Embargo na dovoz evropského zboží, které Moskva vyhlásila před rokem, se letos citelně projeví na tuzemském exportu do Ruska – podle Potravinářské komory se vývoz potravin propadne zhruba o třetinu, což představuje ztráty ve výši stovek milionů korun. Vyvážet se navíc nedaří ani zboží, na které se ruské embargo nevztahuje.
„Propad se dá předpokládat na úrovni 30 procent v porovnání s rokem 2014,“ odhadla letošní výsledek mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová, podle které ztráty v absolutních číslech dosáhnou stovek milionů korun. V posledních letech přitom agrární export do Ruska rostl dvouciferným tempem (a to i loni, kdy už od srpna platily sankce).
- rok 2011 1,87 mld. Kč
- rok 2012 +18 % 2,21 mld. Kč
- rok 2013 +11 % 2,45 mld. Kč
- rok 2014 +21 % 2,96 mld. Kč
Nejvíce jsou postiženy mléčný a masný sektor, kde spadly ceny výrobců až o desítky procent. „Nedaří se ani vývozu v neembargovaných komoditách, patrně v souvislosti s měnovou krizí v Rusku a odklonem od dovozového zboží,“ dodala Večeřová.
S tím souhlasí i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Ztráty na exportu se již dávno netýkají pouze komodit a produktů uvedených na seznamu sankcí EU či ruských protiopatření, ale kvůli bankovním sankcím umocněným vnitřními problémy ruské ekonomiky se problémy dotýkají vlastně všech položek bez výjimky,“ varoval mluvčí úřadu František Kotrba. Kvůli sankcím a zhoršující se kondici ruské ekonomiky navíc podle něj prudce klesl export nejen do samotného Ruska, ale také do většiny zemí Společenství nezávislých států (SNS).
Nová odbytiště se najít nepodařilo
Loni odhadovalo ministerstvo zemědělství ztráty vývozců zemědělských a potravinářských produktů až na 300 milionů korun; ohroženo mělo být 130 pracovních míst. A i když vláda slibovala pomoc, výsledky se podle Večeřové zatím nedostavily. Například se firmám dosud nepodařilo ve větší míře najít nová odbytiště.
„S ohledem na to, že nové trhy hledají všichni, a to zejména ti, kteří jsou na to lépe připraveni a mají nesrovnatelně lepší podmínky podpor než my (Německo, Dánsko, Francie, Polsko), nebude to jednoduché,“ míní Večeřová. Jako příklad úspěšné politiky uvedla Polsko, kde vláda ve spolupráci s producenty dokázala umístit přebytky jablek a dalšího ovoce do asijských zemí.
„Je prakticky vyloučeno umístit zboží na přeplněný evropský trh a na třetí trhy se bez výrazné politické a finanční podpory dostává obtížně,“ dodala mluvčí. Že by si nahrazení ruského trhu vyžádalo masivní investice, souhlasí i Kotrba. „Navíc se o diverzifikaci v současné době pokouší i naše evropská a severoamerická konkurence, která má zpravidla v jiných regionech světa o poznání lepší pozici než firmy české provenience,“ přiznal mluvčí ministerstva průmyslu.
Propouštění lidí v zemědělském a potravinářském sektoru podle komory zatím nenastalo; nemá ani informace o firmách, které by se dostaly do existenčních potíží. „Na druhé straně sekundární cenové dopady ohrožují ekonomiku jak prvovýrobců, tak zpracovatelů a v konečném důsledku při neřešení situace ke snižování zaměstnanosti povedou,“ obává se Večeřová.
Moskva zavedla embargo v reakci na hospodářské sankce západních zemí v bankovní, zbrojní a energetické oblasti, které vstoupily v platnost o několik dní dříve (1. srpna 2014). Opatření měla původně platit jeden rok, obě strany už je ale prodloužily nejméně do roku 2016. Západní státy nicméně avizovaly, že jsou ochotné sankce uvolnit, pokud se podaří naplnit minské dohody.
