Peking - Rok 2008 byl do značné míry rokem Číny, která v létě zaznamenala dva historické úspěchy. Nejenže uspořádala pompézní olympijské hry, jež demonstrovaly obrovský vzestup země, která ještě před 30 lety patřila k nejchudším zemím světa, ale zároveň se také už koncem července stala světovou jedničkou v počtu uživatelů internetu. Právě kontrast mezi tradicí a modernitou je pro současnou Čínu charakteristický. Kudy se bude ubírat dynamicky se rozvíjející ekonomika plná ohromných rozporů v roce 2009? Mnozí experti tvrdí, že udržet růst a stabilitu v nejlidnatější zemi světa je jedním z klíčů boje proti světové hospodářské krizi.
Před třiceti lety potvrdilo třetí plenární zasedání ÚV KS Číny program hospodářských a politických reforem Teng Siao-pchinga. Rozvrácená ekonomika na pokraji kolapsu se tak vydala cestou politiky reforem a otevřenosti a po třicet let vykazovala v průměru dvouciferný hospodářský růst. Díky tržní liberalizaci je dnes čínská ekonomika čtvrtou největší na světě; podle parity kupní síly je dokonce druhou největší, hned za Spojenými státy.
Přestože se v zemi formuje střední třída, čínský venkov zůstává chudý. Ve vnitrozemských provinciích se nachází více než 100 milionů osob, jejichž denní výdaje se pohybují pod úrovní jednoho amerického dolaru. To je údaj považovaný mezinárodními organizacemi za hranici extrémní chudoby.
Do tohoto nerovnoměrného a nesmírně dynamického hospodářského rozvoje zasahuje posledních několik měsíců světová finanční krize. Ekonomický růst tažený exportem a zahraničními investicemi klesl pod 10 procent a ve straně i mezi ekonomy se objevily obavy z budoucího vývoje.
V listopadu se meziročně snížil vývoz i dovoz, což zaskočilo i renomované analytiky. Světová banka odhaduje, že čínská ekonomika příští rok zpomalí tempo růstu na 7,5 procenta, týdeník Economist ale upozorňuje, že při nižším růstu než osm procent už by Čínu opět mohly potkat sociální nepokoje, zejména pokud by se továrny v exportních provinciích rozhodly propouštět.
Vláda už se v jižních vývozních provinciích rozhodla zasáhnout. Státní rada přikázala místním politikům zvýšit výdaje na infrastrukturu a sociální zabezpečení. Podrobnosti plánu zatím vládní zdroje ani čínská média nezveřejnily, vláda si od něj ale slibuje povzbuzení domácí poptávky, která by měla substituovat klesající zahraniční.
Jelikož export tvoří více než třetinu čínského HDP, pokles vnějšího obchodu by pro ekonomiku Číny byl vážným ohrožením. Začátkem prosince se čínští představitelé dohodli s ministrem financí USA Henry Paulsonem, že poskytnou půjčky ve výši 20 miliard dolarů na podporu financování světového obchodu.
Krize pomohla Číně alespoň od jednoho dřívějšího neduhu. Podle revidovaných údajů za listopad klesla tamní inflace na 2,4 procenta, očekávala se přitom procenta tři. Čínské centrální bance se tak podle analytiků otevřel prostor ke snížení úrokových sazeb a podpoře růstu. „Vláda bude ve snižování úrokových sazeb mnohem odhodlanější,“ reagoval ekonom šanghajské společnosti Huabao Trust.
Pokud se Číně podaří mobilizovat domácí poptávku, udržet na uzdě nezaměstnanost a vydrží její kritizovaný bankovní sektor, mohla by v následujícím roce zůstat tahounem světového hospodářství. Snaha o resuscitaci exportu by z Číny měla učinit aktivního hráče v jednáních Světové obchodní organizace.
