Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) rozšířilo svou databázi o společnostech a lidech využívajících daňové ráje. Údajů týkajících se České republiky notně přibylo, nově jde o 173 offshoreových společností, 233 českých adres a 272 lidí. Před rozšířením bylo v rejstříku spojováno s Českem 139 společností, 36 adres a 36 lidí. Celkem konsorcium přidalo přes 200 tisíc firem a společností z celého světa.
ICIJ se zveřejněním databáze zároveň upozorňuje, že z vydaných hrubých dat nevyplývá protizákonné využívání daňových rájů. Databáze uvádí vedle společností vytvořených v daňových rájích vedle jmen a adres, ke kterým majetkové stopy vedou, také názvy firem a jména prostředníků, kteří s ustavením offshoreových subjektů pomáhali.
Zpravidla jde o právní kanceláře, které jménem svého klienta vznik společnosti řešily. Zveřejněny naopak nebyly záznamy z bankovních účtů či korespondence. Samotné uvedení na seznamu automaticky neznamená, že daná osoba se dopustila protiprávního jednání.
Podle redaktora Lidových novin Adama Junka je Čechů v dokumentech více než 272. „Jsou tam například adresy, které směřují do Ústeckého kraje k některým z bývalých politiků,“ uvedl Junek.
Za 40 let se nás netýkalo žádné obvinění, uvádí na svou obranu Mossack Fonseca
Kauza Panama Papers vypukla 3. dubna, když několik předních světových médií začalo zveřejňovat informace z více než 11,5 milionu dokumentů panamské právní firmy Mossack Fonseca, ze kterých vyplynulo, že firma pomáhala svým klientům co nejefektivněji se vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti.
Kauza Panama Papers funguje jako označení pro únik interních dokumentů společnosti Mossack Fonseca, která vznikla v 70. letech ve středoamerické Panamě coby kancelář pro obchodní právo a investiční poradenství. Pro své klienty v následujících dekádách zakládala papírové firmy, vytvářela schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu. Její sítě využívali podnikatelé i politici včetně saúdskoarabského krále nebo ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Veřejnost se o případu dozvěděla díky whistleblowerovi – bývalému zaměstnanci panamské firmy, který vynesl a novinám Süddeutsche Zeitung předal přes jedenáct milionů kompromitujících dokumentů: akcií, smluv, výpisů z obchodních rejstříků nebo e-mailů. Na analýze uniklých materiálů následně pracovaly čtyři stovky novinářů z celého světa.
Právní společnost Mossack Fonseca jakákoli pochybení popírá a tvrdí, že se stala obětí hackerů. Hájí se také tím, že za 40 let nikdy nebyla obviněna z kriminální činnosti.
Dokumenty se týkají i desítek prominentních politiků a byznysmenů. Kvůli kauze rezignoval islandský premiér Sigmundur. Britský premiér David Cameron čelil kritice kvůli offshoreovému investičnímu fondu svého otce. Cameron veškerá obvinění odmítl a zdůraznil, že veškeré aktivity jeho rodiny byly v souladu se zákony.
- Únik dokumentů z panamské firmy Mossack Fonseca usvědčil desítky vlivných osobností, které využívaly daňové ráje pro ukrývání svého jmění.
- V těchto dokumentech mimo jiných figurují:
- Zemřelý otec britského expremiéra Davida Camerona
Zeť čínského prezidenta Si-Ťin pchinga
Ukrajinský prezident Petro Porošenko
Argentinský prezident Mauricio Macri
Tři ze čtyř dětí odstoupivšího pákistánského premiéra Naváze Šarífa
Odstoupivší islandský premiér Sigmundur Gunnlaugsson (prostřednictví majetku manželky)
Vedoucí manažeři mezinárodní fotbalové federace (FIFA)
