Březnová čísla nezaměstnanosti si oproti únoru polepšila o tři desetiny procentního bodu a podle Úřadu práce klesla na 7,2 procenta. Bez práce je tak skoro o 23 tisíc lidí méně než v únoru, počet volných míst stoupl zhruba o sedm tisíc. Pokles nezaměstnanosti ovlivnil mimo jiné i začátek sezonních prací, které by ji měly ovlivňovat i v dalších měsících. Vedle toho se během března podle Českého statistického úřadu po měsících hnula inflace, která se zvedla na 0,2 procenta.
„Situaci na trhu práce ovlivňuje rozjezd sezonních prací především ve stavebnictví a zemědělství, dále pak v lesnictví, těžbě, potravinářství či turistickém ruchu,“ uvedla Kateřina Sadílková, která je pověřena řízením Úřadu práce ČR. A s následujícími jarními a letními měsíci budou zaměstnavatelé nabírat ještě další pracovníky. Úřad práce se tak domnívá, že nezaměstnanost bude dál klesat.
„Míra nezaměstnanosti tak pokračuje na začátku roku v klesajícím trendu, který je letos díky teplejší zimě a příznivě se vyvíjející ekonomické aktivitě rychlejší, než byl v minulých letech,“ uvedl hlavní analytik ING Jakub Seidler, podle něhož letošní vývoj nezaměstnanosti zatím kopíruje vývoj v roce 2011, ve kterém dosáhla celková nezaměstnanost 6,7 procenta. Nicméně, jak upozornil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek, za nízkými čísly nestojí pouze sezonní práce. „Pokles je trendový a souvisí s hospodářským růstem, který je v české ekonomice patrný již od poloviny roku 2013,“ uvedl.
V březnu ubylo nezaměstnaných ve všech 77 regionech. Nejvíce pak v okresech Jindřichův Hradec (o 10,3 procenta), Klatovy (o 10,2 procenta) a Chrudim (o 9,7 procenta). Zaměstnavatelé nejvíce přijímali řidiče nákladních automobilů, autobusů a tramvají, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře a nástrojáře, montážní dělníky a pracovníky ostrahy. Mezi Čechy proto roste podle Úřadu práce také zájem o změnu oboru. „Musím říct, že jsme zaznamenali enormní zájem o rekvalifikace. Podaných žádostí bylo jen loni asi 4500,“ říká Věra Prokopová, vedoucí referátu zprostředkování a poradenství na Úřadu práce ČR.
„Ale zaměstnavatelé jsou pouze mírně optimističtí, protože i nadále s obavami hledí na vývoj v eurozóně, především kvůli situaci týkající se Řecka, a jsou také opatrní kvůli pokračující krizi na Ukrajině, která se jich týká,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR a ředitel Aspen Institute Praha.
- I v březnu zůstala nejvyšší nezaměstnanost v Ústeckém kraji, konkrétně 10,4 procenta.
- Nejméně nezaměstnaných je pak v Praze, kde jich je 5 procent.
- Pokud jde o jednotlivé okresy, nejnižší nezaměstnanost byla tradičně v Praze-východ, kde činila 3,2 procenta. Na druhém místě byly shodně Rychnovsko a Mladoboleslavsko s 4,1 procenta.
- Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykázalo opět Bruntálsko, a to 12,9 procenta, následovalo Mostecko s 12,7 procenta.
- Na jedno volné pracovní místo připadá 6,9 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Bruntál (33,4), Ústí nad Labem (25,4), Karviná (25,2), Most (23,9), Jeseník a Chomutov (23).
David Marek, hlavní ekonom Deloitte, upozornil na to, že český trh je na tom dobře i ve srovnání s ostatními státy Evropské unie. „Nižší mírou nezaměstnanosti se mohou pochlubit pouze Německo a Rakousko. Bude-li se situace v české ekonomice dále zlepšovat, mohla by se Česká republika vyrovnat Rakousku ho i předstihnout,“ uvedl.
Před rokem v březnu byla míra nezaměstnanosti 8,3 procenta, bez práce bylo o 83 tisíc lidí více než letos.
Některé profese na trhu úplně chybí. Jsou ale dostatečně zaplacené?
"Zatímco klesá nezaměstnanost, ale stále ještě je přes půl milionu nezaměstnaných, tak na trhu existují volná pracovní místa, která se zaměstnavatelům nedaří obsadit. To je opravdu dlouhodobý strukturální problém České republiky, na který jako Svaz průmyslu často upozorňujeme. Je to způsobeno tím, že nabídka vzdělávacího systému neodpovídá poptávce ze strany zaměstnavatelů. V tuto chvíli na trhu stále schází jak nízko kvalifikovaná pracovní síla, tak bohužel i ta vysoce kvalifikovaná. Podnikům chybí nástrojáři, obráběči a zároveň také absolventi vysokých technických škol, které by ty firmy rády využily pro svůj vývoj a výzkum," říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Analytik LMC Tomáš Ervín Dobrovský ale poukazuje na druhou stránku mince, kdy u těchto profesí, které na trhu nejpalčivěji chybí, není často adekvátní ohodnocení. „Pokud firmy velmi poptávají konstruktéry, strojní inženýry a přitom jim nabízejí nástupní mzdy jenom lehce nad celostátním průměrem, tak to asi není úplně v pořádku a možná je tam nějaký prostor pro to, aby zaměstnavatelé dokázali lépe na ty zájemce cílit,“ uvedl s tím, že firmy si musejí uvědomit, že neoslovují pouze nezaměstnané, ale i lidi, kteří práci mají a k její změně potřebují nějakou motivaci.
