Tsipras prý ustoupil a chce přijmout požadavky věřitelů

Řecký premiér Alexis Tsipras údajně ustoupil mezinárodním věřitelům a slíbil jim přijetí takřka všech podmínek další finanční pomoci. Podle listu Financial Times to plyne z dopisu, který šéf řeckého kabinetu v úterý večer zaslal Mezinárodnímu měnovému fondu, Evropské centrální bance a Evropské komisi. Tentýž den Atény také požádaly eurozónu o novou finanční pomoc ve výši 29,1 miliardy eur. První reakce zástupců eurozóny jsou však skeptické, například podle německého ministra financí Schäubleho dopis nepřináší nic nového.

Alexis Tsipras "přijme všechny podmínky věřitelů, které byly na stole o víkendu, jen s několika malými změnami", píše se ve dvoustránkovém dopise, z něhož cituje britský list. Zpráva o ústupu řeckého premiéra okamžitě oživila ceny evropských akcií, dluhopisů zemí eurozóny a také smazala ztráty eura proti ostatním měnám.

Tsiprasův dopis údajně slibuje, že Atény přijmou všechny navrhované změny DPH vyjma zrušení slevy pro řecké ostrovy. V citlivé otázce úspor v důchodovém systému pak řecký premiér pouze žádá, aby postupné prodlužování věku odchodu do penze na 67 let nezačalo hned, ale až v říjnu. Chtěl by zároveň pomaleji rušit příplatek pro nejchudší důchodce. Jeden z řeckých vládních činitelů doplnil, že Atény by rády odložily i škrty ve výdajích na armádu.

"Helénská republika je připravena přijmout tuto dohodu s následujícími dodatky a vyjasněními jako součást prodloužení končícího programu, o který jsme požádali v úterý 30. června, " stojí podle Financial Times v dopisu.

  • „I pro běžné Řeky už přestává být jednání vlády srozumitelné. Původně ze své špatné situace vinili mezinárodní věřitele, teď se ale nálada obrací proti vládě, jejíž poslední kroky jsou pro stále více lidí nečitelné. Premiér Tsipras je ve velmi složité situaci a nedají se vyloučit ani předčasné volby,“ popsal zpravodaj ČT v Řecku Zdeněk Fučík.

Zdroj agentury Reuters z eurozóny existenci dopisu potvrdil. Dodal však, že část návrhů v něm obsažených bude přinejmenším pro některé země eurozóny těžké přijmout. Naznačil zároveň, že se může jednat jen o další řeckou lest. "Je zde stále mnoho nejasností," uvedl zdroj s tím, že třeba o důležité reformě trhu práce se dopis zmiňuje jedinou větou. "Navíc si nemyslím, že ministři eurozóny ještě takovým slibům věří."

"Nepřináší to žádná další vyjasnění," míní spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble, podle něhož seriózní vyjednávání s Aténami v tuto chvíli nemá "žádné opodstatnění". "Řecko musí nejprve ze všeho jasně říci, co chce," prohlásil šéf německé státní kasy.

"Vždy je tu možnost zažádat o nový program"

Dnes v 17:30 budou prostřednictvím telekonference o Řecku jednat ministři financí eurozóny. Na stole mají právě návrh řecké vlády, která v úterý požádala o nový záchranný program na dva roky ve výši 29,1 miliardy eur (794 miliard korun). Euroskupina ale už včera odmítla jako technicky neproveditelné prodloužení záchranného programu, který skončil o půlnoci. Musely by se k tomu totiž vyjádřit parlamenty zemí eurozóny.

"Vždy je tu možnost zažádat o nový program. Řecko je členem eurozóny a na finanční pomoc má nárok. To by ale znamenalo projít si znovu celým tím dlouhým procesem," poznamenal předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Řecko se aktuálně nachází v platební neschopnosti, protože země nesplatila dlužnou částku 1,5 miliardy eur (41 miliard korun) Mezinárodnímu měnovému fondu. Ratingové agentury zatím situaci Řecka jako bankrot nevnímají, protože MMF není soukromým věřitelem. Nezaplacením měnovému fondu se nicméně Řecko stalo první vyspělou ekonomikou v historii této organizace, která včas nesplatila půjčku. Promeškaná splátka Řecka je také největší, jakou kdy některá země včas nevyrovnala.

Vláda premiéra Alexise Tsiprase v neděli rozhodla, že banky zůstanou zavřené až do pondělí 6. července, aby ochránila finanční systém. Omezené jsou i výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Kvůli penzistům, kteří si nemohou vybrat důchody pomocí karet, se nicméně otevře zhruba tisíc bankovních poboček. Už ráno se před nimi tvořily dlouhé fronty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 6 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 7 hhodinami

ÚOHS: Ministerstvo zaplatí pokutu za pochybení v digitalizaci stavebního řízení

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí zaplatit pokutu 200 tisíc korun za to, že tři smlouvy na vytvoření národního geoportálu územního plánování zadalo v jednacím řízení bez uveřejnění, rozhodl pravomocně předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna. Resort nezákonně nevyčkal na dokončení správního řízení, v němž si neúspěšný uchazeč stěžoval na řízení zahájené v téže problematice formou soutěžního dialogu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Česko v prvním pololetí získalo z EU o 24 miliard víc, než odvedlo

Česko získalo letos za první pololetí ze zdrojů Evropské unie o 24 miliard korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly zejména příjmy ze strukturálních fondů a prostředky ze společné zemědělské politiky. Příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU) byly nižší než v minulosti. Loni za první pololetí byla takzvaná čistá pozice Česka vůči EU 33,7 miliardy korun.
před 13 hhodinami

Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.
16. 7. 2025Aktualizováno16. 7. 2025

Musíme zůstat nekompromisní, říká o sankcích proti Rusku Lipavský

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.
16. 7. 2025

Čínské firmy pomáhají Rusku vyrábět útočné drony, ukazují dle Bloombergu dokumenty

Čínští dodavatelé hrají zásadní roli v ruské válce proti Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to potvrzují interní zprávy jednoho z ruských dodavatelů dronů pro tamní armádu, jehož stroje plné čínských komponentů útočí na Ukrajinu. Dokumenty podle Bloombergu ukazují, jak se citlivé technologie dostávají z Číny do Ruska, i když vláda v Pekingu tvrdí, že je nedodává ani jedné straně, a jak dochází k obcházení sankcí.
16. 7. 2025

Kupka a Kolovratník debatovali o budoucnosti vysokorychlostní železnice

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) diskutovali v pořadu Události, komentáře o budoucnosti vysokorychlostní železnice. Shodli se na jejím strategickém významu, lišili se však v pohledu na způsob financování. Kupka prosazuje větší ambice, zapojení soukromých investic a evropské podpory. Kolovratník naopak varoval před růstem státního dluhu.
16. 7. 2025
Načítání...