Praha – Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) bude při jednání vlády prosazovat variantu, která kromě prolomení limitů na dole Bílina počítá i s částečnou úpravou limitů na dole ČSA. Tato varianta počítá se zbouráním asi 170 domů v Horním Jiřetíně. Proti se ale postavil premiér Bohuslav Sobotka i vicepremiér Andrej Babiš. Za úplné prolomení těžebních limitů demonstrovalo před ministerstvem průmyslu a obchodu několik set horníků převážně ze společnosti Severní energetická, která vlastní důl ČSA.
Mládek uvedl, že jako ministr musí brát v úvahu nejen potřeby energetiky a teplárenství, ale i možné dopady na zaměstnanost, sociální stabilitu regionu a lidské aspekty rozhodnutí. „Za svou osobu vnímám po vyhodnocení všech aspektů jako optimální řešení variantu rozšíření limitů na dole Bílina a částečného rozšíření i na dole ČSA. Jedná se o možnost, která by s sebou nesla nutnost zbourání omezeného počtu domů v Horním Jiřetíně, znamenala by však zachování téměř současné úrovně zaměstnanosti na obou lokalitách a rovněž zachování a prodloužení alespoň částečné soběstačnosti státu v energetických surovinových zdrojích,“ sdělil Mládek.
Proti bourání se postavili Sobotka, Babiš, Bělobrádek i Kalousek
Předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že by se měla podporovat varianta, která nebude znamenat žádné bourání domů. „Domnívám se, že bychom měli podpořit takové prolomení limitů, které nebude znamenat zásah do lidského osídlení. Tedy nebude znamenat boření částí vesnic nebo měst, ale současně nám umožní, abychom měli dostatek uhlí zejména pro teplárenství. Naším cílem je, abychom na jaře schválili celou aktualizaci energetické koncepce a abychom mohli rozhodnout o budoucnosti jaderných zdrojů v ČR,“ řekl Sobotka.
Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) odmítá jakékoliv prolomení těžebních limitů. Podle něj to není potřeba, protože většina uhlí se v Česku mění na elektřinu, která se vyváží. „Nevidím důvod něco prolamovat. Pokud nám nikdo nevysvětlí, proč se naše uhlí mění na elektřinu, která se vyváží do Německa, tak my jako hnutí s tím budeme mít problém a nebudeme s tím souhlasit,“ uvedl. Podle něj není nutné povolit těžbu ani v dole Bílina, který patří státnímu podniku ČEZ. Proti takovému prolomení, které by znamenalo bourání domů v Horním Jiřetíně, je i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
4 možné varianty dalšího osudu těžebních limitů
- Ponechání limitů v současném rozsahu
- Částečná úprava limitů na dole Bílina
- Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA
- Úplné prolomení limitů
Mládek dnes zopakoval, že vládě předloží všechny čtyři varianty toho, jak s limity dále nakládat. Kromě jím preferovaného řešení je ve hře ještě úplné zachování nebo naopak úplné prolomení limitů a také varianta, která by limity prolomila jen na dole Bílina, kde nejsou žádná lidská sídla. Minulý pátek řekl, že koaliční partneři ANO a KDU-ČSL podle jeho informací prosazují variantu s úpravou limitů pouze na dole Bílina, která nezasáhne do obydlených obcí. Uvedl, že je ale důležité, aby strany koalice řekly svůj postoj oficiálně. Do této chvíle se tomu tak nestalo.
Proti jakémukoliv prolomení se také staví ekologické organizace a představitelé Litvínova a Horního Jiřetína. Shromáždění proti prolomení limitů, které se v Horním Jiřetíně konalo ve středu se zúčastnilo podle odhadů policie zhruba 250 lidí. Starostu Horního Jiřetína Vladimíra Buřta (Strana zelených) vyjádření ministra nepřekvapilo, žádné protesty svolávat ve městě zatím kvůli tomu nebude.
