„Ve chvíli, kdy v okruhu dvaceti, třiceti kilometrů nemáte nikoho, koho můžete zaměstnat, potřebujete si zajistit někoho, kdo je ve vzdálenosti větší. Pro takového člověka už ale třeba ta práce nebude tak zajímavá, když vydá příliš mnoho peněz na dopravu do místa práce,“ obhajuje nutnost změny zákona Jan Hladký z advokátní kanceláře Havel a Holásek, která návrh připravila.
Úleva by mohla být i bez změny zákona
Paradoxem je, že podle ministerstva financí by se podobná úleva dala uplatňovat i bez změny zákona, znemožňuje to ale administrativní šiml a neznalost některých úředníků. Současný zákon totiž umožňuje, aby podnikatelé uplatňovali potřebnou daňovou slevu jako náklad na zajištění a udržení příjmů, v praxi to ale příliš nefunguje.
„Ministerstvo financí vám řekne, že to rozhodně náklad na zajištění a udržení příjmů je. Když potom půjdete k lokálnímu finančnímu úřadu, tak úředníci nevědí, co s tím mají dělat a řeknou vám, že to z daňového přiznání vyškrtnou,“ popisuje zapeklitou situaci Hladký.
Daňová úleva by byla přínosná i pro stát
Kdyby stát začal daňovou úlevu na dopravu zaměstnanců důsledně uplatňovat, bylo by to ve svém důsledku přínosné i pro státní kasu. Státní rozpočet by sice musel počítat s výdaji v rozmezí 1 až 2 miliard korun, peníze by se mu ale podle odborníků brzy vrátily. „Vzhledem k tomu, jak může snížení míry nezaměstnanosti pomoci státnímu rozpočtu snížením sociálních dávek a vyšším výběrem daní, je ta ztráta spíše hypotetická,“ konstatoval Hladký.
Zmíněný přínos si uvědomuje i ministerstvo financí a podle náměstka Petra Chrenka nemá k navrhované změně žádné podstatné námitky. Úleva by se proto mohla objevit v novém zákonu o dani z příjmu, který by měl podle ministerstva začít platit v lednu 2010.
