Češi spoří na důchod méně, než by měli. O informace o penzích ale má zájem drtivá většina z nich. Právě nedostatek věrohodných informací stojí i za nevhodnou volbou investičních a spořicích nástrojů, vyplývá z průzkumu, který pro společnost SMS finanční poradenství uskutečnila agentura STEM/Mark.
Více než 88 procent respondentů zajímá otázka jejich finančního zabezpečení v období penze. Nepotvrdilo se tedy, že by Češi toto téma ignorovali. Problémem je spíše ukládaná částka. Na 29,3 procenta respondentů si totiž ukládá do tisíc korun měsíčně. Dalších 22 procent dokonce méně než pět set korun.
Muž ve věku 30 let se mzdou 26 156 korun, které dosahuje polovina zaměstnanců, by podle jeho výpočtů ve starobním důchodu k doplnění chybějících zdrojů měl pravidelně investovat částku 1530 korun měsíčně v programu s průměrnou roční výnosností osm procent. To odpovídá 7,6 procenta jeho současného čistého příjmu.
Dalším charakteristickým jevem, který průzkum ověřil, je nedůvěra českých občanů k negarantovaným nástrojům dlouhodobých investic. Jako nejvhodnější nástroj k přípravě na penzi označilo totiž 54 procent respondentů doplňkové penzijní spoření (bývalé penzijní připojištění). Celých 37 procent jako vhodný prostředek zajištění penze považuje nákup nemovitosti a 23 procent pak stavební spoření.
„Alarmující je, že ačkoli pouze 14 procent lidí označilo běžný nebo spořicí účet jako vhodný prostředek přípravy na penzi, celých 48 procent přiznalo, že ho právě k tomuto účelu používá. Vypovídá to o tom, že lidé jsou si vědomi toho, že nezacházejí s penězi správně, ale nemají dostatek věrohodných informací, aby tento stav změnili,“ podotkl Saidl.
