MMF nepošle na Ukrajinu ani dolar, dokud se situace v Kyjevě nezklidní

Další splátku ze slíbeného balíku 40 miliard dolarů (965 miliard korun) Mezinárodní měnový fond (MMF) Ukrajině, zdá se, jen tak nepošle. Finanční pomoc podle ukrajinské ministryně financí Natalije Jareskové fond Kyjevu poskytne až ve chvíli, kdy bude jasné, že v případě kolapsu současné vlády bude nová vláda pokračovat ve slíbených reformách.

Na další část finanční pomoci od MMF čeká Ukrajina už od října. Vyplacení třetí splátky ve výši 1,7 miliardy dolarů je totiž podmíněno tím, že vláda učiní ekonomiku konkurenceschopnější a omezí korupci. Nejistý dosavadní postup vlády premiéra Arsenije Jaceňuka v zavádění reforem doplněný politickými hádkami ale toto vyplacení v podstatě zastavil.

„Myslím si, že jejich (MMF) přístup není politický, ale budou čekat, dokud nebude jasné, kdo jsou výkonné orgány a zda tyto orgány převezmou zodpovědnost za plnění podmínek, podle kterých nám již poskytli 6,7 miliardy dolrů,“ řekla Jaresková ukrajinské televizní stanici ICTV. „Mohou poskytnout (finanční pomoc) jiné vládě, ale jiná vláda musí převzít zodpovědnost a závazky, které jsme přijali před rokem,“ dodala. Mluvčí MMF nebyl okamžitě k zastižení, aby se k prohlášení Jareskové vyjádřil.

Ministr: Nechci být loutkou zkorumpovaných skupin

Ukrajinská vláda se snaží vzpamatovat z nečekaného odchodu ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse. Ten podal minulý týden demisi s tím, že nechce být „loutkou“ zkorumpovaných zájmových skupin. Obvinil také blízkého spolupracovníka prezidenta Petra Porošenka, že se snaží zmocnit kontroly nad jeho ministerstvem.

Šéfka MMF Christine Lagardeová následně označila ministrův odchod z vlády za znepokojující. Změny v programu finanční podpory ale neoznámila.

Ukrajina je ale na penězích od MMF, USA a Evropské unie závislá. Ekonomika země loni klesla o více než deset procent, hlavně kvůli válce s proruskými separatisty na východě země, napsala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 41 mminutami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...