Proti prolomení limitů se staví i vědci, podle kterých těžba zvýšila v severních Čechách nemocnost a úmrtnost obyvatel a zpomalila vývoj dětí. Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR doporučuje zachovat limity na severu Čech nejméně po následující dvě desetiletí. Kraj se podle ní dosud nevzpamatoval ze znečištěného životního prostředí a vnuceného způsobu života po předchozí těžbě. Stát by prý měl v regionu podporovat pracovní příležitosti v jiných oborech podnikání.
Horníci demonstrovali proti limitům a pro těžbu
Před ministerstvem průmyslu v Praze demonstrovalo podle odhadu policie asi 600 až 700 horníků za úplné prolomení těžebních limitů na severu Čech. Horníci odmítli částečné prolomení těžebních limitů navrhované Mládkem. Odboráři naznačili, že budou další demonstrace. Horníci před ministerstvo dorazili s transparenty s nápisy „Mládek, vrah horníků“, „Uhlí zaměstnává a hřeje, a co ty, vládo“, „Zelená pověra domov nezahřeje“ nebo „Uhlí hřeje milion domácností“.
Podle odborářů přijeli horníci na demonstraci deseti autobusy ze severních Čech a jedním z Ostravska. Podle Mladé fronty DNES odborářům autobusy, jídlo a pití na cestu společně s odbory zaplatí majitel dolu ČSA, společnost Severní energetická, která také účast na demonstraci započítá jako odpracovanou směnu. „My jako odbory to pořádáme, takže těm horníkům dáme svačinu, dáme jim pití. Autobusy nám nikdo jako sponzorský dar nedal, ty musíme zaplatit. Od toho vybíráme členské příspěvky,“ řekl ale místopředseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jaromír Franta. Některé deníky mimochodem dnes otiskly celostránkové inzeráty, kterými Severní energetická demonstraci prezentuje jako boj za zachování spolehlivého zdroje energie a levného tepla.
Kvůli těžbě uhlí zmizely z mapy desítky severočeských obcí
Těžbě hnědého uhlí musela ustoupit řada severočeských obcí a jejich částí. Podle údajů ekologické organizace Greenpeace bylo v severních Čechách kvůli velkolomům zbouráno 82 měst a obcí. Internetové databáze Zanikleobce.cz obsahuje záznamy o 71 zcela nebo částečně zničených samostatných obcích; nejvíce jich bylo na Mostecku.
Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Dolní Jiřetín, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk a další. Jako poslední obec zanikly počátkem 90. let Libkovice na Mostecku. O likvidaci vesnice se zhruba 800 obyvateli bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991 a přes masivní protesty obyvatel a ekologů se po obci do tří let prakticky slehla zem. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Smutným paradoxem je, že uhlí pod obcí nakonec zůstalo v zemi. Podle Petra Holuba z Hnutí Duha se totiž ukázalo, že těžba by byla nerentabilní.
Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun uhlí. O likvidaci starého Mostu rozhodla vláda na jaře 1964 a už o tři roky později začala demolice. Úplná likvidace byla ukončena na podzim 1982 odstřelem Městského divadla. Z památek byl zachráněn pouze gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl v roce 1975 přesunut po kolejích o 841 metrů. Těžba v pilíři města Most byla ukončena na přelomu let 1990-1991; vytěženo bylo skoro 90 milionů tun uhlí.
Omezení těžby schválila vláda v roce 1991 a potvrdila v roce 2008
Územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly stanoveny usnesením vlády premiéra Petra Pitharta v roce 1991. Limity zaručily městům a obcím, pod nimiž leží uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány, a jako těžbou nepřekročitelné linie mají chránit i zbytky přírody i dopravní a technické infrastruktury severočeské hnědouhelné pánve.
