Praha - Výkyvy počasí, včetně extrémních mrazů, dopadají i na ekonomiku. Dva dny tuhé zimy statistická čísla nijak výrazně neovlivní, pár týdnů s teplotami hluboko pod nulou po sobě už ale ano. Mrazivý leden, kdy teploty padají mnohdy i pod dvacet stupňů pod bod mrazu, tak může mít své vítěze i poražené.
Tuhá zima nedělá radost jen vlekařům, provozovatelům občerstvení a majitelům hotelů v zimních střediscích. Profitují z ní také teplárny a energetické firmy. Dobrou zprávou jsou mrazy třeba pro společnost ČEZ. „Samozřejmě chladné počasí přináší zvýšenou spotřebu, takže obrazně řečeno radost nám to přináší. Každý jeden stupeň přidá zhruba půl procenta ke spotřebě,“ přiznává mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
Podobně mluví i zástupci plynárenských firem. Zatímco v létě spotřeba plynu klesá na deset milionů kubíků, v těchto dnech šplhá i nad 50 milionů. „Obecně se dá říct, že když už teplota dosáhne minus deseti stupňů a klesá stále níž, tak potom už spotřeba víc neroste,“ vysvětluje Jan Nehoda z RWE Transgas.
Domácnosti si připlatí
Poraženými jsou v tomto případě domácnosti, které poznají vyšší spotřebu na svých účtech. Sněžení a mráz je však znát třeba i v účetnictví pražského letiště. Čištění ranvejí totiž není zadarmo.
Kruté mrazy netěší ani stavební firmy. Například studená zima roku 2006 se projevila v nízkých číslech stavební výroby. Naopak v teplých měsících počátku roku 2007 prudce rostla.
Dopady současné vlny studeného počasí ale blednou ve srovnání s rekordními mrazy, které postihly české země počátkem roku 1929. Tehdy byly katastrofální, prakticky zcela se rozpadlo zásobování uhlím a velké škody napáchaly mrazy na ovocných stromech nebo na síti vodovodů.
