Spotřebitelé asi budou moci splatit dluhy z úvěrů vesměs kdykoliv, omezí se také sankce za pozdní splátky. Předpokládá to vládní návrh zákona o úvěru pro spotřebitele, který schválila s některými úpravami sněmovna. Předloha, jež má posílit postavení spotřebitelů a nyní zamíří k posouzení do Senátu, také zvýší odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je to důležitý krok pro boj s lichvou.
Úvěr by měl podle návrhu zákona věřitel poskytnout jen tomu, kdo jej bude schopen ze svých příjmů řádně splácet. Pokud tuto schopnost poskytovatel neprověří, bude smlouva o úvěru neplatná a spotřebitel nebude muset platit žádný úrok a dostane už zaplacené úroky zpět. Jistinu pak splatí podle svých možností.
„Udělali jsme velmi důležitý krok v boji s lichvou. Ve třetím čtení byla v Poslanecké sněmovně schválena zásadní vládní novela zákona o spotřebitelském úvěru, díky které dojde k výraznému posílení ochrany práv spotřebitelů. Novela převádí dohled nad všemi nebankovními poskytovateli půjček pod ČNB a stanoví jim přísná pravidla, která platí pro banky a další peněžní instituce. Dále se zlepšuje postavení klientů vůči bankám, umožňuje snižovat zadlužení dle jejich aktuálních finančních možností a omezení sankcí v případě prodeje nemovitosti zatížené hypotékou,“ uvedl předseda vlády a premiér Bohuslav Sobotka.
V doprovodné normě poslanci navíc schválili úpravu rozpočtového výboru, podle níž mají spory u smluv ze spotřebitelských úvěrů rozhodovat výhradně soudy. Vyškrtli možnost jejich řešení u rozhodců, tedy arbitrážemi.
Ve prospěch zákona hlasovalo 158 poslanců, nikdo nebyl proti. Zdržel se celý klub ODS. Ekonomický expert strany Jan Skopeček souhlasil, že zákon přináší řadu potřebných regulací, ale zároveň i řadu vážných rizik, která se objeví až v průběhu času. Myslí si, že zákon velmi omezí nabídku, což při nezměněné poptávce může zdražit služby nebo v horším případě donutí zájemce přejít na černý trh. Navíc podle něho zvýší morální hazard, kdy nová podoba zákona může sociálně slabší občany naopak povzbuzovat k dalšímu půjčování. Budou si totiž moci myslet, že jim nic nehrozí a že riziko při nesplácení ponese nově jen poskytovatel půjčky.
Podle místopředsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaroslava Klašky to naopak byl morální hazard doposud, kdy poskytovatelé půjček využívali tísně těch, kteří si potřebovali půjčit. Nyní budou muset splnit řadu podmínek, včetně toho, že si prověří situaci žadatele o půčku. Při střetu, zda poskytli půjčku oprávněně, či ne (a pak by byla smlouva neplatná) by rozhodovala podle Klašky v prvním kole Česká národní banka, v konečné fázi pak soud. Myslí si, že zákon potlačí ty subjekty, které hned hnaly dlužníka do exekuce, ve prospěch těch, kteří s dlužníkem dál pracovaly.
„Regulace trhu ve prospěch zákazníků je důležitá, nicméně spolu s ní by měla jít ruku v ruce výchova k finanční odpovědnosti a finančnímu plánování. Naše praxe v projektu finančního vzdělávání ve školách ukazuje, že děti často kopírují chování svých rodičů a vůbec netuší, proč by se měly chovat k penězům jinak,“ říká ředitel komunikace Broker Consulting Jan Lener.
Na fakt, že je finanční gramotnost Čechů obecně špatná, opakovaně poukazuje také vedoucí programů Kariérního a Dluhového poradenství společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle. „Osvěta se spíše nedaří. Ale nelze ani očekávat nic jiného. Máme sedm milionů lidí nad 18 let, kteří se mohou dostat do nějaké špatné situace, a stát, který toleruje byznys postavený na tom, že někoho napálím, uvedu ho v omyl. A jen na základě toho, že to člověk podepíše, tak někteří neoliberálové řeknou, že je to jeho problém, tak ať do konce života pyká. Problém ale je, kdo to zaplatí. Zaplatí to daňoví poplatníci,“ uvedl Hůle.
V těžkých životních situacích půjde splatit předčasně půjčku na bydlení zdarma
Při dřívějším splacení dluhu bude mít poskytovatel právo pouze na takzvané účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s předčasnou úhradou objektivně vzniknou. V těžkých životních situacích, například při dlouhodobé nemoci, bude předčasné splacení úvěru na bydlení zcela zdarma.
V případě prodlení splátek bude moci poskytovatel celkově naúčtovat podle předlohy penále a smluvní pokuty jen do 50 procent z výše úvěru, nejvýše však 200 tisíc korun. Snížení procentní výše sněmovna přijala na návrh rozpočtového výboru, vláda původně navrhovala 70 procent. Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura neuspěl s návrhem na vypuštění horní dvousettisícové hranice. Zákon bude ohledně smluvních pokut platit i zpětně.
Měsíc před každoročním výročím uzavření smlouvy budou moci lidé zdarma splatit podle schváleného návrhu Václava Votavy (ČSSD) až čtvrtinu hypotéky, původní předloha předpokládala pětinu. Za to si nyní banky účtují často vysoké poplatky. Banky také budou muset už v reklamě říct, kolik bude hypotéka skutečně stát a tuto informaci budou muset písemně potvrdit ještě před podpisem smlouvy. Votava navíc prosadil úpravu, podle níž budou moci lidé splatit jednorázově hypotéku při prodeji nemovitosti. Operaci by mohli provést nejdříve po dvou letech trvání úvěrové smlouvy. Náhrada nákladů by činila procento z předčasně splacené částky, nejvýše však 50 tisíc korun.
