V případě výpadku hlavního zdroje příjmu by 15 procent domácností nepokrylo své náklady ani po dobu jednoho měsíce. Vyplývá to z průzkumu finanční gramotnosti provedené ministerstvem financí a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v loňském roce. Podobně dopadl i test uskutečněný v roce 2010.
Naopak se zvýšil podíl domácností, které by byly za uvedených podmínek schopny vydržet po dobu alespoň tři měsíce – ze 41 na 48 procent dotázaných. Větší rezervy mají v průměru vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci a lidé s vyššími příjmy.
V případě výpadku hlavního příjmu by lidé nejčastěji, a to v 31 procentech, hledali novou práci nebo brigádu. V 12 procentech by se snažili využít úspor, něco prodat nebo omezit výdaje. Pět procent lidí by spoléhalo na půjčku a 37 procent lidí neví, co by v takovém případě dělalo.
- „Předpokládejme, že uložíte 100 korun na spořicí účet (nezohledňuje se daň ani poplatky) s garantovanou úrokovou sazbou 2 % ročně. Na tomto účtu neprovedete žádné další platby ani výběry. Jaký by byl zůstatek na účtu na konci prvního roku po připsání úroku?“
- Správně odpovědělo 58 procent dotázaných, 42 % osob buď nevědělo, nebo uvedlo špatnou či žádnou odpověď.
- Správná odpověď: Na spořicím účtu s danou úrokovou sazbou bude 102 korun.
- Zdroj: Ministerstvo financí
Z další části průzkumu vyplynulo, že celkem 52 procent lidí má „nízkou nebo spíše nízkou finanční znalost“. Ministerstvo financí bude postupně zveřejňovat další poznatky z průzkumu, který zahrnoval jeden tisíc respondentů ve věku 18 až 79 let, jimž předložil 100 otázek. Cílem bylo získat představu o ohrožených cílových skupinách a rezervách v tématech finanční gramotnosti. Výsledky zároveň slouží jako podklad pro plánovanou revizi Národní strategie finančního vzdělávání.
Důchody zajistí stát
Průzkum MF a OECD také zjišťoval způsoby spoření. Více než polovina dotázaných (54 %) využívala běžný účet , druhou největší skupinu (po 34 %) tvořily osoby, které sází na hotovost, a na spořicí účet nebo účet stavebního spoření.
Naprostá většina dotázaných (85 %) pak spoléhá na financování svého důchodu státem. Na druhém místě lidé věřili soukromému penzijnímu plánu (35 %) a podpoře životního partnera (16 %).
Zákon o spotřebitelském úvěru
Ve středu by měli poslanci ve třetím čtení posuzovat návrh zákona o spotřebitelském úvěru. Ten například stanoví, že lidé by mohli splatit dluhy z půjček vesměs kdykoliv, omezily by se také sankce za pozdní splátky. Norma by navíc zvýšila odpovědnost věřitele za poskytnutí úvěru.
Ze smluv o spotřebitelském úvěru by měly do budoucna zmizet rozhodčí doložky, tedy možnost řešit spory u rozhodce. Spory by tak řešily pouze soudy. Doporučil to sněmovní rozpočtový výbor, když projednával vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru. Navržená změna má více chránit spotřebitele.
„Osvěta se spíše nedaří. Ale nelze ani očekávat nic jiného. Máme sedm milionů lidí nad 18 let, kteří se mohou dostat do nějaké špatné situace, a stát, který toleruje byznys postavený na tom, že někoho napálím, uvedu ho v omyl. A jen na základě toho, že to člověk podepíše, tak někteří neoliberálové řeknou, že je to jeho problém, tak ať do konce života pyká. Problém ale je, kdo to zaplatí. Zaplatí to daňoví poplatníci,“ konstatuje vedoucí programů Kariérního a Dluhového poradenství společnosti Člověk v tísni Daniel Hůle.
Dluhy domácností i firem rostou
Dluhy českých domácností v dubnu opět stouply, ke konci dubna dlužily bankám přes 1,347 bilionu korun. Proti březnu to bylo téměř o osm miliard korun víc. Meziročně jsou úvěry vyšší o 96 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka.
Podle Richtera je příznivá situace domácností v tom, že rostou mzdy a nezaměstnanost se drží na nízkých úrovních. Firmy na konci dubna dlužily bankám zhruba 1,151 bilionu korun, proti březnu to bylo o 6,8 miliardy korun více. Před rokem podniky bankám dlužily 1,052 bilionu korun.
