Evropa přichází kvůli daňovým kličkám až o 70 miliard eur. Došlápne si na koncerny

Evropská komise chce přimět nadnárodní koncerny působící v Evropské unii, aby přehledně zveřejňovaly své zisky z jednotlivých zemí a také to, kde platí daně. Opatření, které ve Štrasburku představil eurokomisař pro finanční služby Jonathan Hill a které má pomoci s bojem proti vyhýbání se placení daní, se týká společností s ročními celosvětovými tržbami přes 750 milionů eur (20,3 miliardy korun).

„Náš návrh na zvýšení transparentnosti pomůže zvýšit odpovědnost firem,“ řekl Hill s tím, že cílem je spravedlivější hospodářská soutěž bez ohledu na velikost společnosti. „Dnes ovšem může za pomoci složitých daňových režimů docházet k tomu, že některé nadnárodní společnosti platí téměř o třetinu nižší daně než podniky, které působí pouze v jedné zemi,“ upozornil.

Odhaduje se, že unijní země ročně v podobě ušlých daňových příjmů přicházejí o 50 až 70 miliard eur (až 1,9 bilionu korun). „Boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem je klíčovou prioritou komise. Těsná spolupráce mezi daňovými orgány musí jít ruku v ruce s veřejnou transparentností,“ uvedl místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis.

Opatření, aby koncerny zveřejňovaly základní informace o tom, kde v EU vytvářejí zisky a jaké daně platí v jednotlivých zemích EU a mimo evropský blok, se podle Komise bude týkat asi šesti tisíc společností. S tímto odhadem ale nesouhlasí socialističtí zákonodárci, podle kterých dolehne jen na méně než dva tisíce nadnárodních firem.

Dovolená
Zdroj: ČT24/ISIFA/ECapital Pictures

Korporace podle představ EK budou muset zveřejňovat informace o povaze svých aktivit, o počtu zaměstnanců, o obratu, o zisku před zdaněním či o výši daní podle ročních zisků. „Toto jsou informace, které již sbírají a poskytují státním daňovým úřadům,“ vysvětlil Hill.

„Také jsme rozhodli, že pokud platí daně mimo EU v zemích či jurisdikcích, které nesplňují mezinárodní daňové standardy, budou k tomu nadnárodní společnosti muset zveřejnit podrobné informace, jako by to byla evropská země. Takže pokud velké koncerny aktivní v Evropě platí daně například v zemích jako Panama, budou to muset zveřejnit,“ dodal Hill.

Aby návrh komise začal platit, musí s ním souhlasit unijní státy a také Evropský parlament. Minulý týden eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici oznámil, že do půl roku vznikne celoevropský seznam daňových rájů. Unie se k takovému kroku rozhodla i v reakci na nedávná rozsáhlá odhalení v kauze Panamských dokumentů (Panama Papers). S kauzou jsou spojena také jména některých evropských politiků. Po úniku informací o svých finančních aktivitách podal demisi islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 10 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 17 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...