Limity se podle nařízení vlády Petra Pitharta z 30. října 1991 týkají tehdejších lomů Merkur, Březno a Libouš jižně od Chomutova (nyní lom Nástup Tušimice Severočeských dolů), Šverma a Vršany západně od Mostu (nyní Vršanská uhelná z Czech Coal Group), lomu ČSA mezi Litvínovem a Jirkovem (nyní Severní energetická), lomu Ležáky severně od Mostu (v rekultivaci - jezero Most), lomu Bílina západně od Bíliny (nyní Severočeské doly) a lomu Chabařovice západně od Ústí nad Labem (v rekultivaci - jezero Milada) a několika výsypek. V roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS) toto usnesení potvrdila s tím, že upravila linie lomu Bílina.
Podle údajů z publikace České geologické služby z roku 2012 skončí v případě zachování limitů těžba uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi kolem roku 2045. Naopak v případě zrušení veškerých limitů by bylo možné prodloužit těžbu až za hranici 21. století. Autoři knihy přitom vycházeli z odhadu, že za hranicemi limitů je kolem 900 milionů tun vytěžitelného uhlí. Podle loňského vyjádření analytika Petra Hlinomaze z BH Securities je u hnědého uhlí patrné, jak některé z dolů narážejí na těžební limity. Platí to především o dole ČSA ze společnosti Severní energetická (dříve Litvínovská uhelná). Těžebními limity nejsou podle Hlinomaze zatím omezeny Severočeské doly ze skupiny ČEZ a Vršanská uhelná (Czech Coal), která disponuje zásobami s nejdelší životností v rámci stávajících územních limitů.
V současnosti se jedná především o prolomení limitů Dolu Bílina (Severočeské doly), kde si to nevyžádá zásah do lidských sídel. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) se prolomení limitů dlouhodobě připravuje ve spolupráci a shodě s okolními obcemi.
Zrušení limitů Dolu ČSA by postihlo především město Horní Jiřetín a jeho místní část Černice. Hrana těžební jámy by se též dostala jen několik set metrů od okraje Litvínova. Obyvatelé Horního Jiřetína a Černic v roce 2005 odmítli rozšíření těžby v referendu. V prosinci 2006 vypsalo referendum na toto téma i město Litvínov. Také v něm se obyvatelé vyslovili pro zachování limitů, ale hlasování nebylo kvůli nízké účasti platné. Podle ministra Mládka připadají v úvahu dvě varianty - zachování limitů, nebo jejich částečné prolomení s nutností zbourat jižní část Horního Jiřetína. Odbory požadují plné prolomení limitů. Případný postup těžby by se přímo dotkl i obyvatel Litvínova, Lomu a Mariánských Radčic, tyto obce by se ocitly na okraji velkolomů odříznuté od okolí. Na zásobách uhlí stojí i areál petrochemické, rafinérské a agrochemické výroby společnosti Unipetrol RPA; případná likvidace areálu by se dotkla tisíců zde zaměstnaných lidí.
Proti zrušení limitů vystupuje řada ekologických organizací a představitelé Litvínova a Horního Jiřetína. Pokud by se těžební limity prolomily, přišly by podle hnutí Greenpeace o své domovy minimálně 2 000 lidí v Horním Jiřetíně a Černících. Dalších 28 měst a obcí by ztratilo ochranu před rozšiřováním a ohroženo by bylo zdraví až 27 tisíc obyvatel Litvínova.
O prolomení limitů usilují především těžební společnosti (Severočeské doly, Severní energetická) a hornické odbory. Podle ministra Mládka by prolomení limitů Dolu Bílina zajistilo práci pro další generaci lidí v letech 2030 až 2055 a navíc teplo pro čtyři miliony lidí závislých na centrálních výtopnách. Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl už dříve řekl, že prolomení limitů pro lom ČSA by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022. Pro zrušení limitů se při návštěvě Ústeckého kraje koncem října 2013 vyslovil prezident Miloš Zeman. Podle něj by bez prolomení limitů mohlo přijít o práci až 8 500 lidí. Rozšíření dobývacího prostoru by navíc podle hlavy státu snížilo energetickou závislost Česka na ostatních zemích.