Kdo bude poskytovat úvěr, musí mít základní kapitál minimálně dvacet milionů korun
Předloha zvyšuje nároky na nebankovní subjekty pro jejich podnikání v oblasti úvěrů. Dosud je toto podnikání živností, kterou může vykonávat prakticky kdokoli – nyní jde o více než 60 tisíc osob. Poskytovatelé budou muset například mít základní kapitál aspoň 20 milionů korun. Návrhy právního výboru a Marka Bendy (ODS) na jeho snížení na 15 milionů nebo pět milionů korun poslanci odmítli.
Předloha taky klade vyšší nároky na odbornost zprostředkovatelů a nebankovních poskytovatelů úvěrů.
Kontrolu úvěrových firem by místo České obchodní inspekce měla provádět Česká národní banka, jež taky bude vydávat licence. Zpravodaj zákona Jaroslav Klaška (KDU-ČSL) prosadil úpravu, podle níž se bude centrální banka zabývat i nelegálním poskytováním úvěrů. Firmám a jednotlivcům by za takový prohřešek hrozila až dvacetimilionová pokuta. Zákon u takových úvěrových smluv uvádí, že nepožívají právní ochrany a věřitel by měl nárok jen na jistinu bez úroku a sankcí.
Na Klaškův návrh by se navíc měly zrušit odměny za nalezení nových pracovníků do distribuční sítě poskytovatelů úvěrů. Opoziční Úsvit neuspěl s návrhem uzákonit horní hranici roční procentní sazby nákladů (RPSN).
Není jasné, jak ve skutečnosti bude ČNB nelegální poskytování úvěru „hlídat“. Jak v nedávných Otázkách Václava Moravce prohlásil nastávající guvernér banky a současný člen bankovní rady ČNB Jiří Rusnok, nemá centrální banka na takovou činnost prostředky, metodiku ani lidi.
„Chtít po nás, abychom dohlíželi nad tím, zda náhodou někdo nepůjčuje nelegálně, což se jistě děje a dít bude, tak to je úkol pro orgány činné v trestném řízení, a ne pro nás. My na to nemáme lidi, ani cokoliv, čím bychom to mohli vyřešit. ČNB na to není vybavená. To je důvod, proč jsme to odmítali,“ uvedl Rusnok.
Pravicová opozice: Pádům do dluhových pastí zákon nezabrání
Ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal nicméně míní, že postavení dlužníků se poměrně radikálně změní. „Do této chvíle se dlužníci dostávali do kontaktu s nelicencovanými subjekty a s těmi poskytovateli, kteří si moc z naší legislativy nedělali. Takže změna dozoru bude zcela zásadní, poskytovatelé budou muset mít licenci,“ konstatuje.
Pravicová opozice však tvrdí, že tento problém zákon nevyřeší. Regulace podle nich pádu do dluhových pastí nezabrání. Lidé, kteří na úvěr nedosáhnou, budou hledat peníze mimo regulovaný trh u nelegálních poskytovatelů, vyplývá z vyjádření České asociace věřitelů. A zhorší se tím situace finančně méně gramotných osob, které by měl zákon naopak chránit. Přijetí normy zároveň povede ke zdražení úvěrových služeb a zkomplikuje mimosoudní vymáhání pohledávek, uvedla asociace.
„Snížení nabídky úvěrů na regulovaném trhu automaticky neznamená snížení počtu předlužených osob nebo exekucí. Spotřebitelé, kteří nesplní podmínky licencovaných poskytovatelů, budou svoji poptávku uspokojovat mimo regulovaný trh. V důsledku toho se možná sníží počty uvedené v oficiálních statistikách, rozhodně se však nezlepší reálná situace dlužníků,“ vyvětlil prezident asociace Pavel Staněk.
„Já si myslím, že se dost a podstatných věcí změní. Například to, že když někdo bude nelegálně poskytovat spotřebitelské úvěry, tedy fungovat v černé či šedé zoně, tak ho bude moci postihovat ČNB i policie. A to je naprosto správně a dobře,“ reagoval Šmejkal.
Proces vymáhání bude bolestivější, zdlouhavější a dražší, varují někteří
Komplikace nastanou podle České asociace věřitelů i ve vymáhání pohledávek, proces se prodlouží kvůli zrušení rozhodčích doložek. V zahraničí se od jejich využívání sice ustupuje, v českém prostředí to ovšem podle Staňka nedává smysl. „Důležitým předpokladem je totiž rychlejší a efektivnější fungování justice, které u nás bohužel stát dlouhodobě není schopen personálně ani materiálně zajistit,“ zdůvodnil.
Zákon podle něj také znemožní činnost inkasních agentur, které nyní běžně klientům poskytují splátkové kalendáře. Agentury se podle nové normy stanou poskytovatelem úvěrů, a musí se podrobit stejné regulaci. „Inkasní agentury by nově musely například prověřovat úvěruschopnost dlužníka, což je vzhledem k okolnostem naprostý nesmysl,“ upozornil.
Zhroucení trhu mimosoudního vymáhání pohledávek tak povede podle ředitele asociace k růstu počtu žalob i exekucí, které jsou nyní obvykle využívány až v případě neúspěšnosti mimosoudního inkasa. „Proces vymáhání tak bude pro dlužníky bolestivější, pro věřitele pak zdlouhavější a celkově dražší,“ uvedl.
