Víceúčelové hřiště na sídlišti ve Znojmě funguje od roku 2011. Od jara do podzimu ho využívají stovky dětí. Proto tamní radní nechápali, co kontrolorům vadí. Ukázalo se, že problém je v otevírací době. Správce, který hřiště hlídá, pracuje šest dní v týdnu. V den, kdy musel mít volno, bylo hřiště uzavřené.
„Hřiště potřebuje správce, aby tam nedocházelo k vandalismu a podobně. A to oni shledali jako porušení podmínek pro udělení dotace,“ vysvětluje mluvčí znojemské radnice Zuzana Pastrňáková. Podle ředitele ZŠ a MŠ Prokopa Diviše ve Znojmě Daniela Kasana NKÚ potřebuje, aby bylo hřiště otevřené nepřetržitě celý týden. „Aby sem mohl kdokoliv, kdykoliv,“ vysvětluje.
Z požadované změny město nadšené není. Obává se totiž, že bez dohledu správce někdo hřiště poničí - tak, jako se v minulosti už stalo. NKÚ také pohrozil tím, aby si město dávalo pozor na okolní zeleň - kontroloři prý vysazených keřů napočítali míň, než bylo v projektu uvedeno. Úřad už před týdnem vzkázal, že tolerance není z jeho strany možná.
„14 z 56 kontrolovaných projektu nesplňuje podmínky a hrozí, že budou část nebo celou dotaci vracet.“
Olga Málková
Některé projekty šly cíleně jen po penězích, využily díru v zákoně
Některé projekty jsou zatím podle Nejvyššího kontrolního úřadu formálně v pořádku, přesto jejich stavbu provází kritika. To je případ cyklověže v Přerově. Kvůli ceně a financování ji kritizuje opozice. Té se nelíbí, že město už dříve dostalo nabídku na vybudování stejné věže, která ale byla o dva miliony korun levnější. Tehdy přerovské vedení výstavbu odmítlo. Věž za devět a půl milionu byla nicméně před měsícem slavnostně otevřena a nyní slouží svému účelu.
V dalších případech dotaci - a nejen tu evropskou - brzdí i obyčejný strach ji schválit. To se stalo naposledy třeba kvůli penězům pro léčebnu dlouhodobě nemocných ve Frýdku-Místku. Tu totiž provozuje soukromá společnost, a tamní zastupitelstvo si nebylo vůbec jisté, jestli jí čtyřmilionovou dotaci může přidělit. Primátor se pak nechal slyšet, že mu dvě dosavadní trestní stíhání stačily, a hlasoval proti.
A jinde zase evropské dotace nepomáhaly tak, jak se původně plánovalo. Třeba u některých příspěvků na jabloňové sady. Jejich majitelé na ně dostali až dvacet milionů korun. Ve smlouvě ale chyběla povinnost pokračovat v pěstování i po skončení podpory. Konec dotace tak někde znamenal i konec sadu.
Česko sice zrychlilo čerpání dotací, ale někdy hrozí i jejich vrácení
Česko čerpání výrazně zrychlilo
Česko výrazně zrychlilo čerpání evropských dotací. Z částky určené na léta 2007-13 zbylo jenom třicet miliard - zhruba pět procent, oznámila vláda. Přitom ještě v polovině loňského roku nejčernější scénáře předpovídaly, že Česko bude v čerpání nejhorší v Unii - mluvilo se až o 105 miliardách korun, které by mohly zůstat v bruselské pokladně. V aktuálním období nechce kabinet proto nic nechat náhodě - už teď má projekty za víc než třetinu celkové částky určené do roku 2020.
Úspěchy v čerpání přiznává nyní vládě i opozice. Upozorňuje ale také, že důležité je i to, na co se peníze vlastně vynakládají.
„Vláda dělá maximum pro to, aby vyčerpala co nejvíc, ale kvantitativní ukazatel není všechno. Důležité je, aby to bylo efektivní a tady má větší pochybnosti.“
Miroslav Kalousek
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová však neočekává, že by se obrovské tempo v čerpání projevilo na kvalitě projektů a hrozilo, že část peněz Brusel nakonec neschválí. „Projekty byly většinou rozjeté už před dávnou dobou, očekáváme, že vše bude v pořádku. Příjemci to měli připravené tak, aby dohonili tempo a především musím říci, že řídící orgány s nimi velmi intenzivně spolupracovali,“ říká Šlechtová.
