Vláda odložila debatu o návrhu státního rozpočtu. Resort financí předpokládá v prvním návrhu schodek rozpočtu 48,5 miliardy korun. Předloha se ale bude s největší pravděpodobností měnit. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) chce desetiprocentní zvýšení platů učitelů. Pokud se na tom ministři nedohodnou, školské odbory jsou připraveny v září uspořádat stávku.
I když zatím ministerstvo financí počítá se schodkem rozpočtu pro rok 2017 na úrovni 48,5 miliardy korun, výdaje je možné ještě zvýšit o 11,5 miliardy. Dohoda koaličních stran totiž na příští rok počítá se schodkem rozpočtu 60 miliard. Prioritami rozpočtu mají být zdravotnictví, vzdělávání a věda.
Na konci května kabinet schválil navýšení výdajových rámců rozpočtů na příští dva roky o 30 miliard korun. Zvýšení bude muset schválit sněmovna.
Vláda také tehdy rozhodla, že stát odvede příští rok na zdravotní pojištění za děti, důchodce či nezaměstnané o 3,6 miliardy korun více než letos. To by podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) mělo zajistit desetiprocentní zvýšení platů ve zdravotnictví. Kabinet schválil i zvýšení výdajů na vědu o 3,75 miliardy korun. Hlasování na vládě ale tehdy vyvolalo nevoli ministra financí Andreje Babiše (ANO).
Valachová bude bojovat za 10 procent
Jako prioritu označily všechny koaliční strany školství. O konkrétních částkách a procentech, o kolik by se mohly zvýšit učitelské platy, by měla vláda teprve jednat. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) chce ale prosadit desetiprocentní zvýšení platů.
Babiš na jednání koaličních lídrů navrhl, aby kantoři dostali v průměru přidáno osm procent. Tarifní plat by jim vzrostl o pět procent, zbytek by mohli získat na prémiích a odměnách. Pět procent navíc mají v průměru dostat policisté, hasiči, úředníci i ostatní státní zaměstnanci. Tarifní plat by jim stoupl o tři procenta. Příští středu by měla vláda rozhodnout o tom, jaké platy bude příští rok dostávat více než 430 tisíc státních zaměstnanců.
Slovenským učitelům vzroste plat o 6 procent
Na Slovensku schválil ve středu parlament zvýšení platů učitelů o šest procent. Školské odbory a další učitelské organizace žádaly výraznější přilepšení pedagogům a v případě nesplnění svých požadavků už dříve hrozily, že zopakují nátlakové akce.
Učitelé na slovenských základních a středních školách vydělávají podle portálu Platy.sk v průměru 751 až 811 eur (20 280 až 21 900 korun), což je méně než průměrná mzda v zemi. Nový koaliční kabinet premiéra Roberta Fica, který vystřídal předchozí jednobarevnou Ficovu vládu sociálních demokratů, slíbil vynakládat na školství více peněz.
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá meziročně s růstem výdajů u většiny ministerstev a dalších státních úřadů. Největší růst je u ministerstva práce a sociálních věcí o 9,9 miliardy korun a u ministerstva pro místní rozvoj o 8,5 miliardy korun. Naopak nejvíce mají klesnout výdaje v absolutní částce ministerstvu zemědělství, a to o 2,1 miliardy korun.
V údajích jsou již nově započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například takzvané norské fondy.
Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Poslanecké sněmovny do konce září. Babiš řekl, že pokud rozpočet neudrží schodek 60 miliard korun, bude mít problém pro něj hlasovat.
Obory hrozí stávkou, mohla by trvat i několik dní
Školské odbory jsou připraveny v září uspořádat stávku, pokud by se s vládou nedohodly na růstu platů ve školství o deset procent. Ve středu to oznámila místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Vedení odborového svazu bude o dalším postupu jednat v pátek. „Jsme připraveni i ke stávce. Mohla by být nejen hodinová či jednodenní, ale i vícedenní. Nechceme vyhrožovat, aby vláda jednala pod tlakem. Chceme, aby řekla, co je pro ni priorita. Nechceme být levnou prioritou,“ uvedla Sedlová.
Odboráři požadují přidání o deset procent, a to všem zaměstnancům – učitelům i nepedagogickým pracovníkům. Usilují také o to, aby do školství plynulo víc peněz. „Chceme, aby se Česká republika výhledově přiblížila k šesti procentům HDP, která dávají vyspělé země,“ řekl šéf školských odborů František Dobšík. Odbory chtějí s kabinetem vyjednávat o rozdělení školského rozpočtu ještě o prázdninách.
Školy budou financovány nově podle počtu odučených hodin
Školství se týká také změna financování. Od roku 2018 by neměly školy dostávat peníze pouze podle počtu žáků, ale na základě počtu odučených hodin, který vyžaduje daný vzdělávací program. Maximální rozsah určí ministerstvo školství.
Reforma financování regionálního školství se bude týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Financování soukromých a církevních škol zůstane stejné. Náklady byly odhadnuty na 2,5 až pět miliard korun za první rok. Resort financí ale žádá, aby potřebné peníze našlo ministerstvo školství z vnitřních zdrojů. Už dříve to ministryně Valachová označila za nepřípustné.
Zmíněná reforma je potřebná i podle opozice. Podle Anny Putnové z TOP 09 s předloženou variantou nelze souhlasit. „Bude velmi administrativně náročná, nezvyšuje kvalitu výuky, posiluje byrokracii ve školství, vzrostou nároky na výkaznictví. Financování na základě odučených hodin bude další pokus na českém školství,“ popsala Putnová a dodala, že potřebné změny by měly nastat ve vyjasnění kompetencí mezi MŠMT a kraji, aby stejné obory stejných škol byly stejně dotované a nedocházelo k přerozdělování ze strany krajů.
Změnu regionální školství podle Valachové potřebuje. Závislost na počtu žáků nutí například střední školy, aby přijímaly děti bez dostatečných studijních předpokladů, které pak mívají problémy u maturity. Navíc se stává, že stejný typ školy dostává méně peněz na platy zaměstnanců, pokud má méně naplněné třídy. Týká se to nejen učitelů, ale také dalšího personálu, jako jsou školníci nebo uklízečky.
Současný systém je podle ministerstva také nespravedlivý, protože se výše platby za žáka v konkrétním oboru nebo typu školy liší podle jednotlivých krajů. Krajské úřady totiž přerozdělují peníze z ministerstva školám a každý k tomu přistupuje jinak. Nově by mělo ministerstvo školství určit, kolik peněz dostane konkrétní škola, takže by se financování mělo sjednotit.