Doly, které chtějí za limity, patří ČEZu a známým finančníkům
Doly Bílina ležící západně od Bíliny na hranicích okresů Most a Teplice patří do společnosti Severočeské doly, a.s., (SD) která je součástí koncernu státem ovládané energetické společnosti ČEZ. Lom ČSA byl po roce 1989 začleněn do společnosti Mostecká uhelná společnost (MUS), která následně prošla kontroverzní privatizací. MUS se stala součástí skupiny Czech Coal, která ji v roce 2008 rozdělila do tří sesterských firem (Litvínovská uhelná, Vršanská uhelná a zbytková MUS). Nyní v lomu ČSA těží společnost Severní energetická (dříve Litvínovská uhelná), která vznikla v roce 2008 oddělením ze skupiny Czech Coal, a jejíž spoluvlastníky jsou finančníci Pavel Tykač a Jan Dienstl a Tomáš Fohler.
Doly Bílina jsou producentem nízko sirnatého tříděného a energetického uhlí. Těží se povrchově, uhlí je přepravováno dálkovou pásovou dopravou do Úpravny uhlí Ledvice. Povrchový lom Bílina se svou hloubkou přes 200 m je nejhlubším dolem v mostecké pánvi. Nejnižší bod dna dolu je mírně pod úrovní hladiny Baltského moře. Uhelná sloj těžená na ložisku má mocnost od 25 do 35 metrů, místy byla nejkvalitnější část sloje znehodnocena historickou těžbou hlubinnými doly.
Roční těžba se pohybuje na hranici 10 milionů tun uhlí. Při předpokládaných ročních těžbách uhlí v příštích obdobích ve výši 10 milionů tun by podle Severočeských dolů byla těžba lomu ukončena ve stávajících hranicích daných limity kolem roku 2035. Prolomení limitů by údajně vedlo k prodloužení životnosti tohoto dolu až do let 2050-2055. Zvažovaná těžba za limity se netýká žádného obydleného území s obcemi, na jejichž katastrech by ke korekci limitu došlo, společnost již uzavřela smlouvy, které korekci limitu umožňují. Za limity jsou odhadované zásoby asi 100 milionů tun uhlí.
Lom ČSA leží jižně od Litvínova na úpatí Krušných hor směrem k Jirkovu a disponuje vysoce výhřevným hnědým uhlím vhodným pro teplárny. Těží se povrchově, uhlí je přepravováno dálkovou pásovou dopravou do Úpravny uhlí Komořany. Lom se na svém severním okraji dostal do složitých báňsko-geologických a ekologických podmínek při úpatí Krušných hor, což si vyžádalo řadu nákladných technických řešení. Lomu padlo za oběť několik obcí, zastavil se nedaleko od přírodní rezervace Jezerka a zámku Jezeří, jejichž likvidace byla shledána za nepřijatelnou.
Historicky nejvyšší těžby 9,8 milionu tun uhlí dosáhl lom v roce 1989. V posledních letech se těžilo kolem čtyř milionů tun uhlí ročně, nyní by to vzhledem k útlumu těžby mělo být jen 2,5 milionu tun. V současných hranicích je důl takřka vytěžen, těží se v útlumu. Podle Severní energetické hrozí, že po roce 2022 bude nutné těžbu v této lokalitě zastavit. Loni Severní energetická získala od báňského úřadu povolení k těžbě hnědého uhlí v bočních svazích lomu ČSA, čímž získala přístup zhruba k milionu tun uhlí. Těžba hlubinným způsobem zde potrvá zhruba pět let.
Za limity se nachází 750 milionů tun hnědého uhlí, největší hnědouhelné ložisko v ČR. Podle spolumajitele Severní energetické Jana Dienstla by prolomení limitů pro lom ČSA umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Zásoby uhlí sahají mimo jiné pod obce Horní Jiřetín a Černice a také pod rozlehlý areál chemických závodů Chempark v Záluží ze skupiny Unipetrol, který je největším chemickým areálem v ČR.
