Praha - V Senátu se dnes bouřlivě diskutovalo o problémech českých exportérů, kteří stále obtížněji umisťují své výrobky na zahraničních trzích. Svědčí o tom oficiální statistiky, podle nichž se v říjnu vývoz propadl o více než 10 procent, v listopadu pak o téměř 18 procent. Debata se pochopitelně stočila na stanovení termínu zavedení jednotné evropské měny, od které si sami exportéři i někteří odborníci slibují, že jim jejich problémy pomůže vyřešit. Stínový ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Milan Urban ovšem varuje, že vhodnou dobu pro přijetí eura jsme už zřejmě propásli.
V Senátu se diskutovalo o problémech exportérů, euro je prý nevyřeší
Nutnost zavedení společné měny v Senátu vyzdvihoval například předseda Mezinárodní obchodní komory v ČR Jaromír Drábek. Avšak ostře mu oponoval člen bankovní rady České národní banky Vladimír Tomšík, který tvrdil, že do eurozóny není třeba spěchat, protože členství v ní není lékem na všechny hospodářské problémy. Upozornil, že s propadem ekonomiky se v důsledku finanční krize potýká celá řada zemí, kde se už eurem platí.
"ČR již datum přijetí eura stanoveno měla, ale stejně jeho stanovení ke
stabilizaci ekonomiky nevedlo," upozornil Tomšík. Původní termín přijetí
evropské měny na rok 2009, respektive 2010, stanovil bývalý
sociálnědemokratický ministr financí Bohuslav Sobotka.
Vstup Davida Borka ze Senátu (zdroj: ČT24)
I Topolánek je k euru skeptický, sází na podporu exportu
Tradičně skeptický je k účinku přijetí jednotné evropské měny také premiér Mirek Topolánek (ODS). „Přijetí eura není samospasitelný nástroj,“ zdůraznil. Přesto chce vývozcům s pronikáním na zahraniční trhy pomoci. Připomněl, že chce například zpřístupnit úvěry České exportní banky (ČEB) nebo zvýhodnit pojištění od Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Celková státní podpora vývozu by se díky tomu měla pohybovat kolem 2,9 miliardy korun.
Topolánek rovněž zdůraznil, že vláda chce pokračovat ve svých reformách a snížit například daňovou a administrativní zátěž podnikatelů a zvýšit flexibilitu pracovního trhu. Tato opatření by měla pomoci zvýšit konkurenceschopnost českého zboží na zahraničních trzích.
Od začátku letošního roku se tuzemští podnikatelé musejí vyrovnávat s důsledky světové hospodářské krize, především s masivním poklesem poptávky. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR omezili zákazníci některých strojírenských firem své zakázky až o 80 procent. Firmy z oblasti chemické výroby uvádějí místy pokles výrobní kapacity až o 60 procent.
Řada tuzemských podniků v souvislosti s finanční krizí a ztrátou exportních zakázek v západní Evropě sahá k úsporným opatřením, nejčastěji k propouštění a výraznému omezování výroby. Některé firmy již dokonce ohlásily bankrot.