„Tato nová úprava opravňuje závodní rady v Evropě k lepší informovanosti a také konzultacím během restrukturalizace, což je v současném ekonomickém klimatu obzvláště důležité,“ uvedla Evropská komise v prohlášení. V rámci dosavadní legislativy mohly závodní rady vzniknout ve firmách zaměstnávajících více než 1000 pracovníků na žádost nejméně sta z nich.
Dodatek zákona jednoduše definuje, co se rozumí pod pojmem konzultace mezi managementem a pracovníky, aby do budoucna nedocházelo k situacím, kdy jsou zaměstnanci například z uzavření továrny velice překvapeni. To se přihodilo například minulý rok, kdy finský výrobce mobilních telefonů uzavřel továrnu v Německu, aniž to před tím řádně prodiskutoval se závodní radou.
Shoda nepanuje na délce pracovního týdne
Evropská unie se zatím nedokázala shodnout na tom, jak dlouhý by měl být v unii pracovní týden a jaká pravidla by v tomto směru měla v EU existovat. Spor se nevede ani tak kolem stanovení jeho maximální délky na 48 hodin, nýbrž hlavně okolo výjimek umožňujících překročení tohoto limitu. Tato možnost nyní platí v 15 z 27 států bloku včetně Česka, parlament ji ale chce časem zrušit.
„Od počátku jsme poslancům Evropského parlamentu říkali, že pokud mají představu, že výsledkem tohoto jednání může být nějaké ustanovení, které by předjímalo zrušení opt-outů (výjimek), že to nikdy Radou EU neprojde a že to je vyloučené,“ řekl český ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. V ČR běžný pracovní týden trvá 40 hodin. Češi ale stejně jako řada dalších států využívají výjimek umožňujících tuto délku prodloužit, v ČR je tak možné přidat až 16 hodin.
Diskuse o pracovním týdnu probíhají již dlouho
Europoslanci a státy EU se na změně současných pravidel nejsou s to dohodnout už dlouho. Zatímco parlament požaduje tužší stanovení limitů pracovního týdne, vlády členských zemí požadují i v souvislosti s probíhající světovou krizí větší flexibilitu. S návrhy změn Evropská komise přišla už v roce 2004.
Pokud by se znesvářené strany nedohodly, zůstala by v platnosti dosavadní pravidla. Ta podle Nečase zaměstnancům zajišťují mnohem menší ochranu než navrhovaná sporná norma. Počítají podle něj třeba s limitem pro pracovní dobu až ve výši 78 hodin. Podle navrhované normy by to bylo nejvýše 65 hodin.
