Členské státy Evropské unie souhlasí se vznikem celoevropského seznamu daňových rájů. Dohodli se na tom ministři financí osmadvacítky. Na jednání v Bruselu naopak nedokázali najít společný pohled na návrhy Evropské komise, které mají podpořit boj proti daňovým únikům. K věci se proto vrátí na dalším jednání v červnu, řekl po schůzce nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem.
Evropská unie bude mít společný seznam daňových rájů
Brusel odsouhlasil pravidla pro boj s neplacením daní (zdroj: ČT24)
„Jsme blízko dohody, věřím, že jí budeme moci dosáhnout na červnové radě,“ poznamenal Dijsselbloem, jehož země ještě do poloviny roku Unii předsedá a dosažení dohody v boji proti daňovým únikům zůstává pro Nizozemce prioritou.
Návrh směrnice o vyhýbání se daňovým povinnostem představila Evropská komise v lednu. Zemím EU má usnadnit boj s daňovými úniky v nadnárodních firmách. Součástí plánu jsou například právně závazná opatření blokující nejběžnější metody používané ve firmách, které se snaží platit co nejnižší daně. Podobné přesuny zisků podle studií znamenají každoroční ztráty až 70 miliard eur (1,9 bilionu korun).
Členské země EU také definitivně souhlasily s tím, aby nadnárodní firmy působící v Unii přehledně zveřejňovaly své zisky a další informace z jednotlivých zemí a také to, kde a jaké zaplatily daně. Opatření má pomoci tomu, aby se firmy placení daní nevyhýbaly.
Mimoevropské firmy, které mají v unijní zemi jen své dceřiné společnosti, budou muset právě přes ně informace o ziscích a placení daní začít povinně poskytovat od roku 2017. Jinak pravidlo začíná platit už ve fiskálním roce 2016.
Údaje za jednotlivé země má společnost odevzdávat vždy v té zemi EU, kde sídlí její mateřská firma. „Takže pokud velké koncerny aktivní v Evropě platí daně například v zemích jako Panama, budou to muset zveřejnit,“ uvedl již v dubnu eurokomisař pro finanční služby Jonathan Hill.
Vše společně
Daňové správy si takto získané informace budou automaticky vyměňovat. Budou tak schopné účinně zamezovat tomu, že firma se vyhne zaplacení daní nebo se uchýlí k tomu, co Evropská komise označuje jako „agresivní daňové plánování“.
Unijní exekutiva odhaduje, že země osmadvacítky ročně na ušlých daňových příjmech přicházejí o 50 až 70 miliard eur (až 1,9 bilionu korun). Opatření se má týkat asi šesti tisíc společností, které mají roční celosvětové tržby přes 750 milionů eur (20,3 miliardy korun).
Nadnárodní firmy budou muset informovat – vždy pro každou unijní zemi, kde působí – o svém obratu, o zisku před zdaněním, o výši odvedených daní, ale třeba také o počtu zaměstnanců.
Návrh země EU projednaly už v březnu. Nyní byl definitivně potvrzen bez rozpravy poté, co k němu své stanovisko poskytl také europarlament.
A co český reverse charge?
V červnu se pak ministři vrátí k problematice daně z přidané hodnoty (DPH). Také ke zlepšení jejího výběru nabídla Komise svůj akční plán. Připomíná totiž, že u DPH ztráty dosahují v EU až 170 miliard eur (asi 4,6 bilionu korun).
„To jsou velké částky, proto jsou naše diskuse tak důležité,“ zdůraznil místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis. Na jednání by ale komise měla také přinést svou analýzu možností pilotního projektu rozšíření systému přenesené daňové povinnosti, o který žádá Česká republika.
„Musím říct, že komise se nechová úplně vstřícně. Je vidět, že se snaží náš projekt nabourat,“ řekl český ministr financí Andrej Babiš, který ve středu o věci opět jednal právě s Dombrovskisem. Proti snaze České republiky o obecnou „reverse charge“, tedy přenesenou daňovou povinnost, panuje podle Babiše dál odpor.