od května 2013. Snížily se také zásoby, ceny vstupů třetím měsícem vzrostly, naopak výstupy zlevnily, poznamenala Daniela Milučká z Raiffeisenbank.
Ve výstupu domácího průmyslu se podle ní odráží i zpomalování německé průmyslové produkce, nad vodou ho drží letošní mimořádně silná poptávka po automobilech.
Podle Milučké překvapivě někteří respondenti PMI průzkumu spojovali nižší
exportní zakázky s nižším odbytem v Rusku a na Slovensku a nezmiňovali Británii. „PMI zpráva tak nijak přímo nespojuje pokles českého PMI indexu s výsledkem britského referenda,“ poznamenala Milučká.
Dodala, že slabší poptávka proto může být do jisté míry výsledkem technických odstávek v chemickém a energetickém průmyslu. Nicméně výsledek britského referenda považuje pro český průmysl za riziko. „Zároveň je ale jeho přímý dopad na český zahraniční obchod a průmysl prozatím vzdálený a neznámý,“ podotkla.
Podle analytiků průmysl letos dále poroste, ale dynamika růstu značně zpomalí, což se odrazí i v pomalejším růstu HDP za letošní druhé čtvrtletí i za celý rok. „Zpomalení tempa růstu bude dáno nejen slabším přílivem prostředků z fondů EU, ale také jen pozvolným růstem hospodářské aktivity na globální úrovni, kdy brexit vnesl do globálního vývoje další nejistoty,“ dodal Jáč.