To potvrzuje i předseda ČMKOS Josef Středula. „Jestliže máte někde nabídku strojařské profese, která je ohodnocena 37 tisíci korunami hrubého měsíčně pro dělnickou profesi a v jiném regionu jí máte za 14 tisíc hrubého, tak tam ta motivace je už i o těch financích,“ říká.
Podle zprávy, kterou pro ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovala společnost Trexima, se v roce 2014 platy například strojírenských dělníků pohybovaly kolem 23,5 tisíce korun hrubého. Konstruktéři s vysokoškolským diplomem pak měli na výplatní pásce v průměru zhruba 35 tisíc hrubého. Na kompletní výsledky za rok 2015 se můžete podívat ZDE.
Inflace se po třech měsících hnula z místa
Spotřebitelské ceny se v březnu v meziročním srovnání přehouply z hodnoty 0,1 procenta, na které se držely tři měsíce, na 0,2 procenta. Na růstu se podepsalo hlavně zdražení alkoholu a tabáku. Oproti únoru se ceny zvýšily o 0,1 procenta kvůli vyšším cenám pohonných hmot. „ČR zůstává i nadále nízkoinflační ekonomikou. Viditelný nárůst cen vidíme pouze u cigaret a alkoholu a především u oblečení a obuvi, kde se v důsledku závislosti na dovozech stále ještě projevuje vliv slabé koruny,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
- „Ze spotřebitelského hlediska to může být vnímané pozitivně, protože inflace nebude ukrajovat z růstu mezd. Jinými slovy, platy porostou a ceny ne,“ říká analytik Home Credit Michal Kozub.
A že by se podobný vývoj inflace měl udržet i v dalších měsících, si myslí také hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. „To ale neznamená, že Česká národní banka vypustí ze svých měnově-politických vyjádření možnost dalšího zásahu v podobě posunutí kurzového závazku na slabší úroveň koruny vůči euru,“ uvedl Kovanda s tím, že zesílení škodlivých deflačních tlaků stále ještě neskončilo. Podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského ale březnová inflace nezavdává důvod k tomu, aby centrální bankéři opět oslabili korunu.
Více Čechů míří za prací do zahraničí
Přibývá Čechů, kteří se kvůli práci stěhují do zahraničí, vloni jich bylo zhruba sto deset tisíc. Nejvíce jich zamířilo do Velké Británie (37 100), Německa (31 753), Rakouska (12 742), Švýcarska (6 219) a Itálie (5 561).
Zdroj: EURES
V porovnání s únorem se na spotřebitelských cenách podepsaly pohonné hmoty, které po čtyřech měsících výrazného zlevňování zdražily o 4,4 procenta. Oproti předchozímu únoru stouply v březnu i ceny tabákových výrobků, oděvů a obuvi. Z potravin zdražily ovoce, těstoviny, vejce a čokoláda, naproti tomu vepřové, mléko, cukr a jogurty zlevnily. Snížily se i ceny dovolených a zlevnil alkohol.
I když bude inflace letos hlavně kvůli cenám pohonných hmot na velmi nízké úrovni, vyhne se podle hlavního analytika ING Jakuba Seidlera záporným hodnotám. Dočasnou deflaci přitom na počátku roku analytici očekávali. „Celková inflace by se v tomto roce měla pohybovat ve výši 0,4 procenta, tedy na stejné úrovni jako v minulém roce,“ odhadl.
Co oproti loňsku zdražilo a co zlevnilo
- Ceny alkoholických nápojů a tabáku vzrostly meziročně o 8,4 procenta. Meziroční inflaci ovlivnily i ceny za bydlení, kde stouply ceny zemního plynu o 4,5 procenta, vodného o 3,4 procenta, stočného o 2,8 procenta, čistého nájemného o 0,9 procenta a tepla o 1,2 procenta.
- Elektřina byla meziročně levnější. Dál zlevňovala doprava, potraviny a nealkoholické nápoje. Klesly i ceny za poštu a telekomunikace a kvůli zrušení regulačních poplatků od ledna 2015 i ceny v oddíle zdraví.
- Ceny zboží se úhrnem snížily o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb byly vyšší o 0,7 procenta.
Zdroj: Český statistický úřad
