Na východě Ukrajiny se podle zástupců Kyjeva i povstalců znovu bojuje – a to i zbraněmi, které zakazují mírové dohody z Minsku. Separatisté tvrdí, že se střety zintenzivnily až desetinásobně. Těžké boje probíhají hlavně v okolí obce Zajceve poblíž strategického města Horlivka, které ovládají rebelové. Ukrajinská vláda premiéra Arsenije Jaceňuka mezitím po demisi ministra hospodářství bojuje o přežití.
Na Ukrajině se opět rozhořely boje, vláda v Kyjevě má namále
Vzbouřenci nasadili obrněnou techniku a minomety ráže 120 milimetrů, které mírové dohody zakazují. Střelba je vedena i z velkorážných kulometů a granátometů, uvedl ukrajinský armádní analytik Dmytro Tymčuk.
Rebelové: Ukrajinská armáda nás provokuje
Podle rebelů se bojuje i v bezprostředním okolí Doněcku, zejména u obcí Pisky a Avdijivka. Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko agentuře DAN řekl, že intenzita ostřelování se v posledních dnech zvýšila desetinásobně.
„Provokují nás, abychom my zahájili palbu a porušili příměří,“ obvinil Zacharčenko velitele ukrajinské armády. Povstalecký vůdce nařkl kontrolní misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že viní Kyjev z porušování klidu zbraní jen velmi neochotně.
Podle komentátora českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka je současná eskalace bojů nepochopitelná. „Klid zbraní vládl v zásadě od prvního září loňského roku. Teď zřejmě půjde o nějaký mechanismus, jehož přesné podhoubí neznáme,“ podotkl Dvořák.
GALERIE
Ukrajina
Ukrajinský prezident Petro Porošenko před pár dny tvrdil, že ruská armáda má na územích ovládaných separatisty asi osm tisíc nových vojáků. „Říkal, že u hranic, které Ukrajina nekontroluje, jsou nové základny a nová vojska,“ připomněl Dvořák.
Dvořák: Rusko si toho na sebe vzalo moc
Podle něj ale není jasné, proč by Moskva právě teď zvyšovala napětí. „Celá situace už dlouho spěje do fáze zamrzlého konfliktu, což by podle mě bylo pro Moskvu v tuto chvíli nejvýhodnější, protože zintenzivnění vojenských akcí není v zájmu Ruska, které se potácí v těžkých hospodářských potížích,“ poznamenal komentátor.
Rusko se navíc vojensky angažuje v Sýrii, kde pomáhá režimu Bašára Asada likvidovat teroristy. „Rusko si toho v posledních dvou letech a zejména v posledních dvou měsících na sebe vzalo moc a je otázka, jak dlouho je to schopno vydržet,“ konstatoval Dvořák.
Podle neúplných údajů OSN zahynulo za bezmála dva roky bojů na východě Ukrajiny přes devět tisíc lidí. Svá obydlí opustily statisíce rodin.
Proruští separatisté na Ukrajině
Ke zvýšenému napětí v Donbasu se navíc přidaly problémy Jaceňukovy vlády, z níž odešel vlivný ministr hospodářství Aivaras Abromavičius – demisi zdůvodnil blokováním reforem a rozrůstající se korupcí.
Abromavičius označil za iniciátora protireformního tažení poslance Ihora Kononenka, blízkého spolupracovníka prezidenta Petra Porošenka a místopředsedu parlamentní skupiny hlavní vládní strany Blok Petra Porošenka. Podle ukrajinského tisku se Kononenko funkce dočasně vzdal, než se Abromavičiusovo obvinění prošetří. Bývalý ministr Kononenka obviňuje, že se snaží do vlády dosadit své lidi s cílem odčerpávat peníze ze státních fondů.
„To, co Abromavičius udělal, je statečný krok. Zkrátka chtěl upozornit na to, že současná ukrajinská vláda neskýtá možnosti pro další provádění reforem, jež požaduje mimochodem i Evropská unie. Ukrajina je nutně potřebuje,“ prohlásil Dvořák.
Ukrajinský exministr hospodářství Aivaras Abromavičius
Odchodem už dříve pohrozili také ministři zdravotnictví, zemědělství a infrastruktury. Na čtvrtečním zasedání vlády sice své plány odvolali, šéf parlamentu Volodymyr Hrojsman ale volá po sestavení nového kabinetu.
Oligarchům zůstal obrovský politický vliv, připomíná komentátor Čro Plus
„Na Ukrajině zůstaly u faktické moci oligarchové, kteří si ponechávají od divoké postsovětské privatizace z 90. let nejenom majetky, ale i obrovský politický vliv. Třeba ruský prezident Putin je odstranil, i když je nahradil postsovětskou policejní oligarchií, takže se v zásadě nic tak dalece nemění,“ uvedl komentátor.