Průměrná cena Naturalu 95 klesla pod 30 korun. Poprvé za pět let

Ceny pohonných hmot pokračují ve strmém pádu, který začal už loni v říjnu. Způsobily ho klesající ceny ropy; jen za loňský rok pohohonné hmoty zlevnily o více než čtyři koruny. Ještě před rokem přitom stál litru benzinu nebo nafty přes 36 korun.

Podle analytika společnosti Colosseum Borise Tomčiaka budou pohonné hmoty u českých pump zlevňovat i nadále. „V nejbližším týdnu očekáváme další snížení cen benzinu a nafty na českých čerpacích stanicích o 20 až 30 haléřů,“ předpověděl Tomčiak. Dodal, že cena nafty bude nadále převyšovat cenu benzinu, což je pro zimní sezonu typické.

Nejlevněji natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, litr Naturalu 95 tam stojí průměrně 29,06 Kč, za naftu se platí 29,24 Kč. Naopak nejdražší pohonné hmoty zůstávají tradičně v Praze. Natural 95 se v hlavním městě prodává průměrně za 31,88 Kč, nafta stojí 31,93 Kč.

Nižší ceny pohonných hmot lákají řidiče, aby více tankovali. Podle odhadu Václava Louly z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu zaznamenali tuzemští pumpaři v posledních dvou měsících loňského roku meziročně sedmi- až osmiprocentní nárůst prodejů. „Poptávka stoupla jako souhrn vícero faktorů. Šlo zejména o nárůst ekonomiky a nízké ceny pohonných hmot ve vazbě na ropu,“ řekl Loula.

Pokles cen pohonných hmot si pochvalují domácnosti i firmy. Například přepravní společnost Martina Berky vlastní pět autobusů – oproti minulému roku na pohonných hmotách ušetří v průměru 30 000 korun měsíčně. Zlevňovat ale neplánuje, protože kvůli velké konkurenci stále jezdí za ceny, které platily už v roce 2007. A tehdy byl benzin ještě o tři koruny levnější.

Na Slovensku jsou pohonné hmoty drahé

Úplně opačná situace je na sousedním Slovensku, kde řidiči tankují skoro nejdráž z celé Evropské unie. Natural 95 tam stojí v přepočtu 35 korun, nafta 33. Řidiči proto často tankují za hranicemi – na nejbližší rakouskou benzinku se dá z Bratislavy dojet za deset minut. Některým se ale vyplatí jet třeba na čerpací stanici do Polska nebo Maďarska i víc než 60 kilometrů. Slovenské pumpy tak zejí prázdnotou.

Vláda premiéra Roberta Fica chce ceny řešit se Slovnaftem, který dominuje velkoobchodu a spadá pod něj rovněž 27 procent všech čerpacích stanic v zemi. Firma se brání, že za drahé pohonné hmoty nemůže. „V porovnání například s ČR tvoří na Slovensku větší část celkové ceny daně a další administrativní poplatky,“ uvedl mluvčí Slovnaftu Anton Molnár.

Prodejci pohonných hmot tvrdí, že jejich marže z jednoho litru činí jen pár haléřů a pokud vláda chce, aby lidé zase tankovali doma, má snížit spotřební daň. Stejná debata se znovu otevřela i v tuzemsku. Převažuje ale názor, že ztráty z nižší daně by státní rozpočet nedohnal, ani kdyby řidiči začali častěji tankovat.