Praha – PPP projekty, kdy státu pomáhá soukromý kapitál, by podle ministerstva dopravy měly odstartovat už letos. Nejvíce připravená je výstavba zbývajících 32 kilometrů rychlostní silnice R4 směřující z Prahy do Příbrami a dále do Strakonic. Šéf resortu Dan Ťok dnes řekl, že úřad má v plánu zahájit předkvalifikaci pro soukromé koncesionáře do konce tohoto roku, aby napřesrok už spustil standardní výběrové řízení.
Silnici R4 pomůžou postavit soukromé peníze
S PPP, tedy Public Private Partnership, projekty ministerstvo počítá i u dokončení rychlostních silnic R4 a R7 vedoucí z Prahy do Chomutova. Náklady na jejich dostavbu úřad vyčíslil na 7,5 miliardy korun v případě R4 a zhruba devět miliard korun v případě R7. V jejich případě totiž nemůže stát počítat s nějakým větším obnosem peněz z evropských dotací, protože nejde o prioritní transevropské silniční sítě. Jinak je tomu ale například u výstavby železničního spojení mezi Prahou a letištěm. I zde se dříve hovořilo o případném PPP projektu, ale dnes už ministerstvo o využití soukromého kapitálu neuvažuje. Může ji totiž spolufinancovat z evropských peněz, vysvětlil ministr.
Náměstek Tomáš Čočka k tomu dodal, že resort nemá při výstavbě těchto komunikací problém s nedostatkem peněz. Od spolupráce se soukromníky si ale slibuje přidanou hodnotu v podobě rychlejší a kvalitnější výstavby a následně odpovědnější správy hotových komunikací. PPP projekty fungují tak, že namísto státu komunikaci postaví soukromý investor, který následně od státu dostává peníze za to, že ji provozuje a udržuje v chodu.
Pro výstavbu nových úseků 84 kilometrů dlouhé R4 má resort dopravy k dispozici všechna územní rozhodnutí, v současnosti pracuje na výkupu pozemků a dokumentech pro získání stavebních povolení, uvedl náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.
Ve srovnání s tím nemá dosud ještě R7, u které je potřeba dostavit 39 kilometrů, vyřešená všechna územní rozhodnutí. To by se mělo zvládnout do roku 2016.
Janeba: PPP projekty jsou v západní Evropě běžné (zdroj: ČT24)
„V zahraničí je to velice běžný model. V Evropě existují stovky až tisíce projektů. Česká republika je de facto jedním z posledních států Evropy, který nedokázal PPP využít v dopravní infrastruktuře. Máme tady dvě takové vlaštovky, ale v dopravní infrastruktuře se nám to zatím nepodařilo,“ uvedl prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury Tomáš Janeba s tím, že oněmi vlaštovkami jsou parkovací domy v různých českých městech a depo městské hromadné dopravy v Plzni.
Odstartování projektů PPP pomohla i skutečnost, že hlavní tok dotací z EU v roce 2013 skončí. Do té doby je potřeba, aby se stát naučil při výstavbě využívat i jiné prostředky, než je standardní způsob zadávání výstavby, jako je tomu dnes, doplnil Čoček.
O PPP projektech se nemluví poprvé
Už dříve zde bylo několik návrhů na PPP projekt v případě českých silnic a dálnic. Ze všeho ale nakonec sešlo. „Historicky je důvod ten, že se nenašla osoba, dostatečný politický vizionář, který by se myšlenky zhostil a model by prosazoval. Už v roce 2004 tady vzniklo PPP centrum, které mělo za úkol tyto projekty v České republice zahájit. Z mého pohledu zde nebyla politická objednávka na to, aby tady tento model fungoval,“ míní Janeba.
Podle ministerstva ale například u silnice R37 nebo u části jihočeské D3, kde se právě PPP projekt zvažoval, byla hlavním problémem nedostatečná připravenost projektů a v případě D3 rovněž potřeba prioritně čerpat peníze z EU. Prvky PPP má i současný systém na výběr mýtného systému, kdy soukromá společnost postavila na své náklady síť mýtných bran a po předem sjednanou dobu ji pro stát provozuje.