Pokud se nařízení nezmění, budou muset ekologičtí zemědělci podle jejich právníka Stanislava Polčáka proti smyslu agroenviromentální politiky EU dosázet stromky do svých sadů. V opačném případě skončí, protože bez dotací se v ekologickém hospodaření neobejdou. „Tam kde funguje ekologické zemědělství dnes už nebude v takové podobě možné. Bude potřeba daleko více intenzifikovat - daleko více dosazovat stromky,“ upřesňuje Polčák.
Zbyněk Piro, Správa CHKO Bílé Karpaty:
„Pokud mě někdo nutí intenzifikovat za cenu být nešetrný k životnímu prostředí, tak už to není ekologické zemědělství.“
Ministerstvo zemědělství se brání, že pravidla změnit muselo. V uplynulých dvou letech se totiž pod nálepkou ekozemědělců objevilo mnoho spekulantů. Ti účelově založili sady jen kvůli penězům z unie. Zemědělci ale tvrdí, že za to může špatná kontrola. Ekologický farmář Zdenek Miklas dodává: „V momentě, když tam ty stromy nevidím a tvrdím, že je tem mám vysázené, není asi nic jednoduššího, než v rámci nějaké předstupní kontroly tam poslat kontrolora.“ Ministerstvo zemědělství však ústy svého mluvčího Petra Vorlíčka namítá, že i účelové zakládání ekologických sadů se dělo v rámci pravidel, takže následná kontrola by prý stejně nemohla nic objevit, potažmo sankcionovat.
Senátorka: Neprojednání s EK bylo v rozporu s unijním právem
Změnu podmínek v Programu rozvoje venkova vláda podle senátorky Soni Paukrtové v rozporu s právem Evropské unie neprojednala s Evropskou komisí. Potvrdil to i ministr pro legislativu Pavel Svoboda, připustil nicméně jako možný rovněž výklad ministerstva zemědělství, že „nebylo třeba tuto změnu projednávat s komisí“, uvedla senátorka. Ekologičtí zemědělci proto požadují minimálně pozastavení účinnosti vládního nařízení.
Zemědělci podle něj budou mít nově nárok na dotace v případě, že zvýší počet stromků na hektar na minimálně 150 u peckovin a skořápkovin, na 200 u jádrovin a na 800 u bobulovin. Dosud podle zemědělců stačilo například u jabloní jen 60 stromů. Ministerstvo zemědělství tvrdí, že tato změna nebude mít pro ekologické sady likvidační následky. V Česku je totiž evidováno zhruba 500 hektarů ekologických sadů s jabloněmi a hrušněmi, přičemž do kategorie s méně než 400 stromy na hektar spadá pouze 94 hektarů. „Limity pro minimální počty v nařízení vlády jsou však nastaveny ještě mírněji,“ podotkl Vorlíček, podle kterého limity odsouhlasila Ovocnářská unie ČR i svaz ekologických zemědělců PRO-BIO.
Miklas: Situaci je třeba vyřešit do 15. května
Ministerstvo mělo i další důvod, proč šlápnout na brzdu. Peníze z fondu mizely moc rychle. Současným tempem by všechny prostředky z Programu rozvoje venkova vyčerpali už letos. Stačit jim přitom mají až do roku 2010 a to nejen pro ekozemědělce. Podle Miklase je nutno situaci vyřešit rychle a to do 15. května. Do tohoto data je totiž třeba podat žádosti o dotace z jednotlivých programů. Při nesplnění podmínek místo 25 tisíc korun dostanou třeba jen 3 tisíce korun, varuje Miklas